Jak to vypadá s financováním PKF? Ptali jste se Radima Otépky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ředitel orchestru PKF – Prague Philharmonia odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

Radim Otépka (foto © Morris Media)

Dobrý den, jaké hlavní dramaturgické novinky chystáte pro novou sezonu? Uslyšíme PKF opět s Jiřím Bělohlávkem nebo Jakubem Hrůšou? Ať se vám i nadále daří! (Alena Jarochová)

Dobrý den, děkuji za otázku. Do nové sezony chystáme hodně zajímavých věcí, ale promiňte, je zajisté pochopitelné, že je odtajníme až při naší oficiální tiskové konferenci k sezoně. Mohu snad prozradit, že oproti letošní bude ta následující hodně pracovat s lidským hlasem.

Je naším velkým přáním soustavně a kontinuálně spolupracovat s panem Bělohlávkem a Jakubem Hrůšou. Oba znamenají pro PKF velmi mnoho a jejich odkazu si v orchestru všichni velmi váží a spolupráci s nimi si hráči velmi považují. Kdybych měl mluvit konkrétně, tak pana šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka můžete vidět na našem abonentním koncertě v Rudolfinu 1. dubna a pana Jakuba Hrůšu na téže koncertní řadě 16. dubna.

A děkuji velmi za přání!

Dobrý den, jak se v Praze snáší tolik orchestrů? Konkurujete si s PKO? A nepletou si vás? Děkuji. (Petr Novotný)

To je složitá otázka. Každý z orchestrů se snaží najít své spektrum posluchačů a záleží na každém tělese, jakým způsobem se toho zhostí. PKO je orchestr, který má s PKF určité společné rysy. Respektuji jej, v mnohém je pro nás inspirující a poučil jsem se z jeho historie a vývoje. Fakt, že si nás někdy posluchači především v laické veřejnosti pletou, je daný podobností zkratek těchto institucí, a to byl i jeden z důvodů, proč jsme přistoupili k signifikantnímu rebrandingu značky Pražská komorní filharmonie na PKF – Prague Philharmonia, přičemž pochopitelně obchodní značka Pražská komorní filharmonie zůstává v našem vlastnictví.

Dobrý den, pane řediteli, jak to vypadá s financováním PKF? Není na čase, abyste přešli na nějaký „jistější“ model fungování? Zrovna nedávno jsem slyšela, že vaši hráči si prý sami musejí platit zdravotní a sociální pojištění – je to tak? Můžete prosím uvést, jak vychází odměňování vašich hráčů v porovnání s jinými orchestry v Praze? (M. Michálková)

Vážená paní Michálková, děkuji moc za otázku. Financování PKF je velmi složité a náročné. Naše ekonomika je založena na moderním evropském způsobu vícezdrojového financování. Naše výnosové složky rozpočtu tvoří nenárokové granty Magistrátu hlavního města Prahy (kromě čtyřletého grantu, i když i ten za určitých okolností není nárokový), Ministerstva kultury a městských pražských částí, dále výnosy z našich koncertů, prodej vstupenek, podpora donátorů a mecenášů a prodej našich služeb, především reklam. Velmi rád bych přešel na nějaký „jistější“ finanční model fungování, ale ten není! Jediná možnost spočívá ve změně právní identity na příspěvkovou organizaci, ale v Praze jsou pouze dvě instituce, které by byly tohoto schopny, a to je Ministerstvo kultury České republiky a Magistrát hlavního města Prahy, a ty tuto formu modelu odmítly, přestože jsme se o to snažili. Tendence je spíše se příspěvkových organizací zbavovat. Naši hráči nejsou zaměstnanci a mají smlouvy o takzvaném obchodním zastoupení, na jejichž základě si skutečně musí platit z těchto honorářů sociální a zdravotní pojištění. Výše těchto honorářů je samozřejmě strukturována dle postavení hráče v orchestru, nicméně je pod průměrnou hranicí umělců v jiných orchestrech. I z toho důvodu jsme se rozhodli se Správní radou PKF tyto honoráře navýšit o větší sumu, abychom dorovnali aspoň ten pražský průměr.

Před několika dny jsem četl, že váš orchestr je skoro čtvrtinu této sezony na cestách. Jak hodně náročné a na druhou stranu ekonomicky přínosné to pro vás je? A jaké zájezdy – kam a s čím – máte v tomto roce před sebou? (Karel P., Praha)

Dobrý den. Ano, to máte pravdu, orchestr bude v letošní sezoně téměř sto dní v zahraničí. Na jedné straně je to dobrá vizitka, že o orchestr je v zahraničí zájem, na druhé straně to přináší velká omezení při naší koncertní činnosti v tuzemsku.

Musíme rozlišovat turné, která konáme za účelem prezentace orchestru v zahraničí, a ta, která jsou konána za účelem finančního zisku. V každém případě je pro nás důležité, aby žádný zájezd neskončil v červených číslech. O našich koncertních aktivitách v zahraničí je možné se dozvědět na našich webových stránkách či Facebooku, ale vyzdvihl bych naše úspěšně provedené angažmá v USA či projekty v ománské Královské opeře anebo připravované turné s Dianou Damrau v Evropě, které vyvrcholí koncertem v Labské filharmonii v Hamburku.

Dobrý den, pane řediteli Otépko, co říkáte současnému počtu orchestrů v Praze? Není jejich nabídka koncertů přece jen výrazně nad poptávkou? Mám za to, že oproti jiným velikostně i kulturně srovnatelným metropolím tomu tak je… (Kaláb)

To je velmi dobrá otázka a velmi těžká odpověď na ni. Ještě, že jste se přímo nezeptal, které orchestry by bylo vhodné rovnou zrušit:-) Ale ne, vážně, bereme-li v potaz ještě existenci i divadelních orchestrů, tak vám musím dát za pravdu. Zajímavé však je, že každý z těch orchestrů si své publikum najde. Když navštěvuji koncerty pražských orchestrů, je překvapující vysoký počet posluchačů u každého z nich. To signalizuje jistou věc, a to že se rozrůstá publikum. Jsem toho mínění, že kvalita dramaturgie, interpretace, zvoleného umělce či místa je rozhodující a diváka si vždycky najde bez ohledu na to, kolik je orchestrů, navíc jsem toho názoru, že pokud nebude umělecká instituce dbát na výše uvedená fakta, tak stejně dříve nebo později dojde k určitému samočistícímu procesu na tomto trhu. Jiná situace je u příspěvkových organizací, ale to je téma na dlouhou diskusi.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář