Vášnivé Preludium – jubilejní 40. ročník hudebního festivalu v podhůří Jeseníků

Již čtyřicet let svého trvání slaví v tomto roce hudební festival Šumperské Preludium. Za svoji historii se tento svátek hudby v podhůří Jeseníků dostal do podvědomí odborné i laické veřejnosti u nás, ale i v zahraničí. K příležitosti významného výročí připravili pořadatelé ve spolupráci s cyklem Klasika Viva mimořádnou dramaturgii koncertů, které nabídly svým posluchačům hudební lahůdky v podání významných osobností české hudební scény.Mohlo by se na první pohled zdát, že Preludium je festivalem s regionálním významem, ale opak je pravdou, za svoji existenci přilákal tisíce návštěvníků a desítky umělců z nejrůznějších koutů České republiky a Evropy. Jen letošní ročník nabídl pestrou škálu umělců. Dětský sbor Motýli se světovou harfistkou Janou Bouškovou, brilantního kytaristu Lubomíra Brabce či slavnou mezzosopranistku Janu Wallingerovou s cembalistou a pianistou v jedné osobě, Martinem Hrochem. Závěrečný koncert pak pořadatelé svěřují jednomu z nejlepších smyčcových kvartet u nás, Panochovu kvartetu.

„Na křídlech zpěvu…na křídlech vášně“ byl podtitul jednoho z nejvýraznějších festivalových koncertů. Vyhledávaná česká operní diva, sólistka Janáčkovy opery Národního divadla Brno, mezzosopranistka Jana Wallingerová, letošní nominantka ceny Thálie hostující na mnoha významných operních scénách doma i v zahraničí se publiku představila s cembalistou a pianistou Martinem Hrochem.

Posluchače čekal mimořádně pestrý pěvecký recitál se sólovými vstupy cembala a klavíru v průřezu hudby 16. – 20. století. První část koncertu byla věnovaná áriím florentské cameraty. Zde se snoubila sametová barva mezzosopránu se stříbřitým zvukem cembala. Interpretace plná vášně i pokory, temperamentu i oddané jemnosti. Jana Wallingerová je sice známější v roli interpretky vrcholně romantického repertoáru, ale i zde prokázala notnou dávku profesionality a smyslu pro styl. V podání jejího hudebního partnera Martina Hrocha zazněly dvě virtuózní, avšak charakterově odlišné skladby dotvářející atmosféru árií. (Anonymus – Vartiace na Romanescu a J. N. P. Royer – Le Vertigo). Virtuozita, nadhled a esprit nenechaly nikoho na pochybách, že Martin Hroch patří k výrazným osobnostem mladé generace českých cembalistů.

Cikánské a Milostné písně A. Dvořáka se staly startovním můstkem druhé části koncertu. Stejně jako výběr písní B. Martinů otevřel pestrou paletu výrazových prostředků. Flexibilita a maximální výraz podpořený skvěle interpretovaným klavírním partem posluchačům nabídl úroveň srovnatelnou s osobnostmi jako je M. Kožená nebo C. Bartolli. Oba interpreti jakoby stejně dýchali každou frázi. Absolutní souhra řadí toto duo ke skvostům naší profesionální scény. Byť je Martin Hroch známý především jako cembalista a interpreta staré hudby, i v sólových klavírních vstupech (C. Schumannová – Sonáta g moll a F. Chopin – Nocturno Es dur) navodil atmosféru procítěného a dynamicky bohatého projevu. Výtkou a poznámkou k pořadatelům zůstává pouze fakt, že při sólovém projevu nebylo koncertní křídlo otevřené, což by dle mého názoru jistě vedlo k ještě lepšímu vyznění.

Vrcholem celého večera bylo uvedení tří Romancí P. I. Čajkovského. Zde mladá pěvkyně ukázala svůj široký témbr a smysl pro dramatické vystavění celku. Pomyslnou třešničkou na dortu obstaraly árie z opery Carmen G. Bizeta. Dvě esa Habanera a Seguidilla zvedla publikum ze židlí a to dlouhotrvajícím potleskem ve stoje oba charismatické umělce odměnilo.

www.klasikaviva.cz

I váš text rádi v této rubrice uveřejníme. Naše adresa: [email protected] 

Foto: A. Kulhaj