Tristan a Isolda v nastudování Jana Lathama-Koeniga a Nicoly Raab má v Moskvě úspěch

Dvě stě let po narození Richarda Wagnera začínají Rusové překonávat desetiletí trvající nedůvěru vůči tomuto skladateli, spojovanému s hrůzami druhé světové války, a vážit si jeho hudby. Moskevské divadlo Nová opera teď zažilo velký úspěch s jeho operou Tristan a Isolda, která patří ke skvostům západní hudby, referují zahraniční média.Jestliže toto dílo, jež mělo premiéru v roce 1865, chybělo na programech ruských divadel, lze to částečně vysvětlit technickou náročností opery, která trvá téměř pět hodin. Především ale tím, že Rusko chovalo nedůvěru vůči skladateli, kterého si oblíbil Adolf Hitler.

„Uvést Tristana a Isoldu bylo mým dávným snem,“ zdůraznil britský dirigent Jan Latham-Koenig. „Ani předtím, ani potom nedosáhl Wagner takové hudební intenzity.“ Všechny tři předchozí verze opery jsou dílem Mariinského divadla v Petrohradu. Za doby Sovětského svazu se opera nehrála vůbec.

Dílo bylo uvedeno předtím dvakrát, a to v letech 1899 a 1909, kdy se režie ujal avantgardní umělec Vsevolod Mejerchold, později za stalinských čistek zastřelený. V roce 2005 představil operu, dosud málo hranou, umělecký ředitel a dirigent Mariinského divadla Valerij Gergijev, jeden z mála ruských hudebníků, kteří Wagnera hrají.

Podle Lathama-Koeniga lze odpor Rusů vůči Wagnerovi vysvětlit tím, jak nacisté propagovali skladatele zbožňovaného Adolfem Hitlerem, který pro třetí říši ztělesňoval novou německou hudbu. „Byly tam politické důvody. Po roce 1945 se v Rusku na Wagnera nepohlíželo příliš dobře,“ zdůrazňuje dirigent.Nová opera, která je považována za třetí největší operní divadlo v Moskvě po Velkém divadle a Moskevském akademickém hudebním divadle K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka, souhlasila s myšlenkou Lathama-Koeniga skladatele rehabilitovat. „Byla to velká výzva, ale my jsme neměli strach,“  komentoval nové moskevské nastudování Tristana ředitel divadla Dmitrij Sibercev.

Představení, která se rovněž konala k letošnímu 200. výročí Wagnerova narození, kritika uvítala. Deník Kommersant premiéru označil za „hrdinský průlom“. Divadelní kritik listu Vedomosti Pjotr Pospelov usoudil, že opera v režii Němce Nicoly Raada je „nejen historickou, ale také uměleckou událostí, ukazující ambice Nové opery“.

Tato scéna byla založena v roce 1991 za bývalého moskevského starosty Jurije Lužkova jako „opera pro lid“. Je levnější než Velké divadlo a klade důraz na inscenace s mohutnými vizuálními efekty. Nová opera zaznamenala jistý úpadek v roce 2003, kdy zemřel její zakladatel Jevgenij Kolobov, ale znovu se jí vrátil elán s příchodem dirigenta Lathama-Koeniga.

Pro první dvě představení si Nová opera pozvala dva pěvce, kteří se specializují na Wagnera – Švýcarku Claudii Itenovou, která se ujala role Isoldy, a Němce Michaela Babu jako Tristana. Oběma se dostalo bouřlivého potlesku a divadlo dnes stojí před novou výzvou: v příštích představeních už budou zpívat ruští pěvci.„Wagner v mém repertoáru není. Je to významný krok ve vývoji zpěváka,“ svěřil se Michail Gubskij, který se představí jako Tristan. Absence Wagnerových oper v repertoáru ruských divadel způsobila, že ruští pěvci mají potíže s němčinou a se zvládnutím partu tak, aby je nepřehlušil mohutný orchestr.

Rusko téměř nemá wagnerovské pěvce mezinárodního renomé, kromě Jevgenije Nikitina z Mariinského divadla. „Bude velmi zajímavé sledovat, jak si Rusové v následujících představeních povedou. Už teď je jasné, že mají příklad hodný následování,“ napsal Kommersant.

Po úspěšném uvedení tohoto Tristana a Isoldy čekají milovníci Wagnera v Rusku netrpělivě na další důležitou premiéru – na Tannhäusera, kterého chystá na podzim Moskevské akademické hudební divadlo K. S. Stanislavského a V. I. Němiroviče-Dančenka.

Richard Wagner:
Tristan und Isolde
Dirigent: Jan Latham-Koenig
Režie: Nicola Raab
Scéna a kostýmy: George Souglides
Světelný design: Aivar Salikhov
Sbormistr: Yulia Senyukova
Premiéra 19. května 2013 Novaya Opera Theatre Moskva

Tristan – Michael Baba / Mikhail Gubsky
Isolde – Claudia Iten / Edith Haller
Kurwenal – Artyom Garnov / Oleg Shagotsky
Ein Hirt – Maksim Ostroukhov / Mikhail Vorobiov
Brangäne – Anastasia Bibicheva / Alena Svecgnikova
Ein Steuermann – Anatoly Grigoriev
Melot – Alexander Skvarko
Marke -Vitaly Efanov / Evgeny Stavinsky
Ein junger Seemann – Yaroslav Abaimov

www.novayaopera.ru

Foto Daniil Kochetkov