Vzpomínáte, jak u nás před časem vzbudilo rozporuplné reakce provedení opery, věnované vítězství našeho národního hokejového týmu na olympijských hrách v japonském Naganu? Podobně teď očekává Londýn, že vášnivé debaty rozproudí připravovaná opera o fotbalových fanoušcích a jejich řádění. Má název Ingerland a v londýnské Královské opeře Covent Garden, na scéně Linbury Studio Theatre, v těchto dnech finišují zkoušky na světovou premiéru. Ingerland je součástí projektu tří jednoaktových oper, které byly napsány soudobými skladateli na objednávku londýnského věhlasného operního domu, a které budou uváděny v jednom večeru (Entanglement – autor Nitin Sawhney, A Ring a Lamp a Thing – autor Orlando Gough a Ingerland – autorka Jocelyn Pook) . Všechny tři kusy jsou dějově zaměřeny na současná témata a Covent Garden chce jejich uvedením získat na svou stranu nové mladé publikum.
Slovem Ingerland označují britští fotbaloví fanoušci svůj národní tým (fonetický přepis skandovaného England). Operu složila Jocelyn Pook, která bydlí nedaleko stadionu Arsenal v Londýně, a kterou inspirovaly právě pokřiky a zpěvy fanoušků, jejich hučení a skandování. Skladatelka k důvodům, které ji vedly ke zkomponování opery řekla: „Často slyším ze stadionu vzdálené burácení hlasů. Tisíce lidí zpívají s nadšením a zaujetím, jaké se jen zřídka slyší mimo koncertní sály“.
V opeře Ingerland použila Pook fragmenty fotbalových chorálů i řev ozývající se na stadionu při utkání. Scénické provedení opery, které provázejí videozáběry z rozhovorů s fanoušky a záběry vřícího „kotle“ i obrázky zapálených dýmovnic, skladatelce umožnilo zabývat se na jevišti nejenom dějem kolem fotbalového zápasu, ale i tématy jako jsou rituály, trans, uctívání, identita i vzrušené emoce. Do děje jsou zasazeny i manželky a přítelkyně hráčů, které ve sboru zvažují například to, zda podstoupit plastiku, či zda jsou jim jejich partneři věrní.

Stejně jako opera Nagano může i Ingerland zaznamenat u části diváků úspěch a přilákat do opery Covent Garden jiné publikum, než které je tam zvyklé chodit. A právě to je důvod, proč zmíněný projekt do své dramaturgie tento věhlasný operní dům zařadil. Večer složený ze tří oper, jejichž součástí bude i Ingerland, má svou světovou premiéru 18. června.
Související články
- Nový Falstaff v Covent Garden od Roberta Carsena, jako Ford Dalibor Jenis
- Operní panorama Heleny Havlíkové (70)
- Operní skandál v Londýně: Dvořákova Rusalka poprvé v Covent Garden
Komentáře: 3
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
- Tom: Je zvláštní, jak hodně funguje u prostého čtení textu projekce vlastního očekávání a vkládání významů, které v...
- Tom: Víte co, já myslím, že p. Klepal to nenapsal zle, prostě že by to stálo za podrobnější rozbor, možná trochu...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?








Nevím, jestli tohle je potřebné. Nebráním se novým operám, ale musí to být opery. Nagano opera není a tohle bude zřejmě podobné. V USA vznikají opravdové velké opery jako Moby Dick, Amelia, Satyagraha a těm by měly dát inscenátoři prostor spíše. Navíc to, že jednou přijde mladý fotbalový fanoušek do Luindbury's theatre se na tohle dílo podívat, nic neznamená. Bude to pravděpodobně jeho první a poslední návštěva operního představení a nové lidi to k tomuhle žánru nepřitáhne.
I kdyby tento "fanoušek" přišel jen jednou, už to je úspěch. Bude to jiný zážitek, ke kterému se třeba za patnáct let vrátí.
Označení "opera" je široký pojem. Já třeba "Zítra se bude…" za operu nepovažuji, ačkoliv toto představení miluji.