Týden s hudbou (66)

Co přinese tento týden 
Festival Letní slavnosti staré hudby zakončí francouzsko-český projekt Grácie a majestát. 6. srpna ve Španělském sále Pražského hradu zazní orchestrální skladby a árie z oper slavných barokních skladatelů (Johann Joseph Fux, Jan Dismas Zelenka, Johann Caspar Ferdinand Fischer, Jean-Philippe Rameau) v podání francouzských sólistů Isabelle Druet a Alaina Bueta a barokního orchestru Collegium Marianum.

Skupina členů České filharmonie doprovodí 6. až 8. srpna Idu Kelarovou a dětský sbor Čhavorenge na třech koncertech na východním Slovensku. Dva se uskuteční v romských osadách Lenartov a Raslavice, poslední v synagoze v Liptovském Mikuláši. Hudebníci se tak připojují k dlouhodobému úsilí Kelarové podporovat děti a mladé lidi ohrožené sociálním vyloučením. Filharmonikové se zúčastní letní školy Romano drom pro romské děti z České republiky, Slovenska a Maďarska. Povedou během soustředění hudební workshopy. S Kelarovou a dětským sborem Čhavorenge, doplněným o talenty vybrané z východoslovenských romských osad Lenartov a Raslavice, nacvičí hudební program. Ten společně představí během večerních koncertů přímo v osadách a v synagoze v Liptovském Mikuláši.

Desítky hodin kulturního programu na pěti scénách nabídnou od 8. do 10. srpna domažlické Chodské slavnosti. Letos se koná šedesátý ročník, poprvé se slavnosti uskutečnily v roce 1955. Pro návštěvníky – město jich očekává až osmdesát tisíc – jsou připraveny hudební pořady, folklorní vystoupení, divadlo, vystoupení krajových vypravěčů, výstavy a řemeslný jarmark. Slavnosti jsou od roku 1990 spojeny s Vavřineckou poutí. Víkend tak nabídne i pouťové atrakce a poutní mši na vrchu Vavřineček. V Domažlicích na slavnosti a na mši chodí stále místní lidé oblečení v opečovávaných a udržovaných lidových krojích. Chodské slavnosti jsou druhá nejstarší národopisná folklorní slavnost v republice.
Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Italský hudební skladatel, dirigent a klavírista Giorgio Gaslini zemřel v úterý 29. července ve věku osmdesáti čtyř let v nemocnici v italské Parmě. Gaslini patřil k nejznámějším hudebníkům na evropské jazzové scéně. Narodil 22. října 1929 v italském Miláně. První veřejná vystoupení měl od třinácti let a první nahrávku pořídil v šestnácti se svým triem. Byl prvním Italem, který byl oficiálně pozván na jazzový festival do Spojených států. Tam si v sedmdesátých letech zahrál ve „městě jazzu“ New Orleansu.Newyorská Metropolitní opera se ve středu rozhodla povolat federálního zprostředkovatele k vyřešení vážného pracovního sporu se zaměstnanci, jejichž pracovní smlouvy v pátek vypršely. Vedení operní scény trvá na úsporách, ale plán naráží na odpor odborů. Pokud se konflikt nevyřeší, je ohroženo zahájení příští sezony, která má začít 22. září operou Wolfganga Amadea Mozarta Figarova svatba. Vedení opery argumentuje vysokými mzdovými náklady. Podle šéfa Metropolitní opery Petera Gelba fungování scény stojí ročně 326,8 milionu dolarů, z nichž 215 milionů připadá na platy a odměny členů orchestru a sboru a mzdy technického personálu. Zájem veřejnosti o operní produkce Met přitom klesá.

Praha
V neděli skončil XI. ročník multižánrového workshop festivalu ProART. Tradiční letní festival byl zakončen Hlasy talentů – závěrečným gala účastníků pěvecké masterclass Báry Basikové a nahlédnutím do choreografické dílny nově vznikajícího představení Motion Scores (Pohybové partitury), kterým ProART na podzim oslaví deset let své existence. Mezi deseti vybranými skladateli jsou „prominenti“ Leoš Janáček, Bohuslav Martinů a Antonín Dvořák – byť ten většinu života prožil ve století devatenáctém. Následují Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák a Josef Suk. Celou sestavu završují předčasně zesnulí tvůrci Hans Krása, Pavel Haas, Jaroslav Ježek a jako jediná žena Vítězslava Kaprálová. Choreografové pocházejí z různých zemí.

Regiony
Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově vstoupil do druhé poloviny. Ve třetím týdnu nabídl od čtvrtka do soboty v zámeckém barokním divadle večer věnovaný hudebnímu skladateli Janu Dismasovi Zelenkovi v podání Collegia 1704 a sólistů pod vedením Václava Lukse, barokní hudbu s latinskoamerickými rytmy v podání The Classical Music Maniacs a také oddechový multižánrový Český večer s dechovkou, cimbálem, dudáckou muzikou a Vojtěchem Dykem.Čtvrteční procházkou krajinou po restaurovaných barokních sochách a barokní slavností na návsi před chátrajícím zámkem v Cebivi na Tachovsku vstoupil do své druhé poloviny festival Šest týdnů baroka. Akce chce netradičním způsobem postupně oživit barokní skvosty Plzeňského kraje – zámky, kláštery, kostely i krajinu na dvaceti čtyřech místech šesti oblastí. Tento týden ožily další tři oblasti – Kladruby a Stříbro, Plasy a Mariánská Týnice, a konečně Manětín a Nečtiny. V sobotu zavedl program návštěvníky festivalu na barokní zahradní zámeckou slavnost ve Svojšíně a v neděli se pak představila obnovená Cesta smíření mezi obcemi Úterý a Vidžín.

V sobotu v Praze zemřel ve věku nedožitých pětasedmdesáti let dlouholetý sólista Opery Národního divadla v Praze, tenorista Alfréd Hampel. Členem operního souboru první scény byl od roku 1973 až do konce června 2002, i poté tu však působil jako stálý host. Byl uznávaným interpretem především buffo rolí, mimo jiné Vaška a později Principála v Prodané nevěstě, Triqueta v Eugenu Oněginovi či Bendy v Jakobínovi.Slavnostním galakoncertem začal v sobotu šestnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Petra Dvorského v Jaroměřicích nad Rokytnou. V zámeckém parku návštěvníci slyšeli slavné operní árie v podání americké sopranistky Adiny Aaron a mongolského barytonisty Amartuvšina. Moravskou filharmonii Olomouc řídil italský dirigent Sebastian Rolli. 

Výročí
6. srpna 1904 v Baden u Vídně zemřel před sto deseti lety rakouský hudební kritik českého původu Eduard Hanslick (11. září 1825 Praha), který měl zásadní význam pro hudební estetiku. Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou (absolutní hudba), se postavil do přímého protikladu k názorům Richarda Wagnera.9. srpna 1854 se v Praze před sto šedesáti lety narodila Marie Červinková-Riegrová, která je mimo jiné i autorkou libret k operám Dimitrij a Jakobín (Antonín Dvořák) a Zmařená svatba (Karel Šebor). Také přeložila Čajkovského Evžena Oněgina.

Osobnost týdne:
9. srpna uplyne pětapadesát let ode dne, kdy zemřel (za dosud zcela nevyjasněných okolností ve státním sanatoriu, na selhání jater) český básník, publicista, zpěvák, herec, hudebník, hudební skladatel, dramaturg, dramatik a režisér Emil František Burian. Narodil se 11. června 1904 v Plzni, kde byl jeho otec pěvcem. Dostal se v Praze na konzervatoř, do její mistrovské školy.Emil František Burian byl členem levicově orientované literární skupiny Devětsilu. V letech 1926–1927 spolupracoval s Osvobozeným divadlem, odkud po rozepřích s Jindřichem Honzlem spolu s Jiřím Frejkou odešli a založili si vlastní Divadlo Dada. Poté spolupracoval s Frejkovou scénou Moderní studio.

V roce 1923, ve svých devatenácti letech, vstoupil z přesvědčení do KSČ, což ovlivnilo jeho další činnost, která byla často až agitační.

Roku 1927 založil hudebně recitační soubor Voiceband. V sezoně 1930–1931 jej angažoval ředitel Antonín Drašar jako režiséra do divadla v Olomouci, kde Burian využíval i svého voicebandu a sám se také uplatnil jako jazzový zpěvák. Ve druhé polovině roku 1931 se vrátil Burian krátce do Brna do Zemského divadla.

Koncem roku 1933 založil divadlo D 34, kde uskutečňoval svůj program politicky vyhraněného levicového divadla – každý rok název divadla posouval o jedno číslo (v roce 1935 se tedy jmenovalo D 35 a tak dále až do D 41). V předválečných letech mimo jiné ve svém divadle zorganizoval protestní petici proti uvěznění slavného ruského režiséra Mejercholda, jenž byl později Stalinem zavražděn. Pro řadu komunistických funkcionářů byl proto, ač byl přesvědčeným stoupencem jejich hnutí, nepohodlným a nevypočitatelným členem.

V roce 1941 byl zatčen a celý zbytek druhé světové války prožil v koncentračních táborech. Nejprve byl v Terezíně, poté v Dachau a nakonec v Neuengamme (předměstí Hamburgu), zde pracoval v továrně s válečnou výrobou, ve volném čase se, podle svých vzpomínek, podílel na organizaci ilegálních kulturních pořadů pro vězně. Dne 3. května 1945 se mu za dramatických okolností podařilo zachránit se z lodi Cap Arcona po sporném útoku britského královského letectva RAF.

Po válce založil ještě divadlo D 46 a D 47, mimo těchto divadel řídil tři brněnské scény a karlínskou operetu, které byly sdruženy do takzvaného Družstva divadla práce.Roku 1951 poté, co hrozil bezprostřední zánik jeho divadla, převedl své D 51 do svazku Československé armády, a to se pak stalo Armádním uměleckým divadlem. V roce 1955 z armády odešel a toto divadlo přejmenoval opět na D 34.

V poválečné době se stal jedním z předních účastníků nastupující nomenklatury komunistické kultury. Patřil však k osobnostem, které byly do značné míry režimu nepohodlné a nevypočitatelné, a byl často kritizován zprava i zleva. Krátce řídil týdeník Kulturní politika, v němž působila řada později známých novinářů – Antonín Jaroslav Liehm, Stanislav Budín aj. Z jeho tvůrčího odkazu připomeňme alespoň opery Bubu z Montparnassu, Maryšu a Operu z pouti. 

V roce 1954 byl jmenován národním umělcem. V roce 1958 navštívil SSSR a pod vlivem Chruščovovy kritiky Stalina a jeho praktik vystoupil ve Španělském sále Pražského hradu se zásadním sebekritickým projevem.

Byl několikrát ženatý – s první ženou Ludmilou Matějovskou, absolventkou mistrovské školy pražské konzervatoře, se oženil v roce 1927 a rozvedl v roce 1931. V roce 1934 se oženil s Marií Šubrtovou, se kterou se seznámil v Brně, kde studovala na Filosofické fakultě Masarykovy university. Jeho poslední manželkou byla Zuzana Kočová.

Foto Pavel Němeček, Rossetti, Libor Sváček, archiv ND, archiv