Villazón a Hampson v mojí opeře? Máte pravdu, pro skladatele zázrak

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní drama ve věčném ledu. Předpremiérový rozhovor se skladatelem operní novinky. Jižní pól se jmenuje nová opera, která bude koncem ledna 2016 uvedena ve světové premiéře a ve velmi prominentním obsazení v Bavorské státní opeře. Je to pro českého skladatele Miroslava Srnku výjimečná výzva?

(Opernglas – č. 1/2016 – Gabriele Helbig)

Miroslav Srnka (foto Vojtěch Havlík)
Miroslav Srnka (foto Vojtěch Havlík)

 

Velké celovečerní dílo na zakázku pro Bavorskou státní operu. Jak k tomu došlo?

V sezoně 2006/07 jsem byl „rezidenčním skladatelem“ Filharmonického orchestru v Heidelbergu a pracoval jsem tam s dirigentem Corneliem Meisterem a dramaturgem Olafem Schmittem. Ten pak přešel do Bavorské státní opery, a já získal operní stipendium v anglickém Aldeburghu, městě Benjamina Brittena, kde jsem s Australany Mattem Luttonem a Tomem Hollowayem, svým libretistou, začal pracovat na komorní opeře Make No Noise. S Olafem jsme jednoho dne spíš náhodou jeli vlakem a bavili se o svých plánech. Výsledkem bylo uvedení Make No Noise v rámci Mnichovského operního festivalu 2011 s Ensemble Modern. Ještě před premiérou přišel první dotaz Nikolause Bachlera, jestli bych něco nenapsal také pro velké divadlo.

Pracujete v Národním divadle v Mnichově, to znamená v jednom z nejrenomovanějších velkých divadel. Po vašem prvním jevištním díle, Wall v roce 2005 [Německá státní opera v Berlíně], jste se zařekl, že už nikdy do velkého operního divadla nevkročíte. Co se změnilo?

Sebe ani svou hudbu už neberu tak vážně. Tehdy jsem nebyl připraven na to, jak se při inscenování zachází s partiturou, jak se můžou ignorovat akustické danosti hudby, jak může režie změnit skladatelovu výpověď – a vůbec, jak může být práce v operním divadle emocionální.

Dokážu si docela dobře vybavit určitý okamžik v Aldenburghu, kdy jsem před divadlem přece jen zas pocítil něco jako pokoru. Najednou jsem porozuměl, že svou hudbu musím chápat jen jako základ komplexního divadelního okamžiku. Je potřeba se naučit dodat partituru, která bude pokud možno čistá z mého hlediska, ale také pokud možno otevřená ze zorného úhlu divadla. Když člověk pracuje pro tak proslulou scénu, jako je Bavorská státní opera, přistoupí ještě další skutečně mimořádný rozměr takových výzev. Stačí si uvědomit řadu děl, která tu měla světovou premiéru… Mlčky se předpokládá, že napíšete dílo na úrovni ostatního repertoáru a předchozích premiér takového divadla. Na to se při kompozici zkrátka nesmí myslet.

z přípravy mnichovské inscenace opery South Pole - dramaturg Malte Krasting, skladatel Miroslav Srnka, libretista Tom Holloway a režisér Hans Neuenfels (foto Bavorská státní opera)
Ze zkoušek Srnkova Jižního pólu v Bavorské státní opeře: dramaturg Malte Krasting, skladatel Miroslav Srnka, libretista Tom Holloway a režisér Hans Neuenfels (foto Bavorská státní opera)

Světová premiéra South Pole bude spojena se známými pěvci, jako jsou Thomas Hampson a Rolando Villazón, navíc bude dirigovat mnichovský generální hudební ředitel Kirill Petrenko a režii má Hans Neuenfels. Jen vaše jméno je u nás dosud málo běžné, ačkoli ve své vlasti jste nejznámější soudobý skladatel. Jak se k té situaci stavíte?

Máte pravdu, že získat jako skladatel pro operní debut ve velkém divadle takovéto obsazení se rovná zázraku. S tím, jak jsou známí oni, se nemohu rovnat. Česká, a zvlášť soudobá scéna stále ještě není dost otevřená ven. Vládnou různé tradice, způsob financování, otázky jazyka, různá očekávání a také společenský konzervatismus a obavy. Spojit nějakého skladatele uvnitř malého světa klasické hudby s operní hvězdou, k tomu je potřeba překonat neuvěřitelně mnoho překážek. To dokáže jen velké operní divadlo. A není na škodu, když se nová opera neznámého skladatele zatraktivní prominentním obsazením. Když mi Nikolaus Bachler navrhl jména Rolanda Villazóna a Thomase Hampsona, ztratil jsem nejdřív řeč. Ale pak mi bylo jasné, že to na mém kompozičním procesu nesmí nic změnit. Takže jsem šel svou obvyklou cestou: Nejdřív jsem si poslechl sólisty naživo a seznámil se s nimi osobně. Nepíšu jen pro velká jména, nýbrž pro upřímné lidi zaujaté pro věc. A je potřeba si být sám sebou jistý, lhostejno, jak krásný je hlas, pro který píšu.

ze zkoušek Srnkova Jižního pólu v Bavorské státní opeře: Rolando Villazón, Mojca Erdmann a Thomas Hampson (foto Bavorská státní opera)
Ze zkoušek Srnkova Jižního pólu v Bavorské státní opeře: Rolando Villazón, Mojca Erdmann a Thomas Hampson (foto Bavorská státní opera)

Vaše opera pojednává o konkurentech v dobývání jižního pólu, Robertu Scottovi a Roaldu Amundsenovi. Měl jste na volbu námětu vliv, nebo to bylo dáno?

Nedávno jsem ve starých e-mailových zprávách našel zprávu z roku 2010, kdy jsem libretistovi Tomu Hollowayovi to téma poprvé navrhl. Nabídka Bavorské státní opery tehdy ještě neexistovala. Po počátečních debatách o námětu v roce 2011 s Nikolausem Bachlerem padlo nejprve na obou stranách několik návrhů. Některé se nehodily, jiné nás nadchly, ale nezískali jsme potřebná práva. Téma Scott a Amundsen leželo na stole od začátku, protože už jsem ho měl dlouho v hlavě. Vyvolala ho osobní zkušenost: Vždycky na podzim jezdí skupina dlouholetých přátel, českých hudebníků a hudebních vědců, se svými pomalu dospívajícími syny na několik dní na jednu odlehlou chatu v Krkonoších. Je potřeba k ní jít deset kilometrů pěšky, jinak se tam nedostanete. Žádná teplá voda, elektřina, žádný signál. Když byli naši synové ještě malí, vzal s sebou jeden z otců knihu o polárníkovi Ernestu Shackletonovi a vždycky před spaním z ní předčítal. Tehdy mě napadlo, že Antarktis je svět, který patří na operní jeviště. Antarktická krajina v sobě má z hlediska civilizace něco absolutně surreálného, stylizovaného, tak jako je stylizovaný a surreálný prostor a čas operního jeviště. Deníky polárníků často zmiňují nekonečně bílý sníh, kam se člověk podívá; to, jak při bouřce zmizí přechod mezi pevninou a horizontem; píší o nekonečném polárním dni… Nesnadno řešitelnou otázku po realismu v opeře si najednou ani není třeba klást.

Jak vybavujete takové téma hudbou?

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář