Královské kodaňské divadlo – postavené jako divadlo neoperní – vešlo do historie jedním z více než tisíce dvou set známých divadelních požárů. Požár v roce 1689 zachvátil kromě divadla samotného i část královského paláce a zničil významnou část uměleckých sbírek královské rodiny. Při tomto požáru zahynuly bezmála tři stovky lidí. Dánsko ale ještě dost dlouho poté nemělo divadlo zasvěcené opeře vůbec. Až do roku 1748, kdy na tehdy největším kodaňském náměstí Kongens Nytorv bylo postaveno divadlo určené výhradně pro operu. V letech 1773 až 74 bylo přestavěno a zajímavostí je, že po znovuotevření si nad portálem diváci mohli přečíst symbolický nápis Ei blot til lyst – Nejen pro pobavení. Jaký vztah tehdejší společnost k opeře měla, si podle nápisu dokážete představit. Rozhodně to pro většinu lidí vážná intelektuální záležitost nebyla (což i v současnosti někteří lidé z opery dělají), ale umění sloužící především pro pobavení širokých vrstev tehdejší společnosti. V roce 1855 byla budova tohoto divadla stržena na jejím místě v letech 1872-74 postaveno operní divadlo s větší kapacitou hlediště. Začalo se zde hrát 15. října 1874. Divadlo stojí dodnes a má kapacitu zhruba půldruhé tisícovky míst. 

Staré královské divadlo: exteriér a interiér hlediště
Až do období romantismu žila opera v Dánsku především uváděním cizích (zejména německých) autorů. Původní dánskou operní tvorbu představují až díla Johanna Hartmanna a Andrease Berggreena (v této souvislosti je v odborné literatuře zmiňována zejména Bergreenova romantická opera Billedet og bustan). Ve 20. století se zájem veřejnosti o operu v Dánsku výrazně zvýšil, no a na konci minulého milénia začala veřejnost volat po nové a reprezentativní operní budově.

V srpnu roku 2000 nadace AP Møller a Chastine Mc-Kinney Møller věnovala dánskému státu supermoderní operní budovu, jejíž výstavba stála horentní sumu 500 milionů dolarů. Divadlo stojí na ostrově Holmen v centru Kodaně a bylo navrženo architektem Henningem Larsenem. Otevření se dočkalo 15. ledna 2005. Opera je ve správě Královského dánského divadla a je jedním z nejlépe vybavených operních divadel na světě. Má hlavní jeviště s pěti dalšími zadními, kdy veškeré již postavené stavby a dekorace mohou v průběhu představení lehce jako celek najet na přední scénu. Je tak možné vytvořit vždy jinou dekoraci minimálně pro pět dějství, resp. obrazů jedné inscenace. Hlediště má 1703 sedadel, orchestřiště poskytuje prostor pro 110 hudebníků.


Stejně jako staré Královské dánské divadlo v Kodani, má i nová opera královskou lóži na levé straně hlediště, nejblíže k jevišti. Královna se sama rozhodla, že chce tuto lóži postavit v tomto místě, protože miluje operu a balet a často chodí i na zkoušky a chce být co nejblíže umělcům. Kromě hlavní scény má divadlo i malé jeviště pro experimentální divadlo, takzvaný „black box“. Plocha celé budovy zabírá 41.000 m², stavba má 14 podlaží, z nichž pět je pod úrovní terénu. Komplex má více než 1000 místností.

Přední část opery byla původně navržena jako jedna velká skleněná plocha, přes kterou by bylo možné vidět z přístavu až do hlediště. Výhled z prosklených stěn foyeru poskytuje jeden z nejkrásnějších pohledů na Kodaň. Z akustických a světelných důvodů bylo později rozhodnuto umístit před skleněné desky kovové mřížky, které zajistí lepší světelné podnmínky v hledišti. I tak je ale možné do hlediště z venku vidět a tím je divadlo ojedinělé.
Repertoár divadla a jeho inscenace jsou na pomezí tradičního a moderního pojetí. Asi nejvíc známé je z poslední doby nesmírně zajímavé provedení Ringu z Kodaně, které vyšlo i na DVD.
Související články
- Světová operní divadla: Metropolitní opera New York (2)
- Světová operní divadla: Metropolitní opera New York (1)
- Světová operní divadla: Valencie
Komentáře: 5
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?









No kde všude v Evropě postavili krásná a moderní divadla. U nás se už asi nikdy nedočkáme :-((
Nebyl bych tak skeptický, ostatně podívejte se, kolik lidí přijde na operu do krcálků jako je Stavovské nebo Národní. A navíc co do počtu obyvatel na jednu operní scénu jsme na tom možná nejlépe v Evropě. Tak nač ten pláč?
To ano, ale nemáme opravdu dobré moderní divadlo. Janáčkovo v Brně je poslední moderní stavbou tohoto typu u nás.
Brněnskou tělocvičnu – Janáčkovo divadlo – bych raději ani neuváděl. :-)
No pořád je to nejnovější operní divadlo v česku – i když k přívlastku světová tělocvična má daleko :-)