Telemannův Daniel v jámě lvové na znojemském jevišti

V červencových dnech se každoročně nese městem Znojmem duch festivalových dní plných krásné hudby, dobrého vína a příjemné atmosféry jihu Moravy. Letošní jedenáctý ročník Hudebního festivalu Znojmo vyvrcholil uvedením oratoria Daniel v jámě lvové Georga Philippa Telemanna. V poměrech českých a nejspíš i světových vůbec poprvé unikátně ve scénickém provedení. Dílo ke svátku svatého Michaela, teprve před nedávnem svému autorovi s jistotou přiznané, uvedl příhodně na pódium v presbytáři kostela svatého Michala sobotní premiérou a následnou derniérou v neděli 26. července renomovaný soubor Czech Ensemble Baroque.Biblický příběh o Danielovi, kterého bezmezná důvěra v Boha zachránila před smrtí ve lví jámě, slyšeli diváci v celém svém znění na samotném úvodu, než byl rozehrán na černé vyvýšenině zakrývající interiér kněžiště chrámu. O barokně autentickou režii se zasadila profesorka Helena Kazárová, jejíž specializací je právě pohybová kultura minulých století. Zformovala figury gest a jevištního pohybu jednotlivých postav do příjemně decentní choreografie, na barokní operu poměrně přirozené a nešponované. Lehké rozpaky vyvolávaly kostýmy, kterým chyběla jasnější klasifikace – zůstaly na hraně zdobnosti a prostoty se snahou nepřebíjet prostor scény, kterou krom pár kusů nábytku a dekorů přirozeně dotvářel chrámový portál. Celkový vizuální vjem však vybalancoval světelný design (Bedřich Pěknic), prakticky zcela nedobový, zato střídmý; důmyslně využil i vítězného obrazu svatého Michala nad zadním oltářem.Roli Daniela s velkým očekáváním představil polský kontratenorista Piotr Olech. Svým technicky vytříbeným a nikterak nezastřeným přednesem i přirozeným hereckým projevem dal hlavní postavě patřičnou pokoru a světlost postavy téměř svaté. Artikuloval s lehkostí tak, že byly všechny koloratury uhlazené a nezakopávaly o německý text. Obzvláště vynikl v árii Ach seufze nicht svědčící o Danielově odevzdanosti. Postavu krále Dariuse zastal Jiří Miroslav Procházka. Pro královskou roli má baryton dostatečně hutný, promyšleně vedl afekty zrcadlící nejistotu, obavu i neúprosnost, dobře pracoval i s mimikou. V jeho stínu bohužel trochu utrpěla Petra Noskaiová v mezzosopránové roli prince Arbacese. Zejména v první polovině se jinak gestikulací i líčením výrazná a v ději zásadní postava zvukem trochu ztrácela v chrámové klenbě. Výrazná nejen rudým kostýmem, ale hlavně přesvědčivým projevem byla Lenka Cafourková Ďuricová.Zřetelně konturovanými sopránovými sóly dala postavě Radosti tu pravou tvář. Kromě Andělů (Tereza Válková, Lucie Karafiátová) a Duší (Anna Jelínková, Martin Ptáček, Jakub Kubín), kteří vystupovali ze sborové řady, dějem proplouvají také další postavy alegorické – Odvaha (Lukáš Hacek), její taneční role (Miroslav Urban), úlisně se plížící němá dlouhoprstá Nenávist (Alžběta Krejčiříková) a mohutní Peršané se lvy na černých pláštích (Pavel Němec, Martin Minich). Samostatných sborových partů není v relativně krátkém díle mnoho. Všechny vstupy ale byly obsazením hlasových skupin vyrovnané, sbor srozumitelně vyslovoval, měl výrazné akcenty a zněl kompatibilně s orchestrem, který řídil Roman Válek. Vedl jej energicky, v precizní dynamické výstavbě, logickém frázování, technické přesnosti, ale i se znatelným procítěním. Velmi dobře do souzvuku zapadaly i dechové nástroje, které se nesly měkce a neplavaly neutěšeně po prostoru, jako to v chrámové akustice hrozí. Orchestr i sbor vůbec vyniká svým svěžím výrazem a velmi bohatou zvukovou barevností.Závěrem je nutno podotknout, že by hudebně i technicky jinak skvělému provedení k výsledné kompozici prospěla o něco větší celková usazenost. Komunikace všech účinkujících byla sice zjevně funkční, celkově však zůstávaly některé prvky nedotažené a vratké. Otázkou odvážného počinu uvést Telemannovo dílo silného námětu scénicky tak zůstává, zda by mu nebylo k dobru jeho víceré uvedení. Pro to už ale nejspíš nezbývá prostoru, přestože byla místa po oba večery zcela vyprodána. I takto však vyplynul jako důstojná tečka za znojemským festivalem, který tak letos vstoupil do své druhé dekády.

Hodnocení autorky recenze: 85%

Hudební festival Znojmo 2015
Georg Philipp Telemann:
Daniel v jámě lvové
Dirigent: Roman Válek
Režie a choreografie: Helena Kazárová
Kostýmní výtvarnice: Marie Fulková
Masky: Radomila Lakyová, Eva Paseková
Lightdesign: Bedřich Pěknic
Sbormistr: Tereza Válková
Koncertní mistr: Petr Zajíček
Czech Ensemble Baroque
Premiéra 26. července 2015  kostel svatého Michala Znojmo
(psáno z reprízy 27. 7. 2015) 

Daniel – Piotr Olech
Darius – Jiří Miroslav Procházka
Arbaces – Petra Noskaiová
Radost – Lenka Cafourková Ďuricová
Odvaha – Lukáš Hacek
Andělé – Lucie Karafiátová, Tereza Válková
Duše – Anna Jelínková, Martin Ptáček, Jakub Kubín
Odvaha/Archanděl Michael – Miroslav Urban
Nenávist – Alžběta Krejčiříková
Peršané  – Pavel Němec, Martin Minich

www.hudbaznojmo.cz

Foto Hudební festival Znojmo