Švédské tance v Betlémské kapli

V pořadí šestý koncert letošního šestnáctého ročníku Letních slavností staré hudby nabídl posluchačům pomyslný hudební výlet do jihovýchodního Švédska. Čtyřčlenný instrumentální soubor Silfver totiž představil atraktivní dramaturgii složenou z lidových tanců, tak jak si je během osmnáctého až dvacátého století zapsali různí sběratelé v krajích Östergötland a Småland. V těchto sbírkách je zachycena pouze melodická a basová linka, na jejichž základě interpreti dotvářeli harmonický doprovod.Volba Betlémské kaple byla ze strany pořadatelů velmi zdařilá. Prostor, který je úzce spojen s významným obdobím našich národních dějin a jehož genius loci je umocněn heroickým patosem letošního husovského výročí, byl naplněn veselou a hybnou hudbou, která hravě překryla jistou vážnost a strnulost, jež se obvykle s Betlémskou kaplí pojí.

V šesti blocích nabídl Silfver necelou dvacítku skladeb, jež sestávaly převážně z úprav několika typů lidových tanců, ale také z improvizací a vlastních kompozic (v duchu lidové hudby). Zajímavé bylo složení ansámblu, jejž tvořily pouze strunné nástroje. Největší pozornost publika bezesporu budila nyckelharpa, brilantně ovládaná Johanem Hedinem.Tento typický skandinávský hudební nástroj je kombinací houslí (ovšem s přidanými rezonančními strunami jako má viola d’amour) a niněry. Struny, rozeznívané krátkým smyčcem, se totiž nezkracují na hmatníku, ale pomocí klapek. Výsledný tón se v závislosti na velikosti nástroje podobá buď houslím, nebo violoncellu s tím rozdílem, že možnosti vibráta jsou zde výrazně omezené. Přesto se v rukou Johana Hedina nyckelharpa rozezvučela v mnoha různých výrazových polohách. Dalším netradičním nástrojem byly housle s přidanými rezonančními strunami (violino d’amore), jejichž zvuk je ostřejší a průraznější. Pelle Björnlert je navíc ovládal lépe než klasické housle, u nichž měl jisté intonační rezervy.Zbývající dva členové ansámblu – Nora Roll (viola da gamba) a Sven Åberg (loutna, barokní kytara) – citlivě doprovázeli ve stylu bassa continua a oba také dostali prostor pro sólovou improvizaci.Celkový projev souboru byl velmi sugestivní, přitom však nijak okázalý či teatrální. Přispívala k tomu nejen skvělá souhra, ale také hra zpaměti, díky níž mohli hudebníci lépe komunikovat jak mezi sebou, tak i s publikem. Díky tomu se podařilo jednotlivé bloky udržet soustředěné a bez rušivého potlesku. Ten si auditorium patřičně dopřálo v závěru programu, když si vynutilo dva přídavky.Zařazení souboru Silfver do dramaturgie letošních Letních slavností staré hudby bylo šťastným počinem, který významně osvěžil jeho programovou skladbu.

Hodnocení autora recenze: 95%

Letní slavnosti staré hudby 2015
Hemiolen – Severské lidové baroko
Silfver
– Pelle Björnlert (housle, violino d´amore)
– Johan Hedin (sopránová a tenorová nyckelharpa)
– Nora Roll (viola di gamba)
– Sven Åberg (loutna, barokní kytara)
30. července 2015 Betlémská kaple Praha

program:
Pelle Björnlert: Mejapolskan

anonym:
– Ena tocka däka – tanec typu Polska (zpěvník Leonarda Christiana Widese)
– I hela naturen – tanec typu Visa (zapsáno Perem Johanem Johanssonem)

Sven Åberg: Råken

anonym:
– Dva tance typu Polska (zpěvník Svena Donata)
– Polsness (zpěvník Gustava Blidströma)
– Pochod krále Karla XII. z bitvy u Narvy (zpěvník Johana Gustafa Lilliegrena)

Anonym:
– Hemiolen – tanec typu Polska (podle Pelle Forse)
– Polska (podle Olofa Starlandera)
– Polska (sbírka Trästad)

Luigi Rossi: Pender non prima vide sopra vil tronco z kantáty Pianto della Maddalena

Improvizace na téma Jacaras

anonym:
– Schottis (podle Bengta Håkanssona)
– Polonesse (zpěvník Anderse Magnuse Svenssona)

anonym:
– Polsness (zpěvník Andrease Hööka)
– Polska (zapsáno Johanem Haqvinem Wallmanem)

Pelle Björnlert: Jarní tanec

anonym:
– Farandoles (podle Johana Håkanssona)
– Blårocken (zapsáno Perem Johanem Johanssonem)

www.letnislavnosti.cz

Foto Martin Divíšek