Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    29.10.2011 00:01 Redakce

Tam, kde se narodila, také poprvé stála na jevišti – v Hamburské státní opeře v dětském sboru. Už od šesti také hrála na housle. Když se pak začala učit zpívat, ještě jí nebylo ani patnáct. Její pěveckou kariéru odstartovalo na počátku tohoto tisíciletí vítězství v několika pěveckých soutěžích, kdy si ji všimly hned dva přední německé operní domy – Deutsche Oper a Komische Oper, kde měla to štěstí získávat první profesionální zkušenosti. Zpívá hlavně Mozarta, v opeře vedle Zerliny i Paminu či Despinu, ale též třeba Webera – Aničku z Čarostřelce, Beethovena – Marcellinu z Fidelia, byla i Sofií ve Straussově Růžovém kavalírovi nebo Lesním ptáčkem ve Wagnerově Sigfriedovi, za sebou má i Adélu z Netopýra Johanna Strausse. A jaká Mojca Erdmann je? Posuďte sami.

Jak byste sama popsala svůj hlas? A v čem myslíte, že jsou vaše hlavní přednosti?

Je to pro mě těžké popsat svůj vlastní hlas, ale budu se snažit… Mám vysoký soprán, ale můj hlas není dost velký na to, abych mohla zpívat Wagnerovy velmi lyrické role. Ale myslím, že je bohatý na tóny a mnoho lidí si také všimlo určitého stříbrného lesku.

I řada českých operních fanoušků velmi dobře zná zvlášť jednoho z vašich učitelů, sopranistku Evelyn Herlitzius. Co hlavně vám dala? Evelyn Herlitzius přitom zpívá zcela jiný sopránový obor, než vy – nikdy jste se nechtěla jí podobat?

Bylo mně čtrnáct, když jsem začala brát hodiny zpěvu – a to právě bylo u Evelyn Herlitzius. Naušila mě moje první „krůčky“, ale mojí učitelkou byla krátkou dobu. Tehdy se neřešilo, jak bych chtěla, aby můj hlas zněl.

Máte nějaký profesní vzor?

Existuje samozřejmě mnoho hudebníků, kteří jsou obdivuhodní, například skvělý dirigent Nikolaus Harnoncourt. Ví tolik věcí o každém hudebním díle, má navíc výtečný smysl pro humor a hodně lidí kolem sebe inspiruje. A když přemýšlím o operních zpěvácích, tak pro mě je to Edita Gruberová – umělkyně, která je samozřejmě vynikající pěvkyní, ale která si také vždy velmi pečlivě vybírá role a ty zpívá senzačním způsobem. – S tím vlastně souvisí otázka, kterou mám často na mysli: Jak dlouho je možné zpívat sopránové výšky? Myslím, že je skutečně potřeba vybírat si role hodně obezřetně, jenom ty, které vám opravdu sedí.

Vaše kariéra – aspoň soudě podle životopisu – se zdá být strmá, samozřejmá. Šlo v ní prakticky všechno vždy tak jednoduše, jak to vypadá?

Dělala jsem všechno krok za krokem. Začala jsem sice velmi brzy, ale nikdy ne příliš rychle. Jako dítě jsem se učila hrát na housle a zpívala jsem v dětském sboru, kde jsem si vytvořila to správné muzikantské zázemí. A co se zpěvu týče, myslím, že velmi důležité pro mne byly moje začátky v berlínské Komische Oper, protože jsem si tam vytvořila základní repertoár.

Co ze svého dosavadního repertoáru vůbec máte nejraději? A je to shodné s tím, co se vám nejlíp zpívá?

Líbí se mi rozmanitost. Miluju operní zpěv, Mozarta. Strausse, ale i současnou hudbu. Ráda na jevišti ztvárňuji různé postavy. Teď to je Zerlina, za pár měsíců to bude Lulu… Ale také jsem ráda na pódiu jen s mým klavíristou, tedy když zpívám písňový repertoár. To si mohu sestavit svůj vlastní program, třeba zkombinovat Mozarta s Reimannem. Jedná se o úplně jiný svět. Když jste takto na pódiu před posluchači sám, musíte vytvořit s využitím textu a barevnosti vlastního hlasu scenérii nejen ve své vlastní mysli, ale i v mysli posluchačů.

Jaký program chystáte na svoje listopadové pražské vystoupení?

V první řadě jsem velmi nadšena, že budu moci přijet do Prahy, protože to bude moje první návštěva tohoto města. Budu zpívat výběr árií Wolfganga Amadea Mozarta a také některých jeho současníků, které jsem nahrála na svoje první profilové CD „Mozarts’s garden – Mostly Mozart“ pro Deutsche Grammophon.

Co pro vás znamená vaše exkluzivní smlouva u Deutsche Grammophon a co vůbec obnáší?

Samozřejmě, že „žlutý label“ je nejvýznamnější mezi nahrávacími studii klasické hudby. Pro mne znamená strašně moc mít možnost pracovat právě pro tuto společnost. Mám tam mezi kolegy úžasné lidi a také je pro mne důležité, že jim mohu předložit své vlastní nápady a přání, prostě být kreativní.

Co prozradíte sama o sobě? O tom jaká jste, jaké máte zájmy kromě zpěvu, něco z vašeho nynějšího soukromého života?

V současné době jsem v New Yorku, energii tohoto města zbožňuji. A jsem velkým milovníkem vegetariánského sushi, které tady najdu skutečně na každém rohu. Také ráda chodím do kina. A protože mám sportovní duši, jsem šťastná, že bydlím přímo na Riverside Park, protože mohu chodit běhat podél řeky Hudson. Kdykoli jsem doma, snažím se o setkání s mými přáteli. Svoji profesi miluji, ale někdy je těžké nevidět své blízké po tak dlouhou dobu. Ale na druhou stranu – je velké štěstí, že existuje Skype!

Díky za rozhovor!

www.mojcaerdmann.com

Související články

• Operní panorama Heleny Havlíkové (51)
• Takhle se zpívá a hraje Mozart