Tísíce diváků přilákal v první zářijové nedělní odpoledne do pražské Šárky Smetanův Dalibor. Představení se uskutečnilo pod širým nebem, v místě někdejšího přírodního šáreckého divadla, které existovalo v letech 1913 až 1922, resp. 1924, kdy zcela zaniklo. Podrobnější historii tohoto divadelního areálu jsme zmínili před nedávnem v článku, který najdete zde. Tradici hraní divadla v Šárce vzkřísily roku 2005 Jana Divišová a Renée Nachtigallová z Originálního hudebního divadla Praha, s vydatnou podporou Městské části Praha 6 a také Národního divadla. V novodobé historii každoročního uvedení některé z českých oper v pražské Šárce, vždy počátkem září o víkendovém odpoledni, byl po Smetanově Prodané nevěstě (2005, 2006), Dvořákově Rusalce (2007, 2008), Dvořákově Jakobínovi (2009) a Smetanově Libuši (2010) letošní Smetanův Dalibor již sedmým představením v tomto místě. Titulní roli ztvárnil slovenský tenorista Michal Lehotský, Vladislava zpíval Martin Bárta, Beneše Luděk Vele, Miladu a Budivoje plzeňští sólisté Ivana Šaková a Pavel Horáček. Jako Jitka zvláště zaujala Jana Sibera z pražské Státní opery (ta nechyběla zatím u žádného z novodobých šáreckých představení), spolehlivým Vítkem byl Aleš Briscein. V čele orchestru Státní opery Praha stanul v Šárce také ostřílený Jan Chalupecký, sborové party obstaral Kühnův smíšený sbor se sbormistrem Markem Vorlíčkem.
Podle informací pořadatelů sledovalo letošního Dalibora v Šárce okolo čtrnácti tisíc diváků, čímž byl vyrovnán předloňský rekord Jakobína. Vedle příznivého letního počasí a stále rostoucí obliby operních představení v Šárce sehrála bezpochyby také své už desetiletá absence této Smetanovy opery v repertoáru opery Národního divadla, poté, co někdejší kontroverzní Pitínského inscenace musela být záhy po své premiéře z programu stažena.
Tuto neděli směřovaly do Šárky na Dalibora davy lidí už několik hodin před stanoveným začátkem, ve snaze zajistit si co možná nejlepší místo, mnozí z návštěvníků byli ti dříve narození. Nechyběly ale ani kočárky s malými dětmi či jízdní kola, k vidění byli i psi. Začátek opery desítky zájemců nakonec nestihli, protože v místě vstupu do areálu se již připravovali zpěváci, někteří z nich na koních, k úvodní scéně.
K uvedení Smetanova Dalibora v pražské Šárce se vrátíme podrobnou recenzí v úterním Operním panoramatu Heleny Havlíkové.
Související články
- Přibylův a Smetáčkův Dalibor
- Operní panorama Heleny Havlíkové (39)
- V pražské Šárce se letos bude hrát Smetanův Dalibor
Komentáře: 17
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?












Rozhodne je nutno pogratulovat organizatorum (organizatorkam?) za dalsi uspesne pokracovani novodobe tradice a vyjadrit obdiv a uctu vsem ucinkujicim za uvedeni prave Dalibora, ktery patri k nejobtiznejsim titulum ceske opery ve velmi narocnych podminkach prirodni rezervace.
Jana Sibera mi připadala skutečně výborná. A Michal Lehotský také rozhodně nebyl parodií Dalibora, jak se tu dříve v komentářích ozývalo. Jediná výraznější vada bylo ozvučení. Organizátorům patří velký dík.
Jsem zvědav na recenzi. Na akci jsem nebyl ale z příspěvku a komentářů vyplývá, že nedokonalý poslech byl vynahrazen přítomností živých zvířat mezi účinkujícími i v publiku. Jistě povedená taškařice.
Opera byla úžasná a velke poděkování organizátorkám. Co se týče kritika, který není schopen se osobně účastnit a dovolí si nazvat celou akci za taškařici mi je upřimě líto. Sám toho v životě moc asi nedokázal. Těšíme se na další rok a operu, kterou připraví.
Anonymní 5. září 2011 10:56:
Nevím, co si o vás mám myslet. Na akci jste nebyl, ale jste zvědavý na recenzi. Trochu jakobych z toho cítil výsměch. To nebyl žádný super akustický zážitek, ale velmi obdivuhodná a pocty hodná akce, která znovuoživuje tradice provádění oper v Šárce. Organizátorů si proto velice vážím a přeji jim, ať se takové bohulibé počínání daří.
Zbytečně se těšit na recenzi a bagatelizovat. Je to prostě bohulibý pokus o znovuoživení tradice, při kterém nejde o vrcholný umělecký ani akustický zážitek. Všem účinkujícím patří poděkování.
A hnípat v recenzích se můžete při koncertech hvězd, těch nám sem letos ještě přivezou dost a půjde tam o uměleckou kvalitu spíš, než jen o velikost ňader lesk kadeří nebo profláknutost toho či onoho zpěváka.
Jan
Velký dík organizátorkám představení. Bylo to super. A ten pán, co jen remcá a nezúčatní se akce, buď ať nepíše vůbec a nebo celou operu nastuduje (zjistí, že něco natrénovat tak, aby věc šla provést veřejně, je velká námaha).
Bára
Pouť se vším všudy. Cituji ČTK: „mezi zpěvy bylo místy slyšet prodavače občerstvení nabízející své zboží“.
Předchozí: Představení pod širým nebem. Možná byste se divil ale méně pouťovité, než třeba koncerty na "slavné" berlinské Waldbuhne. Prostě letní představení ve starém amfiteátru v Šárce se vším všudy: karimatkami, párky, točeným pivem… To ale neznamená, že takovéhle tradice se obnovovat nemají. Už jen díky tomu, že by to mohlo přinést obnovení celého areálu a tím i produkci jiné kvality. Ostatně, včera se to moc nelišilo od některých regulérních pedstavení v SO Praha :-) Třeba nedávný Verdiho festival produkoval po hudební i pěvecké stránce daleko horšího Trubadůra, na kterém jsem nevydržel do konce.
Vyvolávání žádného prodavače jsem za celé čtyři hodiny, co jsme tam byli, fakt neslyšel. Byla to neopakovatelná atmosféra, kterou jsem ještě nikdy nezažil.
Že mezi "zpěvy" bylo slyšet prodavače, to je blbost. První jednání jsem byl dole, další výš a nic takového jsem neslyšel. To psal někdo, kdo tam vůbec nebyl. Ostatně přijel jsem na akci až z Litomyšle a bylo to perfektní.
No jo no, někdo čekal, že v přírodním parku pro něj vytvoří akustický sál. Bylo to dobře zorganizované a rozhodně to stálo za to, žádná šmíra to nebyla.
O důvěryhodnosti zpráv z ČTK svědčí i "…řekla členka Národního divadla Sibera" http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/divadlo/dalibor-v-sarce_210742.html
Mně se Dalibor v Šárce hrozně líbil, jak Lehotský, tak Bárta, Briscein. Bára
Neví náhodou někdo z vás, co za písničky hrály z reproduktorů před začátkem opery? Moc se mi ta hudba líbila, ale nemám absolutně tušení co to bylo, tudíž i téměř nulovou šanci to najít a znovu poslechnout. Kdyby někdo věděl, byla bych moc vděčná…
Také jsem na představení nebyl a nemohu soudit, jak se povedlo. Ale každá produkce pod širým nebem má své mouchy, ale také neopakovatelnou atmosféru, jak ji znám třeba z Lokte, Krumlova nebo Litomyšle.
A organizátorkám patří dík, že uvádějí jednu z nejkrásnějších českých oper, které ND léta ignoruje (když si ovšem vzpomenu na Pitínského Dalibora, pak je možná dobře, že než tak, nehraje se vůbec)!
Samazřejmě že na operu v přírodním divadle nemohu jít v očekávání hlubokého uměleckého zážitku. Je to prostě bezvadná nenapodobitelná událost, nezapomenutelný zážitek.
Jistě bych uvítal, kdyby ozvučení provedla nějaká kapela, která umí ozvučit stadion a ne pár amplionů, rozvěšených po stromech, ale zde nejde o kvalitu zvuku, tu si pustím doma z gramofonu, ale právě o tu atmosféru. A ta byla u všech dosud váděných oper v Šárce výborná. Vidět mezi stromy taky není, ale o to tu přece nejde.
Jen tak dál, prosím. Na přesrok, doufám, přijdu zase. Kdy přijde na řadu Fibichova Šárka _
Dalibor v Šárce byl nádherný zážitek, ale nechápu tvrzení, že lidí tam bylo jako při předloňském Jakobínovi. Podle mě tam bylo naopak lidí mnohem méně než v předchozích letech. Pořád jsem čekala, kdy přijdou ty návaly a boje o místa a nic takového se letos nedělo…