Ještě před začátkem nové koncertní sezony v Berlíně si tamější zpravodaj portálu Opera Plus odskočil v druhé polovině srpna do východního koutu České republiky. V Hroznové Lhotě, kde tvořil a zemřel Joža Uprka (1861-1940), pořádá již legendární cimbalista a zpěvák Horňácka Pavel Valíček Uprkovy národopisné slavnosti. Je to akce, která při vší své skromnosti důstojně obstojí vedle již zaběhnutých festivalů, jako jsou Horňácké slavnosti, Mezinárodní folklórní festival Strážnice či souběžně probíhající Slovácký rok v Kyjově.
Valíček přizval sbory nejen z různých částí Horňácka, ale i ze sousedního a „konkurenčního“ Kněždubu: jak si v této pikantní souvislosti nevzpomenout na variace na píseň Ta kněždubská věž, ta je vysoká ve smyčcovém triu Gideona Kleina – dílo, kterým se v New Yorku zabývá Michael Beckerman. Samozřejmě tu vystupuje Valíčkův nedávný objev, ženský sbor Lipina, a zasluhuje to nejvyšší uznání. Klobouk dolů před tímto autentickým zpíváním. Čtenář Kunderova Žertu jakoby slyšel archaické zpěvy, které tam proustovsky jako ztracený čas reflektuje Jaroslav. Magda Múčková – Uprková zazpívá krásně nekonečně tristně baladu, která jakoby vypadla ze známého CD Krvavé balady (Indies Records)- A k radosti všech si zahraje i Valíček se svojí cimbálovou muzikou Libor Supa. Největší překvapení ale skýtá vystoupení Slováckého kroužku z Bratislavy. Ze všech nejživější a nejrychlejší – to se to slováctví drží v diaspoře nejlíp? Kroužek založil v Bratislavě ve dvacátých letech kunovický učitel, jeho nadšení si členové udrželi dodnes.Tradičně nejzajímavější je ale „program po programu“ – to se zpívá a hraje po oficiální části a díky dobrému letnímu počasí až do samého rána.
Po cestě z Kyjova do Hrubé Vrbky poctil slavnosti svojí návštěvou František Šalé. V jeho nakladatelství Albert v Boskovicích vyšlo za poslední léta nepřeberné množství knih o kultuře Horňácka včetně zpěvníků: například sedm dílů zpěvníku Slováckého kroužku či Horňácké sedlácké od Jarka Miškeříka, dějiny školství na Horňácku etc. Význam aktivit Šalého nelze ani dostatečně vyzvednout.
Menší výhrady či přání pro příští ročníky: umožnit návštěvu vily Joži Uprky a také prodej skvělé publikace Jaroslava Kačera o malíři Slovácka. Je dojemné, že o Rodinově návštěvě Hroznové Lhoty v roce 1902 čteme prakticky na každém metru, vila samotná je ale dobře schována a veřejnosti dosud nepřístupná.
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?









