Úspěšný předvelikonoční koncert Collegia 1704

28.3.2011 00:00 Pavel Šimáček

Dramaturgie programů většiny souborů staré hudby citlivě reaguje na významné svátky liturgického roku. Výborným příkladem se stal další koncert z cyklu Hudební most Praha – Drážďany, který pořádá Collegium 1704 a který oživuje hudební konfrontaci dvou měst tím, že stejný program zazní ve dvou dnech v obou metropolích. S blížícími se velikonočními svátky organizátoři zvolili několik skladeb spojených s utrpením Krista a Panny Marie, navíc se jejich seřazením podařilo během večera provést celý „příběh“: zazněla Zelenkova responsoria určená pro Zelený čtvrtek, poté jeho zhudebnění žalmu Confitebor tibi Domine opěvujícího velikost Hospodina a responsoria pro Velký pátek končící Ježíšovým ukřižováním. Vrchol večera tvořila kantáta G. F. Ferrandiniho Il Pianto di Maria (Mariin pláč, Pláč Panny Marie) líčící utrpení Panny Marie pod křížem. Po ní hudba doznívala až do ztišeného a křehkého závěru posledního z responsorií pro Bílou sobotu (uložení Ježíše Krista do hrobu).

Responsoria byla až do druhého vatikánského koncilu určena k ranním bohoslužbám svatého týdne. Zelenka je zkomponoval v letech 1722 – 1723 pro potřeby drážďanského dvora. Zde se ovšem v souvislosti Velikonocemi přikládal větší význam oratoriím a není pravděpodobné, že by se jeho responsoria uváděla vícekrát. Pozoruhodný na všech responsoriích je soulad hudby a textu, lze hovořit až o snaze evokovat psychologické stavy pomocí hudby. Desetičlenný sbor Collegium Vocale a ansámbl Collegium 1704 s dirigentem Václavem Luksem interpretovali hudbu z tohoto hlediska s maximálním pochopením a opět se ukázaly přednosti malého obsazení. S potěšením jsem poslouchal jednotlivé hlasy, které si v rámci celku zachovávaly samostatnost, takže nezanikly a bylo možné je dobře sledovat. Příkladná byla práce s frázováním, výslovností i dynamikou. Zatímco responsorium Tristis et anima plynulo pomalu a zhudebňovalo Ježíšovu předtuchu smrti, následující Ecce vidimus eum kontrastovalo svou expresivitou v gradujících pasážích vyzdvihujících význam Kristovy oběti. Bylo též poutavé pozorovat dirigenta, např. jak v Judas mercator pessimus v pomalých částech rukama doslova vedl jednotlivé hlasy táhlými pohyby, aby v zápětí překvapil energickým gestem v rychlých a dramatických pasážích. Z jednotlivých responsorií bych ještě ocenil Velum templ, kde se zpívá o konci světa, který s sebou přinese zkázu i naději na vysvobození. Za hrozné bouře se otevírá země a svatí vstávají z hrobů, aby se odebrali do Nebeského Jeruzaléma, kde budou s Kristem očekávat vyvolené. Skladba zde využívá pro evokaci bouře a zemětřesení zvukomalby, díky nasazení orchestru se kýženého dojmu podařilo výborně dosáhnout.

Giambattista Tiepolo (1697 – 1768)- Ukřižování

Basový part zhudebnění žalmu Confitebor tibi Domine, ZWV 71, zazpíval mladý Marián Krejčík znělým hlasem syté barvy, který dokázal ve výškách krásně vylehčit, takže ještě více vynikly plné hloubky. Také koloraturní pasáže mu nečinily problémy. Dlouho se soudilo, že kantátu Il Pianto di Maria složil samotný Georg Friedrich Händel, zřejmě jde však o dílo Benátčana Giovanni Battisty Ferrandiniho (ca 17010 – 1791), jenž více než dvacet let působil v Mnichově, kde si získal slávu i jako skladatel operní. Kantáta je určena pro alt, který jako vypravěč popisuje události ukřižování a zároveň jako hlas Panny Marie zpívá o vlastním utrpení. Markéta Cukrová znovu potvrdila svou dobrou pověst, její nejsilnější doménou jsou hlubší pasáže procítěného zpěvu (cavatina Se d´un Dio), perfektní byly i vrcholně dramatické recitativy, jeden opět s imitací zemětřesní v orchestru (ten mimo jiné nádherně zahrál předehru ke zmíněné cavatině). Pokud bych měl sobotnímu výkonu Markéty Cukrové něco vytknout, tak jen pár řezavějších a ne úplně čistých tónů v úvodním recitativu.

Jean Jouvenet – Snímání z kříže (1697)

Koncert měl fantastický úspěch, bohužel však u sálu plného jen zpola. Pohled do druhé části kostela, kde bylo obsazeno jen několik málo míst, byl smutný. Přeji souboru početnější publikum na dalším koncertu, který se koná 16. dubna v kostele Panny Marie Sněžné, na programu budou opět responsoria a kantáty od Jana Dismase Zelenky a Johanna Sebastiana Bacha.

Jean – Baptiste Regnault – Snímání z kříže (1789)

Hudební most Praha – Drážďany 2011
Il Pianto di Maria
Markéta Cukrová – alt
Marián Krejčík – bas
Collegium 1704
Collegium Vocale 1704
Václav Luks – dirigent
Kostel sv. Šimona a Judy, 26. března 2011

program:
Jan Dismas Zelenka:
- Responsoria pro hepdomada Sancta (výběr)
- Confitebor tibi Domine, ZWV 71
Giovanni Battista Ferrandini:
Il Pianto di Maria „Giunta l ´ora fatal“

www.collegium1704.com

Související články

Komentáře: 6

VT Slajer dne 28.3.2011 v 02:01

Dekuji za upozorneni na koncert 16.4. Moje znama z Montrealu bude uz Praze a tak se muze tesit, ze krome Parsifala 22.4. ma dalsi moznost zajimaveho koncertu.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 28.3.2011 v 21:44

Na koncerty Collegia chodím moc ráda a pravidelně už několik let, ještě jsem nikdy nebyla vyloženě zklamaná. Škoda jen že nemají lepší propagaci, to je jejich slabé místo… E.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 31.3.2011 v 13:29

a kazdy na kazdy koncert dava ceskonemecky fond budoucnosti milionovou podporu.
kampak se ty penize pak ztraceji, kdyz hudebnici jsou v collegiu tak spatne placeni?

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 31.3.2011 v 15:09

Vzhledem k absurdnímu obshu předchozího anonyma si dovolím uvést skutečnosi na pravou míru. S Fondem budoucnosti spolupracujeme dlouhodobě a výše jeho podpory se pohybuje ve výši 150-300 000 za půl roku. Seznam oceněných projektů i s částkami je možné nalézt na stránkách Česko-Německého fondu budoucnosti. Další podpora plyne z MK ČR a Magistrátu hl. m. Prahy. Projekt Hudebního mostu obsahuje ca.20 koncertů ročně na obou stranách hranice a rozpočet je mnohamilionový. Ca. 2/3 rozpočtu dofinancovává C1704 z vlastních rezerv, vytvářený naší zahraniční koncertní činností. Neši hudebníci jsou placeni v rámci našich možností odpovídajícím způsobem.
Čtenáře O+ zraví Václav Luks

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 31.3.2011 v 15:41

…a omlouvám se za překlepy:-)
VL

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 31.3.2011 v 16:56

Redakci O+: Nechápu, proč není hanebný anonymní příspěvek, který obviňuje V. Lukse z nečestného jednání smazán?
V.Luksovi: Vašku, zabývej se anonymy jen do 18. století!
Vojtěch Jouza

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.