Týden s hudbou (57)

Co přinese tento týden 
Tento týden končí festival Pražské jaro. Ještě v pondělí potěší posluchače koncerty mužského vokálního kvarteta Qvox a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK s klavíristou Tomášem Víškem. Závěrečný koncert bude patřit frankfurtskému symfonickému orchestru, který bude řídit Paavo Järvi, dirigent Mnichovské a Vídeňské filharmonie a žák slavného Leonarda Bernsteina. Sólistkou v Brahmsově Houslovém koncertu D dur bude americká houslistka Hilary Hahn. Na závěr zazní Dvořákova Osmá symfonie. Zájem o 69. ročník festivalu se podle předběžných odhadů blíží loňskému rekordu. Na minulém ročníku lidé utratili za lístky rekordních dvacet dva a půl milionu korun a festival se vyprodal z devadesáti tří procent. Zájem o 69. ročník festivalu dokládaly už výsledky předprodejů, když po prvních třech měsících zmizely dvě třetiny vstupenek. Například zcela vyprodány dávno dopředu byly lístky na zahajovací koncert 12. května, přestože uvedení Mé vlasti mělo tentokrát hned dvě reprízy.

Na několika místech v centru Prahy se bude možné 2. června odpoledne setkat s projektem Zpěvomat, který připravila zpěvačka a lektorka hlasových dílen Ridina Ahmedová se svými přáteli. Zpěvomat nabídne na Andělu, Tylově a Jungmannově náměstí a na náměstí Jiřího z Poděbrad zájemcům příležitost nechat si zdarma zazpívat vybranou skladbu. Po Praze se rozezní v tutéž dobu pět kruhů zpěváků Zpěvomatu, každý z nich povede jiný lektor. Zpěvomat bude tvořit kruh zpívajících a uprostřed něho tři židle. Na ty si může sednout kdokoli z chodců a nechat se pobavit hudbou. Smyslem projektu je zasáhnout živým zpěvem lidi z ulice.Hudební festival Janáčkův máj pokračuje v příštím týdnu těmito koncerty: 2. června Slovanská inspirace, 3. června Komorní koncert, 5. června se koná koncert Na počest 450. výročí narození W. Shakespeara, v pátek 6. června Varhany a laureáti mezinárodních interpretačních soutěží, v sobotu 7. června to pak bude Jazzový podvečer a v neděli 8. června koncert Na paměť obětí světových válek.

Programem Mensa sonora pokračují v úterý 3. června 2014 v Refektáři kláštera dominikánů v Jilské ulici v Praze Barokní podvečery. V průběhu večer zazní tyto skladby: Heinrich Ignaz Franz Biber – Trombet-undt Musicalischer Taffeldienst à 4 či Mensa sonora seu Musica instrumentalis, Jan Josef Ignác Brentner – Concerto IV. „Ponocný“ (Horae pomeridianae, Praha 1720), František Jiránek – Triosonata in G a Josef Antonín Gurecký – Sonata in D.

Partitury, do nichž si psali poznámky velcí čeští dirigenti, orchestrální party, které mnoho pamatují, i hudební rukopisy, které nikde jinde nejsou, představí výstava, která bude tento týden otevřena na prvním balkoně historické budovy Národního divadla v Praze. Všechny poklady pocházejí z hudebního archivu české první scény, vystaveny budou v rámci oslav Roku české hudby až do září. V knihovně notových materiálů nejsou jen hudebniny, z nichž se hrají současná operní představení. Za dlouhá desetiletí se v ní shromáždilo množství vzácných památek, pokladů z dějin Národního divadla, ale i z dějin české a evropské hudby. Jsou tu například rukopisy oper Bohuslava Martinů Hry o Marii a Julietta, první provozovací partitury děl, která měla v Národním divadle světovou premiéru, například Dvořákovy Rusalky a Čerta a Káči a Janáčkových Výletů pana Broučka.PKF Prague Philharmonia pořádá ve středu 4. června závěrečný koncert jubilejní dvacáté sezony. Uskuteční se ve Dvořákově síni Rudolfina. Hostem bude proslulý saxofonista Philippe Portejoie. V čele orchestru stane uznávaný dirigent Leo Hussain. Společně uvedou čtyři díla, jež jsou spojována s opojnými tóny jazzu – Jazzovou suitu pro malý orchestr, H 172, Bohuslava Martinů, Tallahatchie Concerto pro saxofon a orchestr Jacoba Ter Veldhuise, Concertino da Camera pro saxofon a orchestr Jacquese Iberta a Stvoření světa, op. 81, Daria Milhauda.

Závěrečný koncert 79. sezony Pražského filharmonického sboru – Bohuslav Martinů: Kantáty z Vysočiny se uskuteční 5. června 2014 v pražském Rudolfinu. Svůj poslední samostatný koncert této sezony věnuje Pražský filharmonický sbor křehkým básním Miloslava Bureše, které zhudebnil Bohuslav Martinů. Zazní: Otvírání studánek, Romance z pampelišek, Legenda z dýmu bramborové nati a Mikeš z hor, které Pražský filharmonický sbor uvede pod souhrnným názvem Kantáty z Vysočiny.

46. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram bude slavnostně ukončen 5. června. V Divadle A. Dvořáka v Příbrami zazní Stabat mater Antonína Dvořáka. Účinkují: Alžběta Poláčková, Markéta Cukrová, Richard Samek, David Nykl, Moravský komorní sbor a Karlovarský symfonický orchestr – diriguje Tomáš Brauner.

V zámku, který je ozdobou města Bystřice pod Hostýnem, se od roku 1994 koná každým rokem na začátku léta v rámci Českých kulturních slavností mezinárodní festival hudby, divadla a výtvarného umění Bystřické zámecké slavnosti. Letošní dvacátý ročník se uskuteční ve dnech od 8. června – 29. června 2014.

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Největší internetový obchodní dům světa Amazon chce pro své prémiové zákazníky spustit streamingovou hudební službu. Předplatitelé tak budou mít možnost přes internet poslouchat skladby a alba, od jejichž vydání uplynulo alespoň půl roku, informoval server BuzzFeed. Amazon vstupuje do prudce se rozvíjející oblasti poslechu hudby on-line. K novému hudebnímu katalogu budou mít přístup předplatitelé služeb Prime. Hudbu na požádání mají mít k dispozici od června nebo července. Půjde o hudební obdobu už existující filmové služby Prime Instant Video. Katalog bude zahrnovat vybrané písně a alba od nahrávacích společností, s nimiž si Amazon vyjednal slevu. To službu bude odlišovat od převažujícího obchodního modelu služeb jako Spotify, Rdio nebo Beats Music, které lákají zákazníky na slib, že až na vzácné výjimky poskytují veškerou hudbu světa.

Americká technologická společnost Apple koupí za tři miliardy dolarů (více než šedesát miliard Kč) firmu Beats Electronics, která vyrábí sluchátka a provozuje internetovou hudební službu. Pro Apple je to největší akvizice v historii. Pod křídla Applu se tak v rámci akvizice dostanou spoluzakladatelé firmy Beats, rapper Dr. Dre a hudební producent Jimmy Iovine.

Praha
Víkend české komorní hudby, nový projekt festivalu Pražské jaro, uzavřel v neděli 1. června v Rudolfinu Baborák Ensemble. Soubor s nestálým počtem členů vznikl v roce 2001 a jeho jádro tvoří lesní roh a smyčcové kvarteto, k nimž se podle potřeby připojují další instrumenty. V základním obsazení na Pražském jaru Baborák Ensemble vystoupil ve skladbách Antonína Rejchy a Miloše Boka, variantní nástrojové složení souboru pak s kompozicemi Zdeňka Fibicha a Leoše Janáčka. Ještě předtím Trio Martinů v Anežském klášteře provedlo dvě mimořádná díla – Dvořákovo Klavírní trio f moll a Trio d moll Bohuslava Martinů. Podobnou koncepci nabídlo i Pražákovo kvarteto, jež na svůj festivalový program zařadilo Smetanův Smyčcový kvartet e moll Z mého života a Dvořákův Klavírní kvintet A dur, k jehož provedení si soubor na vystoupení v Sále České národní banky přizval pianistu Lukáše Klánského. Recitál plný emocí v zaplněném Rudolfinu představila v sobotu večer sopranistka Simona Houda Šaturová. Za doprovodu souboru Collegium 1704 pod taktovkou Václava Lukse nadchla posluchače programem, v němž zazněly klenoty operního repertoáru osmnáctého století. Koncert pořádal festival Pražské jaro. „Je to období, kde už se delší dobu pohybuji, pro které mám slabost, které nabízí širokou paletu rolí, naplňujících téma tohoto koncertu,“ uvedla žádaná interpretka mozartovských postav a repertoáru období italského belcanta.

Porodní asistentky v sobotu na pražské Kampě vytvořily pěvecký sbor, který se zapsal do knihy rekordů. Sešlo se zde podle pořadatelů patnáct set šedesát tři zpívajících žen. Ženy v růžovofialových tričkách se začaly scházet na Kampě již před druhou hodinou, kdy mělo vystoupení oficiálně začít. V davu bylo slyšet řadu jazyků, dorazily ženy například z Kanady, Irska, Spojených států amerických, Velké Británie, ale i z Afriky. Na pódiu se střídaly porodní asistentky z různých zemí, které zpívaly společně s orchestrem Czech Collegium. Jako první vystoupily Kanaďanky, které zazpívaly mimo jiné slavnou píseň Beatles Let it be. Zazněly i další známé skladby jako Imagine Johna Lennona nebo Stand by me od Ben E. Kinga. Dostalo se i na klasické skladby nebo na George Gershwina a jeho Summertime. Ženy z Afriky zazpívaly hymnu porodních asistentek. V den svých sedmdesátých prvních narozenin 29. května zemřel po delší nemoci jazzový kytarista Antonín Viktora. Během své hudební kariéry hrál v nejrůznějších sestavách včetně orchestru Karla Gotta. Jazzové publikum ho znalo z působení v Jazzovém Sanatoriu Luďka Hulana a SHQ Karla Velebného. Rozloučení s Antonínem Viktorou se uskuteční 4. června v 15.00 ve Velké obřadní síni Strašnického krematoria. Viktora se narodil 29. května 1943 v Hodoníně a již v mládí se vydal do Prahy, kde se stal součástí tamější klubové scény. Objevoval se v mnoha formacích po boku nejrůznějších hudebníků a interpretů. V letech 1973 až 1974 byl součástí tria, doprovázejícího program Jiřího Suchého a C&K Vocalu. Důležitou etapou v jeho hudební kariéře bylo v letech 1977 až 1979 působení v Jazz Sanatoriu Luďka Hulana. Po Hulanově smrti pak přešel do SHQ Karla Velebného. Právě Velebný přiměl Viktoru k rozběhnutí vlastní skupiny. „Nejpodstatnější je, aby si muzikanti spolu rozuměli lidsky, aby si vzájemně seděli a vyhovovali. Jinak se jazz hrát nedá,“ uvedl v jednom z rozhovorů.

Poslední koncert před českým publikem měl slavný britský soubor The Hilliard Ensemble. Po čtyřiceti letech ukončuje svou úspěšnou kariéru. K symbolickému rozloučení s Českou republikou si vybral páteční koncert na festivalu Pražské jaro. Ještě před posledním koncertem potěší mnoho příznivců klasické hudby v různých částech světa. Úplně naposledy zazpívá na podzim v londýnské Wigmore Hall. „Okamžik loučení se blíží. Nejdříve jsme uvažovali o tom, že by pod názvem souboru pokračovali mladší zpěváci. Pak nás napadlo omezit počet vystoupení, ale stejně bychom jednoho dnes museli skončit a neradi bychom se dočkali okamžiku, že nás lidé budou prosit, abychom už toho nechali,“ uvedl před koncertem kontratenorista David James. „Nakonec bude nejlepší skončit v době, kdy jsme ještě dobří,“ dodal. Během své čtyřicetileté úspěšné kariéry proslavili The Hilliard Ensemble vokální tvorbu Arvo Pärta, Johna Cage, Heinera Goebbelse nebo Heinze Holligera. Pražskojarní vystoupení se věnovalo spojení staré hudby a hudby soudobé ve vokálních kompozicích Johanna Sebastiana Bacha a estonského skladatele Pärta. Na Pražském jaru vystoupili The Hilliard Ensemble poprvé v roce 1992, a to hned ve dvou projektech. V roce 1995 svou návštěvu zopakovali, rovněž s projektem z oblasti staré hudby. Průlomový byl rok 2011, kdy přijel tento ansámbl na Pražské jaro s jedinečným provedením hudebně-divadelního představení I Went to the House But Did Not Enter Heinera Goebbelse. Tanečníci s vlajkami, hudebníci, děvčata v krojích či tanečníci na chůdách v pátek v rámci celosvětového romského festivalu Khamoro prošli z Václavského náměstí centrem Prahy. Zazněly písně maďarských Romů, španělské rytmy a nechyběla ani dechovka z Balkánu. „Průvod měl asi dvě stě účastníků a celkem sedmnáct souborů ze zahraničí i Česka,“ uvedla Denisa Tišerová ze sdružení Slovo 21. Kromě umělců z Česka vystoupili například zástupci Rumunska, Španělska, Švédska a Francie. Jejich hudba a tanec přilákaly řadu turistů i místních. Lidé se vykláněli z oken bytů i kanceláří, odkud průvod sledovali. Festival Khamoro neboli Slunce má za cíl představit romské umění.

Dvě podle dirigenta Jakuba Hrůši kontrastní díla – Koncert pro smyčcové kvarteto a dechový orchestr Erwina Schulhoffa a vokálně-instrumentální dílo Svatební košile Antonína Dvořáka – ve čtvrtek na Pražském jaru zazněla v provedení PKF – Prague Philharmonia. V zaplněném Rudolfinu Schulhoffovo dílo provedl Pavel Haas Quartet, s Dvořákovou kantátou na text Karla Jaromíra Erbena se představil Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Lukášem Vasilkem. Ve vokálních partech vystoupila sopranistka Alžběta Poláčková, tenorista Richard Samek a barytonista Ivan Kusnjer.

Houslistka Julia Fischer, rezidenční umělkyně festivalu Pražské jaro, se v zaplněném Rudolfinu na přehlídce již potřetí představila – v úterý v nezvyklé roli klavíristky v Dvořákově Klavírním kvintetu A dur. Předtím v první polovině programu jako první houslistka Julia Fischer Quartetu se svými hudebními kolegy provedla Smyčcový kvartet c moll Ludwiga van Beethovena a pátý Smyčcový kvartet Bohuslava Martinů. Její virtuózní hru na oba nástroje obecenstvo ocenilo dlouhotrvajícím potleskem. Myšlenku založit vlastní smyčcové kvarteto dcera slovenské klavíristky Viery Fischerové uskutečnila v roce 2010. V následující sezoně 2011/2012 měl soubor pod názvem Julia Fischer Quartet koncertní debut v Německu a vzbudil senzaci. V Česku vystoupil poprvé. Členy mezinárodního složení Julia Fischer Quartetu jsou britský houslista Alexander Sitkovetsky pocházející ze slavné ruské hudební rodiny Sitkovetských, německý violista Nils Mönkemeyer a švýcarský violoncellista Benjamin Nyffenegger.
Ten samý večer se na Pražském jaru v Obecním domě představil Polský národní rozhlasový symfonický orchestr z Katovic.

Osobnost týdne
„Nemyslím si, že Martinů musí být ten nejznámější skladatel na světě. Ale slyšela jsem před několika lety jeho třetí sonátu pro housle a klavír a hned jsem věděla, že je fantastická. Od té doby ji mám v programu, a když je možnost, tak ji zahraju. Pátý smyčcový kvartet Martinů, který jsme nacvičili s kvartetem, provedeme dnes večer poprvé. Tak uvidíme, jestli ho zahrajeme jenom v Praze, nebo i jinde,“ prohlásila o tvorbě Martinů houslistka Julia Fischer.

Poprvé vzala nástroj do ruky ve třech letech a v devíti byla pro mimořádný talent přijata na Vysokou hudební školu v rodném Mnichově, během čtyřiadvaceti hodin se na Pražském jaru představuje jako houslistka a v rámci Julia Fischer Quartetu jako klavíristka. „Je to trochu komplikované, jako matka dvou dětí nemám tolik času na to, věnovat se oběma nástrojům. Třeba v pondělí jsme měli nejdříve zkoušku s houslemi, pak klavírní a večer koncert. To už v rukách cítím,“ uvedla třicetiletá Fischer, která už 24. března v Obecním domě v Praze zahrála na prologu Pražského jara se Sanfranciským symfonickým orchestrem. Ve dvaceti letech měla za sebou vystoupení s nejlepšími orchestry a dirigenty světa, například Christophem Eschenbachem, Yakovem Kreizbergem, Jurijem Těmirkanovem, Nevillem Marrinerem, i debut s Newyorskou filharmonií s Lorinem Maazelem v Lincolnově centru v New Yorku a v Carnegie Hall. O rok později debutovala na Pražském jaru a v témže roce 2004 natočila s Yakovem Kreizbergem své první CD s ruskými houslovými koncerty; za nahrávku získala rok poté své první významné ocenění – ECHO Klassik. V současnosti čítá její diskografie přes patnáct CD a DVD a je držitelkou mnoha mezinárodních cen, včetně titulu „Instrumentalista roku“ na MIDEM Classical Awards 2009 za nahrávku Bachových houslových koncertů s Academy of St Martin in the Fields, která byla jejím debutovým albem na značce Decca Classics. Už v pouhých třiadvaceti letech se stala nejmladší profesorkou houslové hry v Německu, když začala vyučovat na Vysoké hudební škole ve Frankfurtu. Tři roky působí jako profesorka na Vysoké hudební škole v Mnichově. Recitálový pražskojarní večer se svou dvorní klavírní partnerkou Milanou Černjavskou postavila na dvou závažných houslových sonátách, které zarámovala virtuózními skladbami: na úvod zařadila pověstnou Tartiniho sonátu zvanou Ďáblův trylek a na závěr dva kousky slavného španělského houslového mága Pabla de Sarasate. Ty patří do nejnovějšího alba obou umělkyň, které obsahuje Sarasateho skladby pro housle a klavír a vyšlo u Decca Classics.

Na Pražském jaru nevystoupil německý kontratenorista Andreas Scholl. Koncert, který se měl uskutečnit ve středu 28. května v Rudolfinu, odřekl kvůli nemoci. Scholla měl doprovodit soubor Accademia Bizantina. Pořadatelé se však vzhledem ke speciálnímu programu rozhodli nehledat náhradní řešení a koncert zrušili. Vstupenky se mohou vracet do 9. června v místě jejich zakoupení. Koncert patřil k největším lákadlům letošního festivalu. Accademia Bizantina debutovala na Pražském jaru před dvěma lety, Scholl se měl do Prahy vrátit po více než deseti letech

Souborné provedení Sedmé knihy madrigalů, kterou v roce 1619 publikoval Claudio Monteverdi, zaznělo v neděli 25. května na festivalu Pražské jaro v zaplněném Rudolfinu v podání souboru Les Arts Florisssants. Vedoucí francouzského souboru skotský tenorista a dirigent Paul Agnew se rozhodl změnit pořadí jednotlivých částí, aby do provedení vnesl dynamiku a rozmanitost. Spíše než soubor madrigalů nabídl kolekci duetů, trií a doprovázených recitativů. Obecenstvo koncert odměnilo dlouhotrvajícím potleskem. Stmelujícím prvkem Sedmé knihy madrigalů se staly texty, jejichž společným tématem je láska. Agnew madrigaly označil za „hudební životopis zakladatele barokní hudby Monteverdiho“. „Byl to dlouhý večer, i s přestávkou trval dvě a tři čtvrtě hodiny, ale takové soustředění, jaké vládlo v Dvořákově síni Rudolfina, se na Pražském jaru jen tak nezažije. Poslechnout si francouzský soubor Les Arts Florissants a jeho britského šéfa, tenoristu Paula Agnewa, očividně přišli skuteční zájemci,“ ohodnotila vystoupení hudební publicistka Věra Drápelová z MF Dnes.

Regiony
Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně otevře obor historická interpretace. Absolventi se naučí hrát renesanční a barokní hudbu autentickým způsobem na dobové nástroje. Posluchačský zájem o poučenou interpretaci takzvané staré hudby v posledních letech stoupá. Vybírat lze zatím ze čtyř specializací – historické violoncello, loutna, příčná flétna a historický zpěv, řekl mluvčí akademie Lubomír Mareček. Akreditaci škola dostala na poslední chvíli. Přihlášky mohou zájemci podat do 8. června, koncem měsíce se uskuteční přijímací zkoušky.

Fotbalisté Plzně mají novou podobu klubové hymny. Píseň Ať stále vítězí Viktoria je hymnou už druhým rokem, ale nyní jí podobu dala Plzeňská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Tomáše Braunera. Text nazpívali fanoušci společně s několika hráči v čele s kapitánem Pavlem Horváthem. Hymnu Viktorie složil v roce 2012 plzeňský spisovatel Milan Čechura a přihlásil se s ní do soutěže o klubovou píseň. Sice nevyhrál, ale posléze si jeho skladbu vybrali sami fanoušci a postupně zlidověla. Nyní zní na stadionu před každým zápasem i po něm.

Světová premiéra symfonické básně Morava, kterou pro Hudební festival Znojmo v těchto dnech dokončil Vladimír Franz, zazní na jeho zahájení 9. července v provedení Filharmonie Brno. Program přehlídky vín a hudby představili pořadatelé tento týden v Praze. Název vystoupení Říční koncert dala skutečnost, že v něm také posluchači uslyší Vltavu Bedřicha Smetany a Dunaj Leoše Janáčka. Koncert zahájí Dvořákovým Houslovým koncertem a moll Pavel Šporcl. „Vzhledem k Dvořákovi by nebylo dobré, abych na vystoupení před Vltavou, Moravou a Dunajem nějak ‚zaplaval‘,“ řekl s úsměvem Šporcl na setkání s novináři v Praze. Nonkonformní houslista je patronem jubilejního desátého výročí festivalu ve Znojmě, který potrvá do 27. července.

Janáčkova filharmonie Ostrava bude v příští sezoně doprovázet Mira Žbirku, Čechomor či Dana Bártu. Chystá se například i na turné po Číně. Zaměří se ale i na programy pro děti a seniory. Představitelé orchestru to v úterý řekli na tiskové konferenci. Na ní se poprvé představil i nový šéfdirigent a zároveň umělecký šéf Heiko Mathis Förster z Německa. „Po dvaceti letech působení v Německu se do Ostravy těším. Pro následující sezonu jsme připravili řadu dramaturgicky nápaditých koncertů, ve kterých se střídají světoznámá díla se vzrušujícími tuzemskými a zahraničními objevy,“ uvedl Förster, který také v Ostravě podepsal tříletý kontrakt s následnou opcí. Dosud působil jako umělecký ředitel Nové filharmonie Vestfálsko.

Třiadvacetiletá Barbora Kupková zvítězila v letošním devatenáctém ročníku pěvecké soutěže Czechtalent. Studentka pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci uspěla ve finále, které se uskutečnilo o víkendu ve zlínském Velkém kině. Porotu zaujala v konkurenci dalších devíti finalistů. Czechtalent je soutěží populární hudby pro talentované zpěváky a zpěvačky do dvaceti pěti let. V minulosti soutěž vyhrál například zpěvák Tomáš Klus.

Výročí
100. narozeniny oslaví 6. června primáš lidové hudby František Hamada z Uherského Hradiště.Foto archiv, ND Praha