Sloučení Národního divadla a Státní opery a otazníky

24.6.2011 00:00 Helena Havlíková

Proč se ministerstvo kultury rozhodlo vyřešit fungování opery a baletu v Praze sloučením Národního divadla se Státní operou Praha, se lze jen dohadovat. Po Laterně magice a Nové scéně Národní divadlo (které hraje také ve Stavovském divadle a Kolowratu) pohltí od ledna příštího roku i Státní operu, která po dvaceti letech samostatného fungování jako umělecká konkurence ND skončí. Připomeňme si za poslední čtyři roky Brittenovu Smrt v Benátkách, Massenetova Dona Quijotta, Poulencovy Prsy Tiresiovy a Lidský hlas, Pucciniho Bohému, ale i obnovenou Svobodovu Tosku, Leoncavallovu Bohému, hudební nastudování Tristana.

Vznikne jeden „Národní“ balet, jeden sólistický ansámbl opery, zůstanou samostatné orchestry a sbory – to vše pod jedním ředitelským vedením Ondřeje Černého, operního šéfa Rocca a baletního šéfa Petra Zusky. V činohře pod vedením Michala Dočekala nemá dojít k žádným změnám. Ve Stavovském divadle bude podle Černého v současných intencích spolupůsobit činohra a opera, která se bude zaměřovat především na mozartovský repertoár.

Zda je ministerské rozhodnutí správné, posoudit v podstatě nelze. MK tento akt vrchnostensky oznámilo prakticky bez jakéhokoli zdůvodnění a podrobností. Na svých webových stránkách MK uvádí, že „cílem spojení je zlepšit celkové podmínky pro práci umělců a přitom zvýšit efektivitu hospodaření.“ Z jakých ekonomických, organizačně-provozních, personálních, právních i uměleckých analýz vycházela komise, za tím účelem zřízená z ministerských (patřičně loajálních) úředníků Daniely Gadasové, Mgr. Jiřího Klusoně, Mgr. Miloše Philipa Štrajta a Ing. Galiny Fiačanové a přizvaných konzultantů (Josef Herman, Jiří Srstka, Leoš Svárovský a Aleš Březina) pod vedením náměstka Radka Zdráhala, ministerstvo samo dosud nezveřejnilo. Dva z konzultantů, Jiří Srstka a Josef Herman, na portálu Operaplus zveřejnili, že nejsou stoupenci sloučení SOP a ND, Jiří Srstka doplnil, že důvod sloučení od MK v konkrétní poloze neslyšel. Na moje otázky, které jsem – jak mi ostatně ministr Jiří Besser při tiskové konferenci doporučil, položila členům komise, náměstek Zdráhal i členové komise odmítají odpovědět s poukazem na Organizační řád ministerstva. Ministerstvo také nesdělilo, jak se vypořádalo s otevřeným dopisem České hudební rady (z 3. března 2011), která sdružuje 47 důležitých českých hudebních organizací, podle níž je nejpodstatnější nalezení vhodných a erudovaných uměleckých i manažerských osobností do čela divadel. S tím lze naprosto souhlasit: kdo pravidelně sleduje operu, ví, jak skvělých výkonů náhle dosahuje jak ND tak SOP pod taktovkou Jiřího Kouta, Johna Fioreho, Jana Lathama-Koeniga a naopak co se line pod vedením chabých řemeslníků. Podobně v režii.

Své řešení opírá ministerstvo o „důležité informace a podněty“ získané od obchodního ředitele Holdingu spolkových divadel Dr. Georga Springera a ředitele Vídeňské státní opery Dominique Meyera. Ti, jak náměstek Zdráhal výslovně uvedl na tiskové konferenci MK 6. června 2011, „byli s touto transformací seznámeni a posvětili nám ji, říkali, že žádnou jinou variantu nevidí“. Podle vyjádření obou pánů, které mi zaslali, skutečně poskytli expertní skupině ministerstva kultury při její návštěvě ve Vídni osobní zkušenosti a poskytli informace o operních divadlech v různých evropských zemích (zejména Rakouska, Francie a Německa), aby ilustrovali různé možnosti struktury a organizace operních divadel. Vůči tomu, že by uvedenou variantu transformace posvětili, se však ohradili: „Nemáme žádnou informaci o rozhodnutí ministerstva kultury, která se týká pražských divadel, protože jsme se na něm ani formálně, ani neformálně nepodíleli.“

Navíc ministerstvem uváděná „inspirace zkušenostmi podobné transformace ve Vídni“ svědčí (i přes výlet expertní skupiny do Vídně) o naprostém nepochopení tamního systému, který má nejen zcela odlišná východiska, ale především základní ukotvení: vídeňský Holding spolkových divadel je společnost s ručením omezeným vlastněná 100% státem. Jeho právní základ je stanoven zákonem o organizaci spolkových divadel. Jednotlivá divadla holdingu jsou umělecky samostatnými institucemi se samostatnými řediteli. Nic z toho v případě sloučení ND se SOP neplatí.

Ministerstvo na svých webových stránkách letos v únoru avizovalo předložení koncepce jako výsledek práce své komise. Ministr Besser na tiskové konferenci 6. června doslova řekl, že „předkládané řešení je vysoce koncepční“. Po čtyřech měsících jediný oficiální písemný dokument zveřejněný na webových stránkách ministerstva obsahuje dvě stránky textu, z nichž čtvrtinu zabírá CV Dominiquea Meyera a obecné manažerské poučky z úvodu základních středoškolských učebnic marketingu. Ona avizovaná koncepce, či projekt je zcela bez analýzy operního a baletního provozu ve vztahu k městu Praze, bez umělecké vize nově vzniklého konglomerátu a osobností, které by ji měly vytvářet, bez zdůvodnění výběru řídích pracovníků, bez provozního modelu fungování (počet představení a premiér, využití orchestru pro baletní produkce), bez organizační struktury, bez konkrétního harmonogramu včetně právních kroků a legislativních změn. A hlavně bez ekonomického plánu. Kolik ministerstvem nařízená transformace vlastně bude stát, když se dle výročních zpráv prokazatelně ekonomicky méně efektivní Národní divadlo s výrazně vyššími náklady na provoz propojí se SOP, ministerstvo neuvádí.

Na základě veřejně přístupných podkladů z výročních zpráv ND a SOP nabízím porovnání některých ekonomických parametrů obou divadel s tím, že nedostupnost detailněji rozpracovaných ekonomických dat (ND ani SOP neuvádějí ekonomické údaje rozdělené na jednotlivé soubory) neumožňuje porovnávat porovnatelné – ND má operní, baletní a činoherní soubor, v uvedených letech hrálo na třech scénách (historická budova, Stavovské divadlo, divadlo Kolowrat) a má další vlastní provozy, SOP má operní a baletní soubor a pouze jednu budovu. V první tabulce s výpočtem příspěvku na 1 představení údaje z ND tak údaje zahrnují i činoherní představení např. v divadle Kolowrat, jejichž náklady jsou nesrovnatelně nižší než náklady na operní představení s orchestrem a sborem.

I tak z výpočtů vyplývá, že státní příspěvek na SOP je výrazně nižší v porovnání s ND a podíl státního příspěvku na jedno představení i při zahrnutí výrazně levnějších činoherních představení je v ND mnohem vyšší.

Z druhé tabulky potom vyplývá, že tzv. soběstačnost SOP je v porovnání s ND vyšší.

Jedním ze základních východisek pro další úvahy budoucnosti opery v Praze, které mají dopady do celkového systému kulturního průmyslu, je rozvaha nad počtem představení. Z následujících tabulek vyplývá, že v loňském roce se v Praze hrálo v průměru 37 operních představení měsíčně. A je zde nabídnuta průměrně cca 1.300-1.400 vstupenek na operní představení denně. Návštěvnost operních představení je dle údajů z výročních zpráv (které ale zkresluje vykazování 100% návštěvnosti u tzv. prodaných představení, tj zadaných jako celek) je u operních představení ND 79 %, u SOP 72 %.

Tím tázání zdaleka nekončí. Proč Ondřej Černý už během svého čtyřletého působení v čele ND neuplatňoval ministerstvem v druhé fázi oné dvoustránkové „koncepce“ avizovanou „revizi všech pracovních procesů s cílem zefektivnit řízení celé organizace, revizi mechanismů pro kontrolu umělecké kvality souborů nebo přechod k pružnému způsobu odměňování včetně motivačních složek mzdy“? V roce 2009 získalo ND od ministerstva kultury ve srovnání od roku 2005 rekordní částku 503,3 milionů Kč, přičemž podíl státního příspěvku na nákladech hlavní činnosti vystoupal na 67 %. V loňském roce příspěvek klesl na 477, 2 milionů a podíl klesl na 64 %. Zda ale má Černý svoji pozici jistou, ministr Besser zpochybnil v sobotním rozhovoru uveřejněném na www.novinky.cz 11. června: „Budeme muset řešit personálie v případě Státní opery a Národního divadla a samozřejmě také výběrovým řízením.“

Možná už všichni pozapomněli, jak to celé začalo. A kde jsou ministrovy priority. Vyplatí se pro oživení paměti si připomenout Besserův klíčový výrok. V prosinci 2010, po rezignaci ředitele Dohnányiho, ministr kultury na vlastních stránkách MK píše : „I v ekonomicky složité době si jako reprezentanti státu uvědomujeme, že peníze do kultury představují investici. V prvé řadě dá stát vydělat firmám a lidem, kteří se na rekonstrukci budou podílet. Navíc jde o peníze, které se dlouhodobě několikanásobně vrátí.“ To bylo v době, kdy ministerstvo náhle avizovalo na tento rok investici v řádu desítek milionů do kompletní rekonstrukce SOP.

Tím developerské zájmy ministerstva nekončí a ministr avizuje vybudování komplexního nového výrobního, servisního i zkouškového zázemí. Jak ministr Besser uvedl v rozhovoru pro Právo, akce se jmenuje „kulový blesk“: „Je připraven projekt, že by se některé nemovitosti, se souhlasem ministerstva financí a vlády prodaly a peníze by přišly do rozpočtu.“ Ministr má zřejmě na mysli Anenský areál (s Pražskou křižovatkou a odsvěceným kostelem sv. Anny), dílny na Flóře nebo sklad dekorací u Apolináře, vše v zajímavých lokalitách v centru Prahy. A dokonce ministr dopředu Právu 11. 6. prozradil, kolik by stát mohl utržit.: „Vytvoříme prostředky 498 miliónů, které věnujeme potřebným opravám v opeře.“ Dodejme, že příspěvek ministerstva ND letos činí 422 milionů a SOP 117 milionů.

Zaměstnanci Státní opery proti rozhodnutí ministra kultury protestují a proti Ondřeji Černému a mladému režisérovi Roccovi s jeden a půl letými zkušenostmi šéfa brněnské opery staví osobnosti mezinárodně uznávaného dirigenta Jana Lathama-Koeniga a mnohaleté ředitelky londýnské Královské opery Elaine Padmore, kteří projevili zájem se samostatnou Státní operou spolupracovat. Petici za zachování samostatnosti Státní opery podepsalo na 19 tisíc lidí. Proti sloučení se také vyjádřila řada renomovaných osobností.

Podle ministerstva prý model samostatných oper a baletů v Praze selhal. Otázka je, zda dlouhodobě v minulosti neselhalo spíše ministerstvo: při stanovení výše příspěvku, při kontrole jeho čerpání, při kontrole fungování těchto svých příspěvkových organizací, při jmenování ředitelů…

Zakončeme pozitivně. Věřme, že současné vedení Ministerstva kultury, které má zájem působení opery a baletu v Praze systémově řešit, svůj zatím nepodložený a ukvapený názor přehodnotí, zpracuje skutečnou koncepci opřenou o stanoviska skutečných odborníků a předloží ji k odborné diskusi. A pak teprve jako řádný hospodář kvalifikovaně rozhodne o dalším působení opery a baletu v Praze.

S textem autorka seznámila kulturní výbor Senátu při středečním veřejném slyšení k petici za zachování samostatnosti Státní opery Praha

Související články

Komentáře: 13

Anonymous dne 24.6.2011 v 07:47

Velice pěkný a konkrétní článek.O.C.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 08:31

Bravurně napsané. m.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 11:08

Omílání neustále těch samých, velmi diskutabilních argumentů a jejich prezentace jakožto jediné možné pravdy. Nejste spíš, paní Havlíková, zaujatá proti MK, protože vás nepřizvalo k práci na koncepci? Uvádíte, že pan Herman není stoupenec sloučení- přitom 22.6. v Senátu jasně řekl, že jinou variantu než sloučení nevidí? Obviňujete všechny příznivce sloučení Opery a Národního s překrucování pravdy, sama ale děláte to samé. Na konci článku žádáte, aby se MK opíralo o stanoviska "skutečných" odborníků (tedy pravděpodobně těch, kteří zastávají stejné stanovisko jako vy)- nemohu si pomoci, ale jména jako Herman, Srstka či Svárovský jistý zvuk mají. Polemizujte prosím s cizími názory a osobní sympatie či antipatie řešte mimo média. Takhle objektivní publicistika nevypadá…

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 11:44

A vy si myslíte předchozí Anonymní, že Ministerstvo předvádí objektivní práci?Ani náhodou!Odborná veřejnost včetně paní Havlíkové volala a volá po odborné diskuzi, aby nedošlo k unáhlenému rozhodnutí.Ale Ministerstvo rozhodlo a žádné konkrétní zdůvodnění neuvedlo.Jen prázdná a naprosto obecná slova ktera se v hospodě u piva dají vymyslet a hodit na papír za slabou hodinku.Pořád ríkají Dejte námj čas ještě do zaří my to dotváříme.Neměl by náhodou projekt být hotov dřív než dojde k finálnímu rozhodnutí?To je jako by manažer velké firmy uzavřel nejdřív kontrakt s nějakou jinou firmou a pak teprve zjišťoval jak ta druhá firma funguje a jestli je ten kontrakt vůbec výhodný.Tak přesně to rozhodnutí o sloučení totíž vypadá.Lukáš Frýda

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 11:51

to Anonym 24. června 2011 13:08
Ano, Srstka zvuk má. Je proti sloučení (viz. rozhovor zde na O+). MK se o názor tohoto odborníka vůbec neopíralo.
Herman: "Také nejsem stoupencem sloučení SOP a ND" (Hermanův příspěvek pod rozhovorem se Srstkou.
Role dirigenta Svárovského je nejasná. Není známo, jestli se s ním vůbec konzultovalo.
Takže se ptám, jací že skuteční odborníci jsou pro sloučení? Besser? Zdráhal?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 12:19

Tady se to pěkně hádá… Besser sem, Besser tam. V posledních letech je Státní opera všechno, jen ne kvalitní scéna. Dolanský to z bídy nijak nevytáh. Pořád lepší státní opera pod ND se šancí na zlepšení, než opera, který tikaj poslední minuty před zavřením. S pražskou operou, alespoň z uměleckého hlediska, určitě hůř nebude.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 12:39

A co je, v těchto podmínkách, kvalitní scéna? Dolanský za 3 měsíce a s prázdnou kasou nic vytáhnout nemohl. To není možné. Navíc, prostor na to, realizovat svou vizi (Padmore + Koenig) nedostal.
Nikdo snad nebude proti, že by se nemělo vybírat menší zlo (sop pod nd), ale měl by přijít funkční, zanalyzovaný a hlavně koncepční krok. Zkusit sop připojit k nd, zvětšit již teď obtížně zvladatelný kolos a čekat, jestli se něco zlepší není rozumná cesta.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 15:01

Vážená paní Havlíková,
smekám. Skvělý článek.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 24.6.2011 v 16:04

Kvalitní umělecká scéna vzniká a je možná pouze tam, kde jasně daná dlouhodobá umělecká koncepce a kde je tato koncepce podpořena zdravým a adekvátním financováním. A to je věc dobře a odborně fungujícího Ministerstva kultury a dobrého managemantu SOP (nyní není ani jedno). Vzhledem k současným ekomonomicko-správním podmínkám SOP a především vzhledem k platům umělců, si naopak činnost SOP zaslouží náš obdiv. Zaměstnanci SOP to mohli dávno zabalit, protože nikdy se jim nedostalo patřičné vděčnosti za jejich finančně podhodnocenou práci a přesto tak neučinili, přesto dál pracují pro SOP a dokonce za ni bojují. Za to si zaslouží obdiv, úctu a uznání. Robert Hollman

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 26.6.2011 v 22:17

…tak přiznejme si to, na ministerstvu žádní odborníci nejsou, je to momentálně politický pašalík strany TOP 09. Je neuvěřitelné, s jakou arogancí se tito nekompetentní břídilové pouštějí do fatálních změn a hrubě zasahují do života kulturních institucí. Jedinou kompetencí pana Zdráhala je, že je manželem Zuzany Lapčíkové, která za TOPku kandidovala a byla nominantkou na ministryni kultury. což si pak rozmyslela a vyslala tam aspoň manžílka. Co je doma, to se počítá, že? Není divu, že pan Zdráhal konzultuje na všechny strany jak divý, protože vůbec neví, co s tím dál a rád by působil jako akční manažer. U pana Bessera vůbec nepochybuji, že má jediný zájem – o lukrativní budovy a jak je co nejdřív hodit do frcu. To je u politika berounské velikosti asi to jediné, čemu dobře rozumí. Kdyby mu prošla ta finta s totální rekonstrukcí SOP, otevře se tu po roce zrekonstruované kasino a ne opera.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 26.6.2011 v 22:27

V neděli expremiér v Otázkách Václava Moravce na ČT řekl, že hlavním problémem této vlády je, že v ní nejsou odborníci. Stávající ministři svým resortům nerozumějí.
Myslím, že pan Besser je toho zářným příkladem. O kultuře nemá ani ponětí, jen páchá škody a z pozice moci rozhoduje.
Tohle jsme chtěli v listopadu 89?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 5.7.2011 v 14:38

Spojení SOP a ND mi zcela jasně připomíná následující recept: Hlavu dobře očistíme. Stahovat začínáme od krku směrem k rypáčku. Po stažení prosolím. Staženou hlavu rozpůlím a uvařím v osolené vodě do poloměka, obereme a umeleme součastně s vepřovým syrovým masem a vepř.játry. Přidáme na kostičky nakrájenou slaninu a šunku. Ve víně rozmočenou a vymačkanou žemli, vejce, paštikové koření, citronovou kůru a na plátky pokrájené žampiony. Podle chuti přisolíme, dobře promícháme.Směsí naplníme staženou kůži z hlavy. Oční a plicní otvor musíme zašít. Vaříme v páře tři hodiny. Po vychladnutí přendáme na vhodný podnos a dozdobíme. Místo očí můžeme vložit nakl. višne, do rypáčku vkládám cibuli. Fantazii se meze nekladou. Na porce krájíme ostrým nožem většinou od rypáčku

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 19.7.2011 v 21:48

Senátní výbor řekl ne Besserovu návrhu na spojení opery s divadlem

Zdroj: http://kultura.idnes.cz/senatni-vybor-rekl-ne-besserovu-navrhu-na-spojeni-opery-s-divadlem-1ds-/divadlo.aspx?c=A110719_132944_divadlo_jaz

Jedná se ovšem pouze o doporučení, takže si Besser stejně může dělat, co se mu zamane.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.