Týden s hudbou (50)

Co přinese tento týden 
Na prvním jarním koncertě své letošní sezony s Orchestrem BERG pod vedením Petera Vrábela vystoupí 14. dubna na Novoměstské radnici v Praze dva sólisté – harfistka Jana Boušková a klavírista Ivo Kahánek. Ve světové premiéře uvedou novinku skladatele Jana Trojana, z Paříže dorazí i skladatel Kryštof Mařatka, aby uvedl svou skladbu Praharphona, a nakonec zazní Toccata e due canzoni Bohuslava Martinů.

Letošní sezonu koncertního cyklu Collegia 1704 a České filharmonie Hvězdy barokní opery 15. dubna v Rudolfinu zakončí Velikonoční koncert. Po Janových pašijích Johanna Sebastiana Bacha v roce 2013 jsou tentokrát na programu Bachovy „velké“ – Matoušovy pašije. Legendární dílo, jehož památné provedení Felixem Mendelssohnem-Bartholdym v roce 1829 se stalo symbolem renesance Bachova díla na počátku devatenáctého století, bývá považováno za vůbec největší skladbu oratorního repertoáru. V ústřední roli vypravěče příběhu utrpení a smrti Ježíše Krista se představí proslulý finský tenorista Topi Lehtipuu. Pozvání přijali také další sólisté: Céline Scheen (soprán), Sophie Harmsen (alt), Krystian Adam (tenor), Tobias Berndt (bas) a Marian Krejčík (bas). Český barokní ansámbl Collegium 1704 zahraje pod vedením dirigenta Václava Lukse.Na mimořádném koncertu rozhlasových symfoniků v Obecním domě vystoupí 15. dubna pod taktovkou dirigenta Petra Vronského trojice špičkových mladých hudebníků. Violoncellistka Lia Vielhaber z Německa uvede Čajkovského Rokokové variace, houslista David Petrlik z Francie Prokofjevův 2. koncert g moll a absolutní vítěz Mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga 2013, Rus Victor Maslov přednese 1. klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. ČRo – Vltava koncert zaznamená pro vysílání 22. dubna.

V pražském Rudolfinu se 16. dubna koná abonentní koncert České filharmonie pod taktovkou americké dirigentky Marin Alsop. Zazní suita Pták Ohnivák Igora Stravinského, Houslový koncert op. 14 Samuela Barbera a Symfonie č. 3 Aarona Coplanda. Alsopová, rodačka z New Yorku, je absolventkou renomované Juilliard School. Dirigentskou kariéru zahájila roku 1989 poté, co získala prestižní Kusevického cenu na letní hudební akademii v Tanglewoodu, kde studovala mimo jiné s Leonardem Bernsteinem a Seiži Ozawou.

V Koncertním sále Pražské konzervatoře se 16. dubna uskuteční absolventský koncert ve spolupráci s Talichovou komorní filharmonií.

Český filharmonický sbor Brno v pašijovém týdnu vystoupí na festivalu Osterklang ve Vídni (15. a 16. dubna) s orchestrem Wienerakademie a dirigentem Martinem Haselböckem opět v Beethovenově Misse solemnis, na Zelený čtvrtek (17. dubna) provede v teplickém Domě kultury Pucciniho Messa di Gloria a na Boží hod velikonoční zpívá v Rakouském Grafeneggu Mši e-moll Antona Brucknera.

Balet Národního divadla se připojuje k oslavám Roku české hudby a 17. dubna 2014 na scéně Národního divadla uvede premiéru České baletní symfonie II. Komponovaný večer představí české choreografy různých generací tvořící na hudbu význačných českých skladatelů – Polní mši Jiřího Kyliána, Stabat Mater Petra Zusky a původní choreografii Guru z dílny Viktora Konvalinky. Česká baletní symfonie II navazuje na stejnojmenný titul, který měl premiéru v roce 2007. Představení vzniklo ve spolupráci s orchestrem, sólisty a sborem Národního divadla a je doprovázeno živou hudbou a zpěvem.V Českém muzeu hudby v Praze se 17. dubna uskuteční koncert při příležitosti vydání knihy Michaela Talbota Antonio Vivaldi.

Na 17. dubna plánuje brněnské divadlo Husa na provázku premiéru opery Moc Art aneb Amadeus v Brně, kterou na libreto Milana Uhdeho napsal Miloš Štědroň. „Kousavý divadelní žert“ podle tvůrců nabídne alternativní pohled na Mozarta.

Skladby Antonína Dvořáka a německých romantiků nabídne 20. dubna Velikonoční koncert v bazilice sv. Jakuba v Praze. Následuje komentovaná prohlídka svatojakubského kůru, příležitost nahlédnout do útrob největších varhan v Praze. Program nabídne cyklus deseti Biblických písní Antonína Dvořáka, který patří vedle Stabat Mater či symfonie Z nového světa mezi jeho nejhranější skladby. Písně s hlubokým duchovním poselstvím zazpívá basista Pavel Horáček, na varhany jej doprovodí Irena Chřibková, zakladatelka společenství Svatojakubské Audite Organum, které koncert pořádá.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Pražský filharmonický sbor se podílel na inscenaci opery Kupec benátský, která na začátku minulého týdne v Londýně získala ocenění Mezinárodní operní ceny (International Opera Award) v kategorii světová premiéra. Opera André Tchaikowského Kupec benátský byla ve světové premiéře uvedena loni 18. července na festivalu v Bregenzu, kde je Pražský filharmonický sbor rezidenčním sborem. Inscenaci s Vídeňským symfonickým orchestrem nastudoval dirigent Erik Nielsen, Pražský filharmonický sbor připravil sbormistr Lukáš Vasilek. „Sborový part v Kupci benátském je mimořádně náročný. Při nastudování jsme museli překonat spoustu intonačních a rytmických nástrah,“ uvedl Vasilek. Úspěšnou operu na motivy Shakespearovy tragédie zkomponoval polský skladatel Tchaikowsky v sedmdesátých letech dvacátého století.
Praha
Německý tenorista Jonas Kaufmann 10. dubna s úspěchem vystoupil v pražském Obecním domě. Přední světový pěvec se v metropoli představil v rámci svého světového turné. Vystoupil se sedmdesátiminutovým cyklem písní Zimní cesta, který napsal slavný romantik devatenáctého století Franz Schubert. Zimní cestou nazval německý básník Wilhelm Müller svých dvacet čtyři drobných básní o stesku, samotě, vzdoru i rezignaci. Jde o jakýsi intimní deník láskou zklamaného člověka, který na cestě zimní krajinou poznává sám sebe. Třicetiletý Franz Schubert, fascinovaný Müllerovými poetickými obrazy, Zimní cestu v roce 1827, krátce před svou smrtí, zhudebnil. Tento cyklus se stal nejen základem proslulé tradice německé romantické písně, ale také součástí repertoáru velkých světových pěvců. V Praze charismatický Kaufmann zazpíval potřetí.

Výročí
15. dubna 1803 zemřel Jeroným Brixi, český skladatel a varhaník narozený 20. září 1738. Jako mnich, varhaník a farář komponoval především chrámovou hudbu. Do dnešních dnů se dochovalo pouze málo skladeb.

16. dubna 1838 se narodil Karel Bendl. Český skladatel a sbormistr zemřel 20. září 1897. Vedle Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka byl nejoblíbenějším českým skladatelem druhé poloviny devatenáctého století. Jeho opera Leila se stala hned po Prodané nevěstě druhou českou operou vydanou tiskem. Bendlova tvorba nese znaky mírně sentimentálního romantismu (velmi obdivoval zejména Felixe Mendelsohna-Bartholdy). Často komponoval díla na typicky vlastenecké náměty.

17. dubna 1911 se narodil Josef Kuhn. Český skladatel a varhaník, který zemřel 30. ledna 1984, za svůj život zkomponoval na šedesát děl, a to nejen pro varhany. V okolí Polné sbíral i lidové písně a vytvořil z nich pásmo pro smíšený sbor a klavír.

Osobnost týdne
Přední osobnost české kultury Jan Klusák oslaví 18. dubna osmdesátiny. Při příležitosti životního jubilea skladatele vyšla na CD volná série jeho deseti instrumentálních invencí, které vznikaly v letech 1961 až 2013. Nahrávka s názvem Invence jako bonus nabízí třetí část cyklu Sny, symfonickou báseň Zaniklé štěstí v podání Symfonického orchestru. Zaniklé štěstí je žalozpěv za jeho zemřelou ženu a měl před rokem premiéru na Pražském jaru. Klusák, který sám sebe označuje za „konzervativního avantgardistu“, je autorem zhruba sto třiceti partitur pro divadlo, film a televizi. Mimo jiné složil hudbu pro původně němý snímek Gustava Machatého Erotikon nebo k Dietlovu seriálu Nemocnice na kraji města. Napsal hudbu i pro několik her Divadla Járy Cimrmana, v němž v sedmdesátých letech rovněž hrál. Hudebně spolupracoval například na představeních Hospoda Na Mýtince, Vražda v salonním coupé, Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Pražský rodák Jan Klusák se už za studií na gymnáziu soukromě vzdělával v kontrapunktu, harmonii a základech skladby u Jana Kasala. Hudební nadání zdědil po svém otci, který zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Na Akademii múzických umění studoval kompozici u Jaroslava Řídkého a Pavla Bořkovce. Prošel vlivem neoklasicismu, dodekafonie, experimentů se seriálními technikami až k celkovému uvolnění formy. V jeho tvorbě je znát úcta k hodnotám a jistá spřízněnost s dílem Gustava Mahlera a Bedřicha Smetany, stejně jako mystifikace, ironie a hudební humor. 

Klusákova hudba je spjata zejména s filmy režisérů české nové vlny, především pak Evalda Schorma. V některých si sám zahrál, třeba v Sedmikráskách Věry Chytilové nebo ve filmu Jana Němce O slavnosti a hostech. V říjnu 2006 mu bývalý prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Získal i zlatou cenu Ochranného svazu autorského za rok 2008 za přínos české hudbě. V současné době dokončuje svou čtvrtou operu Filoktétés, která bude premiérově uvedena 13. května příštího roku v Ostravě a 23. května v Národním divadle v Praze.

18. dubna 1932 se narodila česká operní pěvkyně Naděžda Kniplová. Již od roku 1957 působila v Ústí nad Labem, od roku 1959 ve Státním divadle v Brně, kde mimo jiné triumfovala jako Renata v československé premiéře Prokofjevova Ohnivého anděla. V červenci 1964 se stala sólistkou Národního divadla v Praze, kde se uvedla rolí Ortrudy v Lohengrinovi.

20. dubna 1707 zemřel Johann Christoph Denner, vynálezce klarinetu. Denner, narozen 13. srpna 1655, byl německý nástrojař. První klarinet sestavil okolo roku 1700 na základě podkladů německého matematika Johanna Gabriela Doppelmayra. Klarinety se v orchestrech plně prosadily přibližně od roku 1740 a od té doby jsou důležitou součástí dechové sekce.

Foto Kaapo Kamu, Hana Smejkalová, archiv