Opera PLUS - váš informační portál o opeře, baletu a vážné hudbě
Eva Marton to nebyla, Plácido Domingo či José Carreras také ne. Ale to se vlastně dalo předpokládat už před začátkem zatím posledního přímého přenosu z newyorské MET.
Ale pěkně popořádku: Na inscenaci Franca Zeffirelliho těch více než dvacet let od její premiéry prakticky není znát. Je prostě pořád dokonalá, vše stále drží skvěle pohromadě, často až rafinovaně promyšlená pohybová složka a vůbec celé aranžmá byly i tentokrát dodrženy tak perfektně, jakoby šlo o premiéru a ne o x-tou reprízu.
To, že člověk dokáže této produkci znovu propadnout, jakoby ji viděl poprvé, a jakoby ji vůbec neznal z n
ejednou přehraného DVD, je bezesporu zásluha pana Zeffirelliho, ale třeba i díky tomu, že Turandot je pohádka, kde iluzím se podléhá tak snadno… Třeba v prvním jednání při němém gestu Turandot, kterým posílá Perského prince na smrt, aspoň ve mně se na chvíli snad až zastavila krev. Naopak tak trochu nečekaně nevěrohodně aspoň v mých očích vyzněl předposlední obraz, kdy na do té doby dokonale zalidněné ohromné scéně zůstávají Turandot s Kalafem nečekaně sami. Ovšem velkolepé finále dá vzápětí rozhodně na tento pocit rychle zapomenout.
Maria Guleghina měla, aspoň to tak vypadalo, svůj velký den. Hned od samého začátku zaujala hlavně nádherně plným, temným témbrem, ale taky velmi dobrým herectvím. Pravda, při několika nejvyšších tónech, kdy nepůsobila úplně jistým dojmem, se dalo vytušit, že toho má už poměrně dost za sebou. Ale rozhodně kloubouk dolů, slyšet jsem ji už nejednou zpívat v daleko horší formě, byť třeba její ne tak dávná Turandot z Valencie se mi zdála o chlup lepší, než tato z MET.
Marcello Giordani odvedl bezesporu velmi dobrý výkon a znovu se předvedl jako velmi spolehlivý a inteligentní zpěvák. Možná je to věcí vkusu, ale nemohu se zbavit dojmu, že Kalaf není role úplně pro něj, že jeho hlas je pro tuto roli přece jen lyričtější víc, než by bylo záhodno. Pravda, slavné Nessun dorma (až na méně znělé hloubky hned zkraje) vystřihl suverénně, bez jakéhokoli zaváhání.
Marina Poplavskaya coby Liu mě příliš neoslnila, měl jsem pocit jakési zastřenosti jejího technicky jistě skvěle vedeného sopránu. Samuel Ramey (Timur) má už delší dobu svá nejlepší léta za sebou, podobně jako i Charles Anthony (Altoum) – jakkoli je třeba v jeho letech vzdát mu hold. Pánové Joshua Hopkins, Tony Stevenson a Eduardo Valdes v trojici ministrů byli báječní, podobně se i přes malou roli blýskl Keith Miller jako Mandarin.
Zmínit je ovšem určitě třeba i energického dirigenta Andrise Nelsonse – jak skvostně zní orchestr Metropolitní opery, toho si musel všimnout každý. Skvěle volená tempa, neomylný instinkt pro vyzdvižení té či oné nástrojové skupiny, důmyslně promyšlené vygradování jednotlivých scén.
Související články
Komentáře: 12
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
25. května 1917 se narodil italský tenorista Franco BONISOLLI (+30.10.2003)
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?
Mě se naopak ze všech hlavních protagonistů nejvíc líbila Marina Poplavskaja v roli Liu, pro mě "jednička" tohoto večera. Na Giordanim bylo s postupem večera znát stále větší úsilí, které musí na zpěv vynaložit a ta falešně nasazená výška na konci 2. jednání způsobila, že jsem se začala obávat, co přijde v jednání třetím. Už jsem si to nedokázala užívat, ale obávala jsem se, jestli nepřijde nějaký další problém. Jinak to byla naprosto úžasná podívaná.
Ve srovnání s předchozími přenosy se mi chce křičet radostí, že ten včerejší byl krásný, téměř dokonalý! Zeffirelli je mág a jeho výtvarný talent i režijní fantazie se díky Turandot mohly rozvinout naplno! Pro mě osobně tohle bylo divadlo s velkým Ď!
Všichni zpěváci byli skvělí. Myslím, že některé nedostatky v intonaci u pana Giordaniho jsou zcela pochopitelné! Jednak je Kalaf pro něj nová role, jednak ten nápor a neustálé vyzdvihování jeho interpretačních předchůdců… On se prostě bál a statečně obstál! Obě ženy se naopak držely, protože žena prostě unese víc jako muž! :-)
Doufejmě, že ten nápor ustojí při příštím přenosu můj oblíbene Calleja, který už včera během rozhovoru byl konfrontován s odkazem svého předchůdce… A pak tam na to obrovité jeviště někdo vylezte a zpívejte!
Ano, krásná scénografie i choreografie, které k pohádce patří a přenášejí nás do jiného světa. Je to špičková Zefirelliho inscenace, jejíž ukázky jsem poprvé viděl asi v roce 1993 na VHS MET Highlits a už tehdy mě uchvátila. Narozdíl od mnoha dalších Zefirellioho inscenací, které ztratily glanc změnou estetického vnímání a novým pohledem na inscenování oper, je tahle pro mě stále zajímavou. A zpěváci? Jak píše redaktor Dvořák, doba slavných hlasů je pryč. Kvalit Turandot Evy Martón ani Calafa Plácida Dominga včerejší protagonisté nedosáhli. Giordani není pro tenhle velký hrdinný tenorový part vhodným hlasem. Jeho hloubky jsou neznělé a často v nižších polohách nedokáže udržet tóninu a "ujíždí". Guleghina měla svůj lepší den, ale to bylo všechno. Nastudováním role neoslnila. Zajímavé je, že Ping, Pang a Pong, jakkoliv jsou vnímány jako menší role (ve skutečnosti ale jde o docela rozsáhlé party), byli v mnoha na DVD uvedených inscenacích z Evropských divadel posledních let vždy dobří, stejně jako včera v MET.
Giordani byl nejslabší ze všech, nejednou pod tónem. Divím se, že mu v MET tuhle roli svěřili.
Ale stálo to za to, ne že ne. I když už jsem viděl v téhle ďábelsky náročné partituře účinkovat i lepší hlavní protagonisty. Paradoxně zde chválený orchestr se mi zase tak špičkově sladěný nezdál.
Jára
Já jsem se k tomuto představení dostal jako "slepý k houslím". Operu znám jen jako laik a o takových přímých přenosech jsem neměl ani tušení. Vzala mě na Turandota moje přítelkyně a já jí moc děkuji :-) Znal jsem jen „Nessun dorma“ a upřímně jsem se bál těch 3×40 minut. Přes mé počáteční obavy mě to hned vtáhlo a byl to pro mě velký zážitek. Ještě dva dny mi celá opera zněla hlavou. Všichni se mi líbili, pro mě to byla nevídaná podívaná a fantazie.
Milý Petře J.,
jsem nadšená, že jste se ozval a nebál přiznat, že jste se na ten přenos doatl tak trochu nedopatřením. O to cennější je pro mě osobně Váš názor. Ono je totiž pro milovníky oper velice jednoduché srovnávat nesrovnatelné – to je legendární interprety těchto velkých partů. Navzdory všech chybám i výhradám vůči účinkujícím jste Vy byl spokojen! To je krása!
Myslím si, že budeme muset vzít zavděk opravdu tím, co nám současný operní trh nabízí! Nejsou-li lepší hlasy, tak berme takové, které jsou. Konečně, kdo z nás by takové "klády" zazpíval, že? :-D
Copak Giordani, ten měl problémy jen občas, no – má neznělé "spodky", zato má pěkné výšky! Že Kalaf je na hraně možností jeho hlasu, o tom není pochyb… Nicméně daleko více než on mě již dnes trápí Salvatore Licitra, který bude zpívat naštěstí jen v rozhlasovém přenosu roli Luigiho v Plášti. Jestli mě někdy někdo zklamal ve Vídni naživo svým výkonem, byl to právě tento muž! Intonoval prachmizerně, roli Cheniéra nemohl ale vůůůbec hlasově utáhnout.Prostě hodně ubohé! A tohoto muže MET angažuje? Tak tomu nerozumím! Škoda – Il trittico už přenášen byl, tehdy jsme jej vidět nemohli a tak tento můj sen to opět vidět naživo se mi hned tak nesplní….
No protože smlouvy se zpěváky se uzavírají dlouho dopředu a tak hlasy, které byly skvělé se občas porouchají, ale smlouva už je uzavřená. Nikdo neví, co s hvězdným hlasem bude za dva roky.
Jára
Paní Plachá,
ač se v komentářích vyjadřujeme k Turandot a k protagonistům této krásné inscenace,ve Vašem příspěvku mě zaujala zmínka o Salvatoru Licitrovi.S přítelkyněmi jsme ho v září viděly a slyšely v Zürichu v roli Ernaniho.Byly jsme také dost zklamané.Měl s tou rolí co dělat, výšky měl vykřičené a nečisté.Očekávaly jsme lepší výkon. Já jsem ho omlouvala,že snad nebyl ten den ve formě ,poněvadž z nahrávek a ukázek na Youtube se mi líbil.Jak vidím, tak to bude asi jiný problém než indispozice.To je opravdu škoda,možná je za zenitem,možná si hlas zničil,…..??
leonora3:
Taky pridam svou zkusenost se S.Licitrom. Nekdy koncem 90. let jsme slyseli Licitru ve Verone, kde zpival Radama a jeho hlas byl jak zvon a navic mlady, urostly fesak s cernymi kudrnatymi vlasy.
Nebylo prekvapenim, ze v roce 2002tak oslnil i v MET, kdy narychlo doletel Concordem z Londyna aby zaskocil za Pavarottiho v gala predstaveni Toscy, na ktere listky stali i 1800 dolaru! Zive to popsal Joseph Volpe ve svych memoarech. To rozhodne nemohl byt ten hlas, ktery jsme slyseli ve Vidni asi pred rokem-dva v La Forza del Destino, kde zpival Alvara, bylo to smutne a v potlesku divaku se nedalo neslyset i hlasite a bohuzel zaslouzene "booo" z galerie. Shodou okolnosti jsme v teto roli ve Vidni slyseli pozdeji i Marcela Giordaniho. To byla trida! U nekolika (slavnych a uznavanych) tenoru jsem mela dojem, ze videnskemu publiku neodevzdavaji to, co jsem slysela jinde ( i kdyz hodnotim nejen podle zivych vystoupeni, ale predevsim nahravek a youtube, a tam se mohou dat jen ty kusy, co se vydari, ze?) Rozhodne jsem ten dojem nemela ve Vidni u Giordaniho, perfektni vykon, jeden z nejlepsich jaky jsem kdy ve Verdiho a Pucciniho repertoiru slysela.
K S. Licitrovi v Zurichu, také jsem ho tam viděla (mně se docela líbil :-) ) a jak jsem se ujistila z mailu z Vídeňské opery, asi o 4-5 dní později tam nezpíval v Donu Carlosovi, protože byl hlasově indisponován. Možná, že indispozice byla už v Zurichu, ale rozhodl se Ernaniho odzpívat a Vídeň už pak raději odmítl… Těžko říct :-)
Vážení, já se obávám,že ten prvotní ohlas na pana Licitru, kdy titulky hlásaly nástupce Pavarottiho, byl sice oprávněný, ale tento muž se zřejmě velice rychle "vydal". Nemyslím, že jde v jeho případě o indispozici, já jsem jej slyšela při běžném představení a byla to katastrofa! Skutečně můj prozatím nejhorší večer ve Staatsoper. Hlas je zničený, nepomůže ani forzírování! Ani tlakem nevyloudil nic světoborného, jen intonačně nepřesné tóny a ke konci pak jen horký dech! To bych řekla, že pan Giordani zvládl Kalafa se ctí. Uzpíval to skvěle, technicky měl vše pod kontrolou a vyrovnal se i s nedostatky svého hlasu(jak jste vy, kteří jste jej opakovaně slyšeli, psali – např. neznělé spodní rejstříky…) Přiznám se, že kdybych měla možnost jej slyšet, neváhala bych ani minutku! Zkusím si jej pohlídat ve Vídni!!! :-)