Světová operní divadla: Lyric Opera of Chicago

12.3.2010 01:00 Aleš Bráza

Ještě v roce 1825 není Chicago ničím víc, než přepřahací a poštovní stanicí na americké východozápadní obchodní trase mezi pobřežími Atlantického oceánu a Pacifiku. O pouhých 25 let později se tu však už hraje první opera – Belliniho Náměsíčná. V roce 1859 se tu za přispění rodáka z Čech Maurice Strakoše otevírá první pravidelná operní staggiona. Město začíná neuvěřitelně rychle růst a v roce 1865 se staví první operní budova – Crosby Opera House. S nárůstem počtu obyvatel začíná rozmach i v kulturní oblasti a vznikají i činoherní a operetní (či varietní) divadla. Urbanistický růst vede k tomu, že se na omezeném prostoru staví neobyčejně rychle především mrakodrapy, jejchž základem jsou ocelové skeletové konstrukce. Na vnitřní bezpečnost investoři příliš peněz nevěnují. A tak až obrovský a zničující požár chicagského divadla Iroquois, při němž uhořelo skoro 600 lidí, změní pohled na požární bezpečnost divadel po celém světě. Následkem této katastrofy jsou dokonce některé divadelní budovy s okamžitou platností zavírány (to postihlo např. i berlínskou operu – budeme se jí věnovat v některém z přístích dílů našeho seriálu).

Crosby Opera House

Nejvýraznější kapitoly chicagského operního života se začaly psát v roce 1910, kdy byla založena Chicago Opera Company. Až do dnešních dnů druhá nejvýznamnější operní instituce v USA. Část jejích členů přešla při jejim vzniku z Hammerstein Opera Company of New York, která zanikla. Mezí prvními představeními této společnosti byla Aida a Pelléas a Mélisanda. Společnost na tehdejší poměry na velmi vysoké úrovni provedla také několik světových a amerických premiér (např. Prokofjevovu lásku ke třem pomerančům, Wolf-Ferrariho Madonin šperk, Catalaniho Loreley). Některá operní představení této společnosti přijížděli řídit i sami autoři děl. Tak prestižní ve své době Chicago Opera Company byla. Většina produkcí této společnosti se hrála v chicagském Auditoriu. V době největší slávy se stala ředitelkou společnosti Mary Garden (velmi významná, původem skotská sopranistka) – první žena na světě, která dostala příležitost řídit tak velkou a významnou operní společnost.

Civic Opera House – domov Lyric opera of Chicago. Stav budovy okolo roku 1929

Nároky na kvalitu operních produkcí a nedostatek mecenášů vedl k tomu, že společnost se zadlužila a Gardenová byla odvolána (vrátila se zpět ke zpěvu). Díky štědrým mecenášům a průmyslníkům se podařilo poměrně rychle (tehdy už na Chicago Civic Opera Company přejmenovanou) společnost revitalizovat. Začala se nová a maximálně úspěšná éra této společnosti, která trvá dodnes. Po Metropiltní opeře je soubor Lyric opera of Chicago druhým nejprestižnějším operním uskupením v USA.

Civic Opera House – současný stav

Jedním z nezanedbatelných výsledků působení společnosti bylo také postavení zcela nového operního divadla na Wacker Drive. V roce 1929 byl v rohovém mrakodrapu, vysokém přes 30 podlaží, otevřen divadelní sál. Vybavením (zejména důrazem na požární bezpečnost) to bylo v té době nejmodernější divadlo ve Spojených státech. Hlediště mělo kapacitu 3 471 míst. Zajímavé je to, že velká část těchto míst je umístěna v až neuvěřitelně rozlehlém parteru. Hlediště má pak už jen dvě další pořadí. Místa k stání v původním sále nebyla a nejsou ani dnes. Protože kapacita sálu a celé budovy byla veliká, byl součástí projektu i dokonalý systém záchranných a evakuačních komunikací a tras. Na svou dobu technicky dokonale bylo vybaveno i jeviště široké 38 metrů. V té době velmi pokrokový a bohatý světelný park umožňoval využívat mnoha světelných efektů včetně jejich rychlého střídání, což bylo na svou dobu nezvyklé.

V Chicagu slavila kromě NY své úspěchy samozřejmě i E. Destinnová a později také Soňa Červená, Rafael Kubelík a další. I nyní je Chicago jedním ze tří operních „pupků“ Ameriky. Lyric opera of Chicago patří spolu s Met a Operou Los Angeles ke třem nejprestižnějším severoamerickým operním souborům.

Hlavní foyer

V každém případě zajímavý a nezvykle situovaný prostor operního sálu i velmi výrazná a dobrá dramaturgie, včetně hostování všech současných hvězd operního nebe, mohou z vaší návštěvy Chicaga udělat po této stránce gurmánský zážitek. Město mnoho z vás při svých cestách do USA možná použilo jen jako „transfer“. Prostě jste v něm jenom přestupovali z jednoho letu na druhý a pokračovali dál na západ nebo do Jižní Ameriky. V Chicagu je totiž jedno z nejvytíženějších a největších civilních letišť na planetě. Já jsem však při jedné ze svých cest do USA byl neplánovaně nucen ve městě zůstat, a tak jsem se z letištního hotelu vydal do ulic města. Musím říci, že rozhodně stojí za to ho navštívit. Bezprostřední blízkost jezer, zachovalé původní čtvrti a downtown, kolorit přístavu a přívětiví lidé tam vytvářejí zcela jinou atmosféru, než má New York nebo města na západním pobřeží. Krom toho je v Chicagu k vidění a slyšení tolik hudebních zážitků, že si přijde na své milovník jakéhokoliv žánru. Opera, muzikál, jazz, ale třeba také hudba symfonická v podání asi nejprestižnějšího hudebního tělesa tohoto typu současnosti – Chicago Symphony Orchestra. Tak zkuste někdy místo rychlého přestupu na navazující let třeba několik dní pobýt. Uvidíte, že to bude stát za to!

www.lyricopera.org

Související články

Komentáře: 7

Anonymous dne 12.3.2010 v 00:22

Moc me potesilo, ze se v teto serii objevil operni dum na "mem" kontinente a navic misto, ktere moc rad navstevuji a kde se citim skvele. A nejen v Lyric, ale i v meste samotnem.

Je tady zminka o pozaru. Slo pravdepodobne o Great Chicago Fire z rijna 1871, coz byla nejvetsi katastrofa v USA v 19. stoleti. Pricina je dodnes nejasna a historka o krave pani O'Leary, ktera mela kopnout do lucerny a ten pozar zacit byla vyvracena jako vymyls samotnym autorem o mnoho let pozdeji.

Jak je v clanku uvedeno, tato opera (samotny dum i instituce) prosla mnohymi promenami. V soucasnosti se pocitaji sezony od roku 1954, kdy se do vedeni dostali 28 leti Miss Carol Fox a Mr. Lawrence Kelly. Sezonu zahajila Norma 1. listopadu s Maria Callas a Giulietta Simionato (jeste zije, v kvetnu ji bude 100 let!).

Generalni reditel je William Mason, ktery tam zacinal jako boy soprano pred 50 lety. Operu vede fiskalne zodpovedne a jako jedna z mala tady nema financni problemy, naopak prebytek. Je to prijemny pan, ktereho je casto mozno videt mezi divaky a i s nim promluvit.

V clanku je tez zminka o velkem parteru (Main Floor). Mam vyzkousene, ze nez si koupit drahe listky vzadu je zajimavejsi, pohodlnejsi a casto levnejsi zakoupit misto na First nebo Upper Balcony.

Dovolim si osobni poznamku. 18.9.2004 jsem oslavil v Lyric presne na den vlastni 50. narozeniny a tez otevreni jejich 50. sezony. Daval se Don Giovanni (premiera v Praze, ja ceskeho puvodu a ted oboji ve meste, ktere melo pred 100 lety velkou ceskou mensinu pristehovalcu). Byla to velka udalost a ne za maly peniz. Tez se neobesla bez zadrhele. Mr. Mason predstoupil pred divaky a oznamil za vreleho potlesku slavnostni otevreni 50. sezony. A pokracoval s tim, ze Karita Mattila (Donna Anna) je indisposed (nasledovalo buceni) a bude nahrazena s Erin Wall, ktera se chopila zivotni sance a rozjela naplno mezinarodni karieru. Cely vecer "ukradli" Bryn Terfel (Don Giovanni) a Susan Graham (Donna Elvira).

Byl jsem tam i loni v zari (55 let, uz to ani nepocitam) na season's opening s La Tosca (Deborah Voigt) a chystam se tam ted koncem brezna na uplne posledni predstaveni sezony (Le nozze di Figaro).

Nemohu nez souhlasit s autorem clanku, ze Chicago je fascinujici mesto. Letiste O'Hare je jedno z nejvetsich na svete a dostanete se do centra vlakem/metrem bez problemu primo odtamtud. Krome uz zminene Lyric a Chicago Symphony byste nemeli vynechat Arts Institute of Chicago a prochazku po North Michigan Avenue (Magnificent Mile). Na jejim konci je v lete moznost koupani na plazi vedle hotelu The Drake, primo ve meste.

Ano, Lyric patri spolu s Met a Los Angeles v prednim opernim domum v USA. Pridal bych k nim i San Francisco, Seattle a Houston. Pokud by se to veslo autorovi teto serie do planu, uvital bych precist si neco i o nich.

Jeste jednou, dekuji za tento prispevek. Bylo to prijemne pocteni doma vecer u vina.

VT

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Janka dne 12.3.2010 v 07:48

Poděkování za to, že jste se přesunuli za oceán. Tahle opera company je v USA asi nejproduktivnější a co do dramaturgie nejméně konzervativní, velmi objevná a zajímavá. Doporučuju navštívit.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
rastislav dne 12.3.2010 v 08:29

Chcem sa spytat pana Toma,kedze si vyskusal miesta na balkonoch,na akustiku.Je to velmi zvlastne riesene hladisko a ta velkost parteru ma na svedomi aj to ze je velmi dlhy(co sa tyka vzdialenosti od podia).A balkony zacinaju az za parterom(zaujimave,ze nie su po stranach).Skuste nam napisat,aka je akustika na tychto,sudiac aspon z fotiek,velmi vzdialenych miestach.A da sa vobec vidiet nejaky vyraz tvare spevaka z takej vzdialenosti?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 12.3.2010 v 09:21

Sál nové Met je také obrovský a já mám vždy pocit, že vzadu je zvuk trochu utopený. Prostě jiný, než v evropských divadlech. V LOCH jsem nebyla, ale myslím si, že to bude podobné, jako v Met. Když sedíte v zadních místech pod balkóny, vidět už toho také moc není.

Jinak díky za tuhle skvělou sérii přibližující architektonickou stránku divadel. Je zajímavá a ten, kdo má rád divadlo se vším všudy jako já, je za ni jistě rád.

Carmen

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 12.3.2010 v 12:02

Rastislav, Carmen: Naozaj, hladisko je zvlastne riesene a ten parter je tak dlhy, ze na konci nie je moc dobre videt a pocut. Balkony visia nad koncom toho partera a ako mi poradili mistni, sadi sa tam pohodlnejsie, je celkom dobre slyset a aj videt vo srovnani so samym koncom partera. Ludia co maju miesta na balkonoch pouzivaji divadelne dalekohledy. Celkovy dojem je vela odlisny od europskych divadel. Ked som na opere vo Viedni nebo v Mnichove a mam dobre miesta takmier u sceny, pripada mi to ako intimny koncert pre 200 ludi,nie pre 2000.

VT

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 13.3.2010 v 09:24

Byla jsem tam jednou a měla jsem stejný pocit, jako v Metropolitan. Musíte si na to, že zvuk přichází z dálky zvyknout.
Liz

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 14.3.2010 v 19:42

Potěšili jste mne velmi touto serií. V Chicagu žiju už dvacet let a tak znám Civic Opera House do detailů. Zato operní domy v Evropě mi zůstaly utajeny, protože za komunismu jsme nesměli cestovat. Tak vám mnohokrát za tyto články děkuji, zajímají mne velmi. Jane A.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.