Štefan Kocán v MET: Tuto Aidu doporučuji
Už na sobotu chystá newyorská Metropolitní opera další ze série přenosů – i tentokrát titul u publika velmi oblíbený: Verdiho Aidu. Jaká bude ta Aida z MET? Jací budou zpěváci? Jak vypadají přípravy? O tom všem (ale nejen) teď máme svědectví přímo z místa. Od slovenského basisty Štefana Kocána, který právě v této inscenaci před pár dny v Metropolitní opeře debutoval jako Král, a kterého také v sobotu v Aidě z MET uvidíme a uslyšíme.
Debut Štefana Kocána na scéně Metropolitní opery je jistě pozoruhodný sám o sobě. Oproti jiným vyvoleným, kteří se sem dostali, je ale zajímavý ještě z dalšího důvodu: Ač vedení MET nabídlo úspěšnému slovenskému basistovi roli Ramfise, zpěvák se rozhodl pro roli menší – pro Krále. “Pomalu dojdeš dál”, řekl nám k tomu před pár měsíci, když jsme s ním měli možnost mluvit: “Odmítnul jsem Ramfise po domluvě s mojím agentem jako debutovou roli v MET ze dvou jednoduchých důvodů: S Králem to budu mít pro začátek jednodušší. A o Ramfise v MET jsem tím nepřišel, budu ho tam zpívat v jedné z následujúcích sezón. Proto to nebylo těžké rozhodování.”
Zpátky ale do dnešních dnů: Teď se za basistou Štefanem Kocánem, který už dobyl většinu předních světových operních scén, podívejme přímo do New Yorku. Jen prosím omluvte chybějící slovenskou diakritiku, kterou jsme si netroufli doplňovat…
O vašem debutu v MET se v Česku hodně mluví, i vaše jméno padá v souvislosti s Aidou a jejím chystaným přímým přenosem do kin u nás docela často. Jaký ten debut z vašeho pohledu byl? Jak jste jej prožíval?Bol dlhoocakavny, narocny a prezival som ho po vsetkych strankach velmi intenzivne…
Když jsme spolu mluvili před časem, svěřil jste se, že nejste příliš velký trémista. Potvrdilo se to i teď v MET? Třeba Pavol Breslik v říjnovém rozhovoru pro Operu Plus přiznal, že si před svým nedávným prvním vystoupením v Metropolitní říkal: „Už aby to bylo za mnou….”
Tu sa uplne zhodujem s kolegom Breslikom… Vystupenie na scene Metropolitnej Opery je z mnohych dovodov obzvlast narocne. Ano, v minulom rozhovore s vami som sice povedal, ze nie som rodeny tremista, ale povedal som aj to, ze mi to v takychto vaznych pripadoch nie je nic platne, lebo v istych situaciach (a vystupenie v MET takou situaciou je, to mi mozete verit) je tlak na interpreta privelky na to, aby som si nahovaral, ze o nic nejde. Tu ma malu dusicku jednoducho kazdy. Taku tremu, ako som mal pri tomto debute, som nikdy v zivote nemal a dufam, ze nikdy viac mat nebudem. Paradoxne mi bolo neprijemne, ze moja rola bola mala a vlastne som nemal ani cas poriadne sa na javisku ohriat a udomacnit sa.
Newyorská Metropolitní je určitě velmi svébytný a ojedinělý operní dům. Jak se vám osobně zdá například jeho akustika? Cítíte nějaký zásadní rozdíl třeba mezi Wiener Staatsoper a MET? Ty její prostory jsou až neskutečně ohromné…Ako posluchacovi (videl som niekolko roznych predstaveni) sa mi zda napriek velkemu priestoru velmi dobra.
Ako interpretovi: Mozem sudit iba zo zatial jedinej inscenacie a role, ktoru som v MET spieval a tu vas mojou odpovedou mozno trocha sklamem: Nemam ani ponatia, lebo kvoli mojmu kostymu (respektive kvoli “pokryvke hlavy”) nepocujem z akustiky saly vobec nic. Na vacsine miest nepocujem vobec ani orchester, ani poriadne sam seba…
Ako interpretovi: Mozem sudit iba zo zatial jedinej inscenacie a role, ktoru som v MET spieval a tu vas mojou odpovedou mozno trocha sklamem: Nemam ani ponatia, lebo kvoli mojmu kostymu (respektive kvoli “pokryvke hlavy”) nepocujem z akustiky saly vobec nic. Na vacsine miest nepocujem vobec ani orchester, ani poriadne sam seba…
Prošel jste už řadu prestižních operních scén – Vídeň, Paříž, Mnichov, Barcelonu… Liší se nějak vaše pracovní zkušenosti z těchto scén s tím, co teď zažíváte v MET? Je MET v něčem specifická, jiná – ve způsobu práce, zvyklostech?
Vsetky vami menovane operne domy sa samozrejme trocha lisia svojou vnutornou atmosferou, ktora zda sa mi vychadza najpravdepodobnejsie zo zvykov, temperamentu a charakteru daneho naroda. Co maju tieto operne domy spolocne je ale profesionalny (inklusive vsetko sa s tymto slovom spaja) pristup k praci. Necitim sa byt kompetentnym objektivne posudzovat konkretne rozdiely medzi vsetkymi opernymi domami, na to mam primale skusenosti. Ale konkretne v MET mam pocit, ze naroky a ocakavania na/od solistov su este viac vyhrotene, ako v inych opernych domoch, tymto sa mi zda MET narocnejsia, ako ine operne domy. V kratkosti : MET je MET ! Celkom osobne za seba by som povedal, ze viac ako celkova atmosfera divadla moj subjektivny pocit z prace viac ovplyvnuju konktretni kolegovia (spevaci , dirigenti , reziseri, atd), s ktorymi sa denne stretavam a denne skusam.
Třeba Magdalena Kožená před časem právě v souvislosti s MET přiznala, že jí až tak moc nevyhovuje tamní způsob „naskakování” do hotových inscenací, kdy zkoušky nejsou tak důkladné, jako tomu je při studování nové produkce. Jak to vidíte vy?
V zasade suhlasim s pani Kozenou. Mat viac casu na kludnu pripravu role je vzdy veci prospesne. No z druhej strany musim povedat, ze na skusky Aidy boli vyhradene cele dva tyzdne, co je v pripade tejto inscenacie dostacujuce.
Ked to porovnam s Viednou, kde su bezne ze na skusky vyhradene iba dva, maximalne tri dni, a to len v skusobnej sale bez orchestra a zboru…, tak mi dva tyzdne pripadaju uplnym luxusom.
Napriklad konkretne vo Viedni som mal na “naskusanie” Filipa II. z Dona Carlosa “cele” 4 hodiny. Nebola to len solo skuska pre mna sameho, ale pre vsetkych solistov, takze sme si celu operu raz v behu presli a na nasledujuci den: hura na scenu ! Ako som sa citil nema zmysel popisovat… Takyto sposob prace je samozrejme velmi narocny, vyzaduje maximalnu pripravenost a koncentraciu pocas skusky a samozrejme pocas predstavenia. Ja som si ale na tento sposob prace zvykol a pravdupovediac pri mensich rolach mi velmi vyhovuje.
Jak byste charakterizoval režii Aidy od Sonji Frisell? Přece jen – Zeffirelliho produkce Aidy je nezapomenutelná, určitě ji znáte taky. V čem jsou podle vás odlišnosti těchto inscenací?
Popisovanie rozdielov v inscenaciach ponecham na obdornikov tejto oblasti ! 🙂 …a publiku.
Reziu S.Frisell by som kratko charakterizoval vysostne tradicnu, ako hudbe prospesnu, pri ktorej sa divak moze plne oddat posluchu hudby a bez zbytocneho filozofovania posobeniu monumentalnych scenickych obrazov, pri ktorych nebude ruseny stale sa vynarajucimi a plynuly posluch skvelej Verdiho hudby prerusujucimi otazkami typu “co tym chcel autor (v tomto pripade reziser) povedat?”. Odporucujem!
Tu si dovolim malu radu: Ako posluchac osobne radsej obetujem troska casu prehliadnutim si libtera predtym, ako idem na predstavenie, predovsetkym ak neovladam jazyk, v ktorej je dana opera spievana, a potom mozem v plnej miere vychutnat dane dielo! A potom, napriklad pri takych majstrovskych dielach ako napriklad Aida, je mi pravdupovediac uplne jedno, ci pri danej fraze ide spevak z prava do lava alebo naopak.
Tesim sa sice aj z vydobytkov techniky a moznosti posluchacovi sledovat titulky pocas predstavenia, ale pravdupovediac toto len odnima pozornost posluchaca od hudby a diania na scene a tak ho obera o vela peknych zazitkov. Viem, ze nie vzdy sa chce kazdemu stravit hodinu (hodiny) listovanim v librete, ale mne ako posluchacovi sa to osobne vzdy vyplatilo, tato moja namaha boli odplatena omnoho silnejsimi dojmami z prevedenia diela.
…Pardon , trocha som sa zarozpraval 🙂
Violetta Urmana, Dolora Zajick, Johan Botha – člověku se až točí hlava, když čte obsazení nynější Aidy v MET. Měl jste je možnost sledovat zblízka, nejen na jevišti, pracovat s nimi. Možná se vám to bude zdát tak trochu povrchní otázka, ale řada operních fanoušků by se vás určitě i právě na ně zeptala: Co hlavně vás na nich zaujalo? Jací jsou?
Ako prve musim povedat, ze v priebehu len dvoch tyzdnov aktivnych skusok nezostava cas na blizsie osobne zoznamenie sa s kolegami. Samozrejme je mozne urobit si priblizny obraz o charaktere osobnosti, ale to pri vsetkej ucte nepatri do rozhovoru. U vsetkych ma zaujal vysoko profesionalny a koncentrovany pristup k praci… co je na takej urovni pochopitelne. Velmi milo ma prekvapil Johan Botha neocakavanou otvorenostou pri odpovediach na moje otazky, Violetta Urmana svojim “ludskym teplom” a prijemnym charizma, Dolora Zajick svojou spravne nacielenou dravostou pri praci.
Apropos Dolora Zajick… viete ze jej stari rodicia pochadzaju z Ciech?
Samozrejme nemusim zdoraznovat, ze okrem tychto vlastnosti su to vsetko vynikajuci spevaci!
Samozrejme nemusim zdoraznovat, ze okrem tychto vlastnosti su to vsetko vynikajuci spevaci!
Budete mít nějakou zvláštní zkoušku kvůli přímému přenosu?Nie. Nasimi skuskami, ak sa to da tak povedat, budu predstavenia spievane predtym.
Naposledy jste říkal, že v MET vás dál čeká Sparafucile, Inkvisitor, Ramfis a Komtur. Platí to pořád? Pokud ano, kdy to bude?
Ano , plati to . …dufam! 🙂 …alebo si myslite, ze ma po Aide stiahnu z obehu? 🙂 …nechajme sa prekvapit. 🙂
Sparafucile bude na buducu sezonu v MET, Inquisitor bude na buducu sezonu v Tokyu v ramci hostovania MET v Tokyu. V sezone 2011-12 to bude Komtur a Ramfis .
A uplne nova informacia, stara asi tak dve hodiny je, ze som v MET dostal dalsiu ponuku – spievat Ferranda v Trubadurovi v sezone 2010-11.
A uplne nova informacia, stara asi tak dve hodiny je, ze som v MET dostal dalsiu ponuku – spievat Ferranda v Trubadurovi v sezone 2010-11.
Jaká další vystoupení vás v nejbližších měsících čekají? A jaké nové role chystáte?Hned po MET idem do Viedne skusat Banca v novej inscenacii Verdiho Macbetha, potom to bude znova Macbeth v nemeckon Koelne. Potom pride druha seria Aidy v New Yorku, druha seria Macbetha vo Viedni, Guardiano (Sila osudu) vo Viedni, medzitym si este odskocim parkrat do Prahy na Vodnika.
Momentalne pracujem na priprave Padre Guardiana (Verdiho Sila osudu), hned potom bude na rade Sparafucile a Attila.
Jak vůbec vypadají vaše dny v New Yorku? Mezi jednotlivými představení Aidy máte vždy tři čtyři dny volna – jak je trávíte? Učíte se nějakou novou roli? Nebo si užíváte město?
Na uzivanie si mesta som doteraz nemal vobec cas, lebo som bol nuteny (dobrovolne!) naucit sa dve nove role kvoli jednemu velmi vaznemu predspievaniu, a to vsetko v priebehu necelych dvoch tyzdnov a pocas skusok a predstaveni Aidy. Teraz si chcem v prvom rade jeden – dva dni otdychnut a potom uz bude najvyssi cas zacat s oprasovanim Banca pre Vieden.
Samozrejme som sa aj par krat presiel po meste, ale na blizsie zoznamenie sa s New Yorkom som tentokrat nemal jednoducho ziadny cas. …mozno nabuduce?
Děkujeme do New Yorku a budeme držet palce – zdaleka nejen při sobotním přenosu Aidy z MET!
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
