Světová operní divadla: Wiener Staatsoper

Už více než 140 let je pýchou všech Vídeňanů impozantní budova opery na okružní třídě, zvané Ring. Po zániku starých vídeňských hradeb a po ukončení operního působení v Burgtheatru byla za 6 milionů rakouských zlatých postavena monumentální budova C. a K. Hofoper. Stavba začala v roce 1861, tedy ve stejném roce, kdy se začal stavět Palais Garnier v Paříži (náš nedávný článek o tomto divadle naleznete zde). Obě budovy měly odrážet tehdejší představu o přepychu a honosnosti. Celková zastavěná plocha je obrovská – 8750 metrů čtevrečních. Vhodně zvolené místo pro budovu jí dává vyniknout a umožnilo navrhnout fasádu se zdobnými detaily a štukovou výzdobou ze všech stran. Tvůrci této bez nadsázky proslulé stavby Eduard van der Nüll a August Sicccard vzešli z veřejné soutěže a jejich návrhy do puntíku splnily představy o nové monumentální architektuře Vídně. Stavba trvala 8 let s jedním přerušením rakousko-pruskou válkou.


Při stavbě se vyskytly i významné technické obtíže. Stavba tak rozsáhlé budovy si vyžadovala hluboké základy. Ukázalo se však, že podloží je nestabilní až do hloubky více než stovky metrů. Základy budovy tedy sahají do neuvěřitelných 120 metrů. Veřejnost kritizovala obrovské náklady na stavbu, což vedlo k tomu, že jeden z architektonické dvojice, Nüll, pod silným tlakem veřejného mínění spáchal sebevraždu.

Maloměšťácké vídeňské prostředí skutečně k této stavbě zpočátku zaujalo negativní postoj. Divadlo lidem připadalo zbytečně velké. Později si je však atmosféra velkoleposti a stylu zcela podmanila.
Kapacita klasického podkovovitého hlediště, které má pět podlaží, je 2 304 míst. Na vnitřní výzdobě původního divadla se podíleli tehdejší nejznámější umělci. Zajímavostí je, že koncept interiéru pochází od tehdy velmi známého českého architekta a mecenáše Josefa Hlávky, který při slavnostním otevření budovy 25. května 1869 podal Františku Josefu I. symbolický zlatý klíč od ní. Za zmínku stojí fakt, že tento zlatý klíč (skutečně pozlacený s tepaným znakem monarchie) je relikvií Hlávkovy rodiny a můžete ho vidět v původním sídelním zámku Hlávkových v Západních Čechách. Je nabíledni, že takhle velkolepý operní dům k sobě přitahoval i nejvěhlasnější soudobé umělce: Mahlera, Strausse, Toscaniniho, Furtwänglera, Karajana, Böhma, Viscontiho… Ale zpívaly zde třeba také naše Jarmila Novotná nebo Maria Tauberová, ale i celá řada dalších osobností světa opery.
Naprostou zkázu přinesla budově druhá světová válka. Hrálo se v něm sice až do 30. června 1944, kdy poslední inscenací před zákazem produkcí a anšlusem Rakouska byl shodou okolností Soumrak bohů. Dne 12. března 1944 o půl druhé odpoledne byla však budova americkými spojeneckými letadly vybombardována a zdevastována.
Renovaci, která trvala 10 let, a na níž se z architektonického hlediska nejvíce podepsal Erich Bolterstern, ukončila 5. listopadu 1955 slavnostní premiéra Beethovenova Fidelia. Tato poslední rekonstrukce zachovala původní jen vnější vzhled a hlavní foyer se slavnostním schodištěm. Ve stylu padesátých let přebudované hlediště a přilehlé prostory vedou znalce i laiky ke stále hlasitějšímu polemikám o architektonické hodnotě Boltersternovy rekonstrukce.
Vídeňská státní opera patří mezi čtyři nejvýznamnější operní divadla světa. Repertoár čítá v běžné sezóně kolem 40 operních titulů. Hraje se v blocích. Patří mezi z Česka a Slovenska vcelku ještě lehce dopravně dostupné prestižní operní scény, a proto věřím, že každý z vás ji zná z osobní návštěvy. Výhodou Vídeňské státní opery je i vysoký počet míst k stání, což umožňuje dostat se na představení takřka vždy, pokud přijedete o chvíli dřív a jste ochotni u divadla vystát pověstnou frontu. Pokud vás zajímá architektura a představení, na které se vypravíte, se koná na jaře nebo ke konci sezóny za přijatelného počasí, neváhejte a vydejte se na nejvýše položenou otevřenou lodžii nad druhou galerií, jíž korunuje sousoší Pegasů. Z tohoto místa je neobvyklý a nádherný výhled na Ring, Burg i katedrálu sv. Štěpána. Za zmínku stojí i to, že vnější fasáda budovy byla v roce 2008 kompletně rekonstruována, bylo pořízeno nové sváteční osvětlení a budova večer září jako modrobílý drahokam.

www.staatsoper.at

Související články


Reakcí (7) “Světová operní divadla: Wiener Staatsoper

  1. Na rozdil od mnohych ostatnich budov opery, prezentovanych v teto serii, jsem Vienna State Opera uz mel moznost navstivit jednou jako komentovanou prohlidku a pred mesicem i na predstaveni (I Puritani). Je to architektonicky skvost s pohnutou historii. Pokud se tyka te sebevrazdy jednoho z tvurcu, koluji nejruznejsi legendy typicke na dobu v niz oba z nich zili.

    VT

  2. Dobrý den,
    nemyslím si, že by interiéry neměly hodnotu, i když jejich podobu poznamenala obnova právě v něšťastných padesátých letech, kdy ve Vídni, koketující se socialistickým realismem, vzniklo pár podobných staveb. Faktem zůstává, že akustika vnitřního prostoru není tak ideální, jako v jiných srovnatelných divadlech a znalci se přou, že to je právě podobou interiéru. Ale na mé radosti pokaždé, když vstoupím do budovy to ani tak nic nemění. Mimo jiné se již několik let hovoří o totální rekonstrukci vnitřních prostor, ale zatím nebylo rozhodnuto o termínu a financování.

  3. Tak už i tady!!!!!!!!!! Už jednou jsem tento omyl vyvracel na Operadream nebo metinhd. V roce 1881 vyhořelo Ringtheater (pův. Komische Oper), nikoli Státní opera. To divadlo stálo úplně jinde (Na Schottenringu, kde je dnes Burza).
    http://www.wien-vienna.at/geschichte.php?ID=640
    http://de.wikipedia.org/wiki/Ringtheater
    http://de.wikipedia.org/wiki/Ringtheaterbrand
    http://www.aeiou.at/aeiou.encyclop.r/r683391.htm
    http://deutsch.pi-noe.ac.at/inetsem/theat_r.htm

  4. Az pri nedavnom vyroci staatsoper vo Viedni som uvidel jeden obrazok,kde bol pohlad z javiska do hladiska.Polovica hladiska bola predvojnova podoba polovica sucasna.Neskutocny rozdiel.Bola to sice len kresba,ale bolo vidno,aka nadhera to bola vtedy.Snad este krajsia,ako opera v Parizi,kt.sa mi zda najkrajsia z tych co som videl.Nikdy som nepocul ziadnu staznost na akustiku v sale.Ani od divakov,ani od spevakov.Neviem odkial to mate.Ako asi mnohi tu mam za sebou vela predstaveni v nej a na vsetkych moznych miestach…vsade bola akustika vyborna.Jedine vyhrady mam k statiu na balkone.Je pravda,ze je rozdiel,ked sedite v prvych radach dolu,alebo vzadu na stati,ale to je pri tych obrovskych rozmeroch takychto domov normalne.Napr.ja mam radsej zvuk ked som dolu na stati,ako v prednych radach na sedenie.Tam totizto zneju vsetci skvelo a nepocut skoro ziadne rozdiely,ale vzadu uz ano,a tym padom lepsie ohodnotie vykon spevakov.Tam zanechaju dojem len ti najlepsi zo vsetkych tych skvelych spevakov,co tam ucinkuju.

Napsat komentář