Verdiho janovské drama v Olomouci

21.12.2011 00:00 Zdena Plachá

Olomoucké publikum se v pátek 16. a v sobotu 17. prosince dočkalo premiér Verdiho Simona Boccanegry, posledního operního titulu světového repertoáru v této sezoně. I když Simon zdaleka nepatří mezi divácky nejoblíbenější díla, na olomoucké jeviště se vrátil po dvanácti letech. A vrátil se zcela jistě úspěšně.Inscenace Michaela Taranta věrné diváky Moravského divadla ničím nepřekvapí. Dým chrlený po celou dobu představení, oheň a neustálý pohyb na jevišti rozptylují pozornost. Nezůstanete ani na pochybách ohledně osudu malé Amelie – Marie, protože se opakovaně objevuje na scéně včetně zmiňované opatrovnice Giovanny. Režisér své oblíbené efekty opakuje již poněkolikáté. Co bych ale na druhou stranu ráda vyzdvihla, je velice jednoduchá vzdušná funkční scéna Dany Hávové, která jen s minimem drobných obměn a také díky zajímavé práci se světlem (Bohuslav Kraus) skvěle celou inscenaci rámuje. V tomto směru plně platí, že méně je někdy více.Páteční premiérový večer byl dalším velkým úspěchem předního olomouckého barytonisty Jakuba Kettnera, který v titulní roli doslova zazářil. Skvěle mu sekundoval Jiří Přibyl jako Fiesco. Nebojím se tvrdit, že výkony obou těchto sólistů snesou srovnání s takovými, které jsem slyšela ve Vídni. Barevně zajímavé hlasy, technicky skvěle zvládnuté, s vynikajícím výrazem i hereckým výkonem.Roli Amélie – Marie v pátek ztvárnila Lea Vítková, také ona uspěla herecky i pěvecky. Byť podle mého názoru je tato role na hraně možností jejího hlasu, zvládla ji velmi dobře, včetně velkých ansámblových scén.Role Gabriela patřila v pátek Jakubu Rouskovi. Ten těžil z podstaty svého vysoko posazeného hlasu; byl tak slyšitelný pouze ve vyšší poloze, střední je neznělá a tudíž ve velkých ansámblových scénách zcela zaniká.Hostující Filip Tůma se na olomoucké scéně doslova zabydlel, mohu konstatovat, že Paolo v jeho podání byl jeho dalším úspěšným počinem, pěvecky i herecky. Hostující Peter Soós v roli Pietra mě nezaujal, téměř jej nebylo slyšet. Velké uznání patří jako vždy skvěle připravenému sboru (sbormistr Lubomíra Hellová), který je i v malém počtu schopen zvládnout pěvecky nejen pěvecky náročné velké ansámbly, ale jeho mužská část i fyzicky náročné bojové scény. K velkému úspěchu inscenace přispěl v nastudování šéfa souboru opery a operety Miloslava Oswalda orchestr. Byl vedený s citem, nepřekrýval jednotlivé hlasy, závěrečné ovace premiérového publika patřily i jemu.Sobotní premiéra byla pro představitele Simona Vladislava Zápražného cestou ve směru času hlavního hrdiny, tedy do věku zralosti. A byla to cesta více než zdařilá. Pěvecky i herecky skvělý a vyrovnaný výkon si i po letech „oblastní služby“ zaslouží obdiv a uznání. Fiesco znovu jako den před tím v suverénním podání Jiřího Přibyla zaslouží pochvalu dvojnásobnou, protože po generálkovém týdnu a premiéře nebyla na jeho výkonu znatelná jakákoliv hlasová únava a tak byl společně s Vladislavem Zápražným opět ozdobou večera. Role Amélie – Marie patřila v sobotu alternující Magdě Málkové. Po počáteční intonační nejistotě se její pěvecký výkon ustálil a je pak jen na vkusu posluchače, zda se její poněkud průrazné výšky posluchači líbí nebo ne. Mně osobně bývají spíše nepříjemné. Gabriela, jejího milého zpíval v sobotu Petr Martínek, v jeho podání byl vroucně milujícím druhem nejen herecky, ale také pěveckým výrazem. Ač je tato role podle mého na hranici možností jeho spíše lyrického tenoru a Martínek navíc rozhodně nevládně tak průraznými výškami jako jeho alternant, přece jen technicky dobře zvládnutému výkonu patří také moje uznání. Petr Martínek přitom zcela jistě těžil z té skutečnosti, že se ke Gabrielovi, stejně tak jako Vladislav Zápražný k Boccanegrovi, po minulém olomouckém nastudování této opery vrátil. Příjemným překvapením večera byl mladý hostující Michael Kubečka v roli Paola. Myslím, že jeho hlasové předpoklady směřují k interpretaci velkých rolí světového barytonového repertoáru a že se proto vzhledem k jeho věku – bude-li ve své kariéře postupovat obezřetně – máme na co těšit. V řadě sólových výkonů v sobotu rozhodně nezanikl ani Pietro v podání Vladimíra Třebického.

Závěrem je třeba konstatovat, že díky poslední premiéře tohoto kalendářního roku získalo Moravské divadlo další titul, který určitě stojí za shlédnutí. Z pohledu olomouckého divadla je pak pozitivem této inscenace jistě i skutečnost, že se v jeho rozpočtu ušetřilo, protože výprava byla převzata z libereckého Divadla F. X. Šaldy. Věřme, že to není předzvěstí škrtů v dotacích a hrozby likvidace olomouckého operního souboru, tak jak se to stalo v nedalekém Brně.

Giuseppe Verdi:
Simon Boccanegra
Hudební nastudování: Miloslav Oswald
Dirigent: Miloslav Oswald (alt.Tomáš Hanák )
Režie: Michael Tarant
Scéna a kostýmy: Dana Hávová j.h.
Světla: Bohuslav Kraus
Sbormistr: Lubomíra Hellová
Pohybová spolupráce: Karel Basák j.h.
Orchestr a sbor Moravského divadla
Premiéra 16.prosince 2011 Moravské divadlo Olomouc
Druhá premiéra 17.prosince 2011

Simon Boccanegra – Jakub Kettner / Vladislav Zápražný
Paolo Albiani – Filip Tůma / Michael Kubečka
Amelia Grimaldi (Maria Boccanegra) – Lea Vítková / Magda Málková
Jacopo Fiesco – Jiří Přibyl (alt. David Szendiuch)
Gabriele Adorno – Jakub Rousek / Petr Martínek
Pietro – Peter Soós / Vladimír Třebický
Kapitán – Ondřej Doležal / Antonín Valenta
Ameliina služka – Vendula Hlubková / Lucie Janderková
Lorenzino / Petrarca / Kněz – Jiří Suchý z Tábora / Jaroslav Krejčí (alt. Ivan Dejmal)

www.moravskedivadlo.cz

Vaše hodnocení této inscenace:

Související články

Komentáře: 5

Robert Rytina dne 21.12.2011 v 11:57

Moc se mi líbí označení Jakuba Kettnera jako „předního uměleckého barytonisty“. Patrně jde o překlep – jinak díky za hezkou recenzi.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Opera Plus dne 21.12.2011 v 13:13

Dobré odpoledne pane Rytino, omluva Vám i autorce, překlep vzniklý při přepisu jsme již opravili, díky za Vaše upozornění.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
hanka dne 22.12.2011 v 16:27

Pana Kettnera jsem bohužel zatím nestihla vidět v téhle inscenaci (ale chystám se :))) ), ovšem musím potvrdit, že pan Zápražný podal moc hezký, vydařený výkon, takže jsem byla ráda, že jsem viděla druhou premiéru. Paolo pana Tůmy byl myslím (při generálce) také vydařený. Pana Přibyla jsem viděla jak při generálce, tak při druhé premiéře a zase musím potvrdit, že byl naprosto skvělý pěvecky i herecky. Pan Martínek zpíval hezky generálku i druhou premiéru a byla jsem celkově velice spokojená.
Musím říct, že olomoucké opeře se daří a pochválit režii.

Btw. škoda, že olomoucký Oněgin končí, nevím proč to s ním ještě nezkusit, třeba by si své publikum našel… sama jsem ho viděla třikrát, ale asi nás zatím bylo málo :((((((

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Petr.T.M dne 27.12.2011 v 00:25

První myšlenka, která mě napadla po zvednutí opony byla: „No jo, ona je ta krize, ruší se základní školy a neví co s těma klecovýma šatnama, tak to dávaj divadlům jako dekorace aby ta ušetřila.“ Ty sáně na kterých přijížděl dóže byly taky dost srandovní, to snad raději mohl důstojně přijít po svých. A ta „piklhaubna“ co měl dóže na hlavě a la „biskupská mitra naštorc“…… No ale to jsou drobnosti, kostýmy jinak vypadaly velice pěkně, oku lahodily. Ale o zpěvu hlavních protagonistů tu moc řečeno nebylo. Třeba jak báječně vyrovnaně zní panu Přibylovi hlas v celém rozsahu – plné, jadrné hloubky, všechna ta hluboká Fis a F nádherně zvučná, svělé plně znějící výšky, vysoké f v duetu s Boccanegrou ve třetím jednání – u toho doslova mrazilo v zádech, k tomu krásně volně znějící střední poloha. A mistovství pan Kettnera obzvlášť v té dosti nepříjemné poloze kolem c – f kde se part pohybuje dosti často? Ta schopnost měkkého mezza voce zde na jedné straně a silného burcujícího plného forte na straně druhé jakož i plynulý přechod mezi nimi je prostě fenomenální.
Nevím kde seděla paní recenzentka při premiéře, ale na galerii jsem slyšel pana Rouska velmi dobře i v jeho střední a nižší poloze, rozhodně bych netvrdil, že je jeho střední poloha neznělá, naopak bych vyzdvihl rejstříkovou a barevnou vyrovnanost jeho hlasu a rovněž jasnou průraznost. Je to velmi kvalitní štíhlý lyrický hlas s bohatsvím svrchních alikvotů, které mu umožňují s přehledem se nést nad orchestrem.
A i Petera Soóse jsem na galerii dobře slyšel, byť mi vadil jakýsi „knedlík“ při jeho zpěvu.
O paní Málkové nelze psát než v superlativech. Skoro se divím že takovýto velký dramatický soprán zpívá v Olomouci. Technicky naprosto skvěle vedený hlas, i při tom mohutném volumenu schopný nádherných mezza voce. Vyčítat jí průrazné výšky? Vždyť ty tam patří, to je Verdi a ne Mozart. Paní recenzentka má asi raději lehká subretní operetní pípátka.
Pan Martínek mě moc a moc potěšil, jak se doslova rozezpíval. Pravda, není to zrovna Verdiovský tenor, ale zpíval báječně a ani ve vypjatých ansámblech se neztrácel i když je otázka, co by s jeho hlasem provedlo časté zpívání takovýchto rolí.
Rozhodně si všichni pěvci zaslouží velké uznání a respekt.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
kucirekvladimir dne 7.1.2012 v 10:43

Jako darek k vanocum jsme dostali listky na Simona Boccanegru na 30.12., a proto jsme se vydali z nedaleke studenky na toto predstaveni. Byli jsme zvedavi na rezii pana Taranta, ktereho jsme v minulych letech vidali v Ostrave. Nutno podotknout, ze jeho rukopis je neprehlednutelny, i kdyz popravde receno trochu monotoni…mnoho kouru, statistu svetel…ale jako celek dobre. Orchestr ve srovnani s Ostravskym nema tak syty zvuk a take jiste nepresnosti a neladeni se nedali preslechnout. Pan Zaprazny v hlavni roli Simona Boccanegry podal velice solidni vykon stejne tak jako pani Malkova v roli Amelie. Mile prekvapil vysoce posazeny tenor pana Rouska, i kdyz jeho parketou bude spise lehky obor. Naprosto suvereni vykon podal pan David Szendiuch v roli Fiesca, ktereho jsme nedavno slyseli take v Ostravskem Romeovi. Dokazal, ze i pres dva ruzne styly a obory je schopen zazpivat jakoukoliv roli basoveho repertoaru a troufame si tvrdit, ze spolecne s panem Gurbalem patri k nejlepsim soucastnym basistum v CR. Kazdopadne Olomoucky Boccanegra patri k tomu lepsimu co muzeme v soucasnosti slyset na ceskych scenach.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.