„Umění by nemělo být sníženo na dekorativní doplněk, mělo by stimulovat a polarizovat. Když jsem byl na jaře roku 1997 vyzván k diskuzi o nové podobě protipožární opony vídeňské Státní opery, vypadalo to, jako kdyby byla otevřena Pandořina skříňka. Bouře nevole smetla všechny argumenty pro a proti záměru přepracovat podobu bezpečnostní opony. Stál jsem si za svým názorem, že nemám v úmysu zničit to, co již bylo vytvořeno, ale podpořit to nové, moderní a kreativní co je v nás. Všechny emoce mezitím vychladly a já jsem rád, že jsme našli velmi zodpovědného partnera v instituci, jakou je Muzeum in progress. Muzeum tuto myšlenku rozvinulo do konkrétní podoby a já jsem rád, že od sezóny 1998/99 bude publikum moci vidět každý rok novou originální bezpečnostní oponu.“ Nechal se před instalací první z opon v roce 1998 slyšet Ioan Holender, teď končící šéf Wiener Staatsoper.

Je to skutečně tak, od sezóny 1998/99 se spolu se mnou statisíce návštěvníků vídeňské Státní opery mohou každý rok těšit na novou podobu bezpečnostní opony, kterou vždy vytvoří jeden z významných světových výtvarníků. Nevím jak vám, ale mně tenhle počin přijde zajímavý nejméně ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že architektonicky nepříliš hodnotný prostor hlediště dotváří současné umění, které se tak dostává nadosah mnohdy konzervativnímu opernímu publiku. Druhým je možnost prezentovat v dnešní době málo realizovaná „obří plátna“ bez nutnosti hledat vhodné prostory. Samozřejmě si také myslím, že mnoho z děl se vztahuje k divadlu, k dnešnímu světu, a v alegoriích nám ho přibližuje. Nejvíce mě asi zaujala opona, vyvěšená v sezóně 2003/2004, od Thomase Bayrleho, která charakterizuje západní svět ve střetu klasických a konzumních hodnot.
Související články
- Ředitel Vídeňské státní opery u konce své první sezony
- Vídeň se rozloučila s Ioanem Holenderem
- Odcházející šéf Vídeňské státní opery a rakouský tisk
Komentáře: 9
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- Petr Vasicek: na ministerstvu je vic lidi na odvolani, napr. dita hradecka. ta by si vedle mgg a noveho grovese mela...
- robert: taky si myslim ze hlavni problem je v tom ze prazske jaro se stalo nechutnou snobarnou, kde ceny nekterych...
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?








Mně se nelíbí ani jedna. Myslím, že se tam nehodí a většinou nevím, co motiv znamená, co má vyjadřovat. Pochopila jsem jen tu, na které byl program WSO asi v roce 2000. Nepřijde mi to dobrý nápad.
Lenka P.
Tak nejsem sam, trochu jsem vahal to napsat. Prohledl jsem je podle odkazu (fotograficky zajimave), ale zadna me nechytila za srdce. Napad to asi neni spatny, ale musim priznat, ze kdyz jsem tam byl v lednu, ani jsem si toho nevsiml. Treba ty dalsi budou zajimavejsi.
VT
Některé byly zajímavé. Asi taky nejvíc se mi líbila ta s tím Ježíšem nad velkoměstem. Ona je to feurewehr opona, takže je spuštěná jen asi čtvrt hodiny před představením. Ne každý ji zaznamená. Je to docela dobrý nápad, ale měli by oslovovat jiné umělce. i když namalovat tak obrovské plátno každý nedokáže.
2 Austrian: Namalovat takové plátno by opravdu byla fuška, ale nebojte, ono to plátno není a namalované také ne.
Mně osobně se líbila ta s hledišděm La Scaly (došlo tu k zajímavému zdvojení, kdy se diváci dívali na diváky), pak Paoliniho poroztažená opona, školní představení, Kristus a Angst essen Seele auf. Nějak jsem nepochopil Snídani s uchem nebo tu Letošní… Škoda, že se článek nezmínil o původní železné oponě, která ve Staatsoper stále visí (aspoň myslím) a je překryta právě těmito novými obrazy. Zachycuje Orfea (jak hraje zvířatům), je považována za nezvládnutou a údajně je na ní (ačkoliv vznikla v 50. letech) nacistický symbol. Já ho ovšem nenašel.
Bylo by asi lepší nechat namalovat jeden zajímavý a univerzálnější motiv, když už nelze ukazovat původní bezpečnostní oponu. Na druhou stranu Chagall v New Yorku nebo v Garnier není pro mne o moc víc stravitělnější a přijatelnější. Ale je to klasik!
J.
Leonora3:
Ktera se mne libi? ani jedna!
Z casu na cas podnikame vylety do Vidne nejen do opery ale i dvoudenni, a pritom navstivime nejake museum nebo galerii ( ze jich tady je ), msi v nedeli v nekterem s videnskych kostelu (- vzdy s hudebni produkci, tak jak se to ve Vidni vzdy praktikovalo) a samozrejme mista spojene s bohatou hudebni historii. ( Jen pomysleni, ze po schodisti po kterem kracite, stoupal denne v r. 1805 do sveho skromneho bytu Ludwig van Beethoven vam zrychli dech!)
V zivote jsem vsak nic neslysela o "Muzeu in progress". Myslim, ze Staatsoper je instituce, ktera by si zaslouzila jednu nadhernu univerzalni oponu, presne neco takeho jako je Triumf hudby od Marca Chagalla v Met. O vkusu Iona Holandera mam velke pochybnosti, presvedcil nas o tom nekolika poslednimi premierami (predevsim vytvarni strankou, kterou divaci nejednou hlasite vybuceli!) Jeste, ze se opony kazdy rok meni, aspon muzeme doufat, ze ta nasledujici bude lepsi a hodna teto instituce! Nemyslim, ze "architektonicky neprilis hodnotny prostor" (nikdy jsem tento prostor tak nevnimala) vytvarne neco navic ziskava. (Bezpecnostnim otazkam v divadle nerozumim, ale proc tam vubec musi byt bezpecnostni opona, a proc napr.v Met je pouze tezky naraseny zlaty velvet ?)
Zavedení železných opon se datuje v Rakousku od katastrofického požáru Ringtheateru (viz článek o Vídeňské státní opeře asi před týdnem) kdy se požár rozšířil z jeviště (snad zde spadlalampa) do hlediště. Mrtvých bylo několik stovek. Kdyby byla spuštěna tato opona v Národním divadle, možná by požář z roku 1881 nenapáchal takové škody. Podle mne šlo o oddělení dvou prostorů, takže by požár zničil jen jeden, resp. by trvalo déle, než by se rozšířil na druhou část. Pravděpodobně se počítalo se vznikem požárů zejm. na scéně: pyrotechnické efekty, svíce atd. Kdesi jsem četl, že průměrná životnost divadla – v 18. století ovšem – byla 6 let.
zda při dnešní technice – má železná opona stále význam, nevím, ale předpokládám, že minimálně jaklo bariéra ano. Když už jsme u požárů: včera hořelo ve Státní opeře. Nic se nestalo, chytla jen opona.
Já si myslím, že to oživí. V každém případě mi to přijde docela dobrý nápad. I když ne všechny se mi líbí. Nejvíc se mi líbila sezóna2000/2001.
Jejda. Dany Dvořák nechal za velké peníze také nakreslit oponu ve Státní opeře, když tam řediteloval. Moc pěkný výtvor:-) Ale alespoň v něm najdu motiv. Ten ve WSO u mnoha opon marně hledám.