Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

  • Hlavní strana
  • Naše tipy
  • Odkazy web
    • Lidé – zpěváci
    • Lidé – opera a hudba ostatní
    • Lidé – balet
    • Divadla, orchestry, festivaly atd – ČR
    • Divadla, orchestry, festivaly atd – zahraničí
    • Instituce a školy – opera a hudba
    • Instituce a školy – balet
    • Nadace, sdružení, fan kluby
    • Historie
    • Debatní fóra, blogy
    • Ostatní
  • English
    • Archive
  • Archiv
    • Datum – téma
    • Autoři článků
    • Divadla – soubory – orchestry – festivaly
    • Jmenný rejstřík
    • Seriály + rozhovory
    • Díla
    • Přečetli jsme
Získat aplikaci Adobe Flash Player
 
Světová operní divadla: Deutsche Oper Berlín
    27.9.2010 00:00 Aleš Bráza

Divadlo, které dnes nese tento název a dlouhých čtyřicet let bylo symbolem operního divadla západního Berlína, stojí na místě divadelní budovy, která byla na konci druhé světové války spojeneckým bombardováním zničena. Tehdejší divadlo Deutsches Opernhaus nebylo vlastně postaveno v Berlíně, ale v Charlottenburgu, místě, které bylo před II. světovou válkou samostatným městem nedaleko Berlína. Stála tam masivní budova, která byla v roce 1912 otevřena Beethovenovým Fideliem. V roce 1925 přešlo divadlo pod Správu berlínských divadel pod názvem Städtische Opera a od roku 1933 Deutsches Opernhaus. Tenkrát to bylo největší a nejmodernější divadlo v Německu. Mělo čtyři pořadí a vešlo se do něho více než 4 000 diváků. Budova architektonicky z vnějšku velmi podobná pražské Právnické fakultě byla v roce 1943 zničena do základů spojeneckým bombardováním.

Ihned po kapitulaci Německa a ukončení II. světové války orchestr tohoto divadla a sbor i sólisté uspořádali benefiční koncert na podporu obnovy divadla. Byl to taktický krok, který měl zajistit povědomí obyvatel Berlína o tom, že nejenom obytné budovy, továrny, školy a nemocnice je zapotřebí postavit znovu, ale že by měl Berlín co nejdříve mít zpět i své kulturní instituce. Budova byla bombardováním zničena do základů, takže její rekonstrukce nepřicházela v úvahu. Čekalo se na urbanistickou studii, která by předestřela tvář celé čtvrti. V srpnu 1953 bylo ze šedesáti architektonických návrhů vybráno sedm nejlepších. Po dalších dvou letech byl vybrán z těchto sedmi jediný vítěz a v roce 1956 se začalo se stavbou. Budova byla dokončena v roce 1961 a otevřena 24. září téhož roku Mozartovým Donem Giovannim. Divadlo je dodnes jedním z nejpozoruhodnějších operních divadel na světě. Působí absolutně nekomplikovaným, esteticky čistým dojmem. Uvnitř jsou linie tak jasné a detaily tak přímočaré, že je tato budova prakticky ve všech almanaších a učebnicích architektury 20. století uvedena jako příklad moderní architektury této doby.

Bismarckova třída je rušná a tak 13 metrů vysoká a 67 metrů dlouhá čelní fasáda směřující do této ulice je kvůli odhlučnění bez oken a jakýchkoliv otvorů. Sama o sobě je monstrózním dílem. Je obložena křemennými oblázky velkými jako pěst, zalitými do betonových desek. Vozily se z údolí pramenů řeky Sprévy. Ve dne i v noci hraje neuvěřitelným spektrem barev. Jednolitost této obrovské plochy je rozbita abstraktní plastikou z nerezového kovu, asi 20 metrů vysokou. Hlavní vstupní průčelí je pravý opak – sklo a štíhlé nosné pilony. Obrovskými prosklenými okny září budova do noci jako drahokam. Pokladny a centrální šatna jsou v přízemí. Odtud vedou široké schody do rozlehlého foyeru, odkud je velkolepý výhled na provoz a neony v ulici Bismarckstrasse. Hlediště s kapacitou 1900 míst je laděno do žluté barvy. Po stranách jsou visuté do prostoru šikmo vybíhající lóže – je jich celkem šestnáct. Akustika je absolutní. Obrovský je i jevištní prostor. O celkové rozloze 600 metrů čtverečních a výškou 27 metrů patřil k největším, vybudovaným ve 20. století.

Renomé uměleckého souboru této budovy není nutné připomínat. Stále skvělé inscenace, vynikající dirigenti, režiséři i nejlepší operní zpěváci. K Deutsche Oper patří i balet. V posledních letech po sjednocení obou německých zemí se začíná vést vážná diskuse o existenci tří velkých operních provozů v Berlíně. Diskuse jsou motivovány ekonomickou náročností provozu tří operních divadel a zatím se mnohé zodpovědné hlasy, i díky ekonomické krizi, přiklánějí k sloučení do dvou provozů a zrušení Deutsche Oper. To by byla velká škoda. Už jenom pro ten zážitek, který mě letos na jaře potkal, když jsme jednoho večera okolo tohoto architektonického skvostu 20. století jenom projížděli a mně se navždy a nesmazatelně zapsal do paměti magický obraz do tmy zářící budovy. O tom, že by Evropa přišla o jedno z nejprestižnějších a dramaturgicky a inscenačně nejpokrokovějších divadel ani nemluvě.


www.deutscheoperberlin.de


Související články

  • Světová operní divadla: Metropolitní opera New York (2)
  • Světová operní divadla: Metropolitní opera New York (1)
  • Světová operní divadla: Valencie


Komentáře: 2

  1. vtslajer dne 27.9.2010 v 01:36

    Dalsi dobry clanek k zamysleni. Berlin je international megapolis s velkou hudebni tradici, snad se jim podari udrzet i tento tzv. treti operni dum. Netusil jsem, jaky je to moderni architektonicky skvost a s vynikajici akustikou (jak pise autor). Kde ma Berlin nejblizsi konkurenci pokud se tyka opery? Dresden, Praha i Munchen jsou dost daleko a geograficky by mohly konkurovat mezi sebou a vesla by se tam i Viden.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
  2. operomaniak dne 27.9.2010 v 08:05

    Ze všech tří velkých operních domů, je Deutsche Oper nejlepší. Bylo by škoda ji zrušit.

    Berlín má tři velké operní domy a největší konkurence je samsebou Unter den Linden. Ale jinak asi Drážďany, taky skvělá dramaturgie.

    Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:



Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:

Heslo vám bude automaticky zasláno emailem.

Váš email nebude zveřejněn.

V případě dotazů nás prosím kontaktujte na adrese info@operaplus.cz


pátek 25.5.2012

Výročí

25. května 1917 se narodil italský tenorista Franco BONISOLLI (+30.10.2003)

Nejnovější komentáře
  • J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
  • mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
  • vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
  • Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
  • erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
  • Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
  • Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
  • Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
  • Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
  • Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Přečetli jsme
  • Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi

    Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi

    Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy  Vážený pane primátore, s obavami...

     
    Více
  • Edita Gruberová znovu na Pražském jaru

  • Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria

  • Ke změnám na Ministerstvu kultury

  • Přijde nová neřízená střela?


                Další články >

Nejčtenější články
  • Operní panorama Heleny Havlíkové (74)

  • Nekonečné ovace pro Gruberovou

  • Náměstek Radek Zdráhal na Ministerstvu kultury končí



Soutěže
Bach: Braniborské koncerty - Musica Florea 31.5.2012 Praha České muzeum hudby (2 vstupenky)

Bach: Braniborské koncerty – Musica Florea 31.5.2012 Praha České muzeum hudby (2 vstupenky)


Pavel Haas Quartet - 18.6.2012 - Praha Rudolfova galerie Pražského hradu (2x2 vstupenky)

Pavel Haas Quartet – 18.6.2012 – Praha Rudolfova galerie Pražského hradu (2×2 vstupenky)


Výherci soutěží

Získat aplikaci Adobe Flash Player

Získat aplikaci Adobe Flash Player


Opera Plus in your language

Impressum
Veškerá práva vyhrazena. Publikování, šíření a jakékoli další užití obsahu Opery Plus je možné jen s výslovným písemným souhlasem redakce. Kontakt: info@operaplus.cz
Mapa stránek
Aktuální přehled stránek
Pravidla diskuze
Komentáře čtenářů nevyjadřují stanovisko autorů článků ani redakce. Do diskuze čtenářů smějí příspívat jen registrovaní uživatelé Opery Plus, a to podle stanovených pravidel.
Návštěvní kniha
Své vzkazy ostatním čtenářům i redakci a také nekomerční soukromé inzeráty můžete po zaregistrování psát zde. Pro jejich vkládání i registraci platí stejná pravidla jako pro diskuzi.
Spolupracujte s námi
V případě zájmu o autorskou, mediální či jakoukoli jinou formu spolupráce s námi, stejně jako o inzerci na Opeře Plus nás neváhejte kontaktovat.
Partneři
Děkujeme za spolupráci, důvěru a podporu.
Podpořte nás
Internetový portál Opera Plus je projektem neziskovým. Při zajišťování jeho provozu proto musíme spoléhat výhradně na soukromé zdroje.
Počet návštěv
Prohlášení o soukromí | Užívání služeb
Copyright 2009-2010-2011-2012 - OperaPlus. Všechna práva vyhrazena.
Market eshop for XML feed dropshipping eshop for XML feed dropshipping