Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě

    9.4.2010 00:02 Aleš Bráza

budova divadla v roce 1832

Poválečná obnova znamenala pro divadlo asi největší změny. Byl dobudován prostor jevištního zázemí a plně obnoven také koncertní Apollonův sál, který se do zničení budovy bombardováním dlouhá desetiletí používal jako sklad dekorací. Hlediště má nyní kapacitu 1450 míst ve třech podlažích. Půdorys byl poválce značně rozšířený do stran a byla vytvořena nová nástavba provaziště (Narozdíl od pražské Státní opery však nepůsobí nikterak rušivě, je ozdobena dvojicí soch a s budovou souzní). Změny zaznamenalo i hlavní průčelí. Přibyly dva vchody k pokladnám, průčelí se šesti sloupy nesoucími tympanon se sochami však není tak výrazné, jako třeba u mnichovské Státní opery. Působí intimněji.

Apollonův sál

V divadle se od prvních let hrál především italský repertoár – to proto, že sloužilo jako prezentace královského dvora. Konec německých království a zrod republiky toto divadlo prodělalo během jednoho týdne. 10. listopadu 1918 se zde hrála Figarova svatba – poslední představení Dvorní opery, a 14. listopadu už v divadle s novým názvem Pruská Státní opera znějí Mistři pěvci norimberští. Zajímavostí je to, kolik po porážce Německa v I. světové válce stála inflací ovlivněná vstupenka. V roce 1918 stojí nejlevnější místo 150 000 marek a nejdražší místo v parteru 3 750 000 marek.

Deutsche Staatsoper Unter den Linden je z historického hlediska nejvýznamnějším berlínským operním divadlem. Sloužilo italské opeře stejně jako domácí produkci. Asi nejvýznamnější je období, kdy hudebním ředitelem tohoto domu byl Meyerbeer. Měly zde premiéru Veselé paničky windsorské tehdejšího hudebního šéfa Otto Nicolaie, poprvé tu zazněl Bergův Wozzeck, Pfitznerův Palestrina. Zpíval tu Caruso, Destinnová, Kraus, Knüpfer, a také celá řada českých umělců z období normalizace, kdy tato opera jako jedna z mála prestižních scén přijímala k angažmá české domácí hvězdy (byla na území bývalého východního Berlína).

Berlín je už dlouhou dobu významným kulturním městem, a tak samozřejmě operní budova na Unter den Linden není jediným operním divadlem ve městě. V roce 1786 vzniká na tzv. Četnickém trhu Královské Národní divadlo, protiváha Dvorní opery s převážně italským repertoárem. Mezi dalším divadly je možné jmenovat například Odeon, Eldorado, Tivoli, Královské divadlo na Alexanderplatz. Po válce a rozdělení Berlína na východní a západní část přibyla dvě významná operní divadla. Ve východní části to byla nynější Komische Oper s velmi otevřenou dramaturgií a moderním režijním a scénickým přístupem a Deutsche Oper v tehdejším Západním Berlíně. Deutsche Oper se stala velmi významnou a respektovnou divadelní institucí (více v některém z dalších dílů seriálu). Po znovusjednocení Německa a v souvislosti s nynější globální ekonomickou krizí se stále častěji hovoří o restrukturalizaci a spojení těchto tří institucí, resp. zániku Deutsche Oper. Součástí provozu Staatsoper unter den Linden je – jak tomu u velkých operních domů bývá – i balet.

Pro Staatsoper Unter den Linden je tato sezóna před rekonstrukcí poslední. V říjnu bude divadlo uzavřeno a rekonstrukce je plánována až do roku 2013. Měla by přinést nový lesk nejenom původním interiérům a vnějšímu plášti budovy, ale také špičkové divadlení technologie a zázemí odpovídající provozu moderního divadla 21. století. Že je rekonstrukce nezbytná, o tom se můžete přesvědčit ve fotogalerii na oficiálních stránkách Staatsoper Berlín – ZDE). Uvidíme, zda i po rekonstrukci bude dál v křesle uměleckého šéfa sedět Daniel Barenboim, který umělecky vede tuto instituci již od roku 1992.

www.staatsoper-berlin.de

Související články

• Světová operní divadla: Metropolitní opera New York (2)
• Světová operní divadla: Metropolitní opera New York (1)
• Světová operní divadla: Valencie