Výročí: Josef Bohuslav Foerster 30.12.1859-29.5.1951

Jako kluk si zamiloval loutkové divadlo a se sourozenci dával dohromady domácí divadelní “představení”. Ale i o něco později, už jako student gymnázia, organizoval podobné, byť už “dospělejší” večery – mimo jiné za účasti Hany Kubešové, později provdané Kvapilové. Snad proto chtěl být hercem. Byl ze slavného kantorského rodu, pro který hudba byla samozřejmostí i obživou. Silně věřil v Boha a spojoval to s vírou v dobro, krásno a lásku, ale i s přirozenou skromností a pokorou. Původně studoval matematiku a chemii, ale záhy přešel na varhanickou školu. Pamatoval toho hodně. Když mu bylo sedmnáct, zažil původní premiéru Smetanovy Hubičky. Jako člen sboru pražského Hlaholu účinkoval v premiéře Smetanovy Libuše. Když mu bylo sedmatřicet, soutěžil se svojí operou Eva se Zdeňkem Fibichem (a jeho Šárkou) o cenu Národního divadla. Zažil zrození československého státu po první světové válce, pamatoval nacistickou okupaci, ale také osvobození a nástup komunistů k moci. Byl přítelem Jana Nerudy i Gustava Mahlera. Jeho paní – skvělá sopranistka Berta Lautererová-Foersterová – byla první pražskou Čajkovského Taťjánou i první Verdiho Desdemonou za hranicemi Itálie. Právě kvůli jejímu zahraničnímu angažmá prožil Foerster část svého života v cizině, v Hamburku a pak také ve Vídni.

J.B.Foerster: Nepřemožení (Národní divadlo Praha 1918)

Skladatelem byl Josef Bohuslav Foerster velmi plodným. Na svém kontě má přes dvě stovky opusů všech možných žánrů, jejich hlavním svorníkem je přitom lyrismus. Hudební teoretikové vyzdvihují zejména Foerstrova díla vokální, zvláště pak sbory, a jeho styl charakterizují jako navazující na smetanovsko – dvořákovské tradice, pod vlivem Čajkovského, Mahlera a Griega.

J.B.Foerster: Jessika (Kupec benátský)(Národní divadlo Praha 1969 – M.Tauberová jako Jessika, J.Veverka jako Shylock)

Vedle pěti symfonií, šesti orchestrálních svit, čtyř symfonických básní, kantát, písní, houslových a violoncellového koncertu je Josef Bohuslav Foerster také autorem šesti oper – Debora (libreto Jaroslav Kvapil podle dramatu S.H.von Mosenthala), Eva (libreto skladatel podle dramatu Gazdina roba G.Preissové), Jessika (libreto Jaroslav Vrchlický podle Shakespearova Kupce benátského), Nepřemožení, Srdce (obě opery na libreto skladatele) a Bloud (podle povídky L.N.Tolstého libreto skladatel). Za zmínku, ale i přečtení určitě stojí Foerstrova autobiografická kniha Poutník v cizině.

J.B.Foerster: Eva (Národní divadlo Praha 1981 – M.Cihelníková jako Eva, J.Jindrák jako Samko)

J.B.Foerster: Eva (Národní divadlo Praha 1981 – V.Soukupová jako Mešjanovka)

Co však z díla dřív často hraného a uznávaného skladatele zbylo dnes? Stály by třeba zrovna jeho opery za znovuuvedení? Je řada jeho partitur naší dobou opomíjena oprávněně? Sám Josef Bohuslav Foerster říkal: “Není stálých hodnot, ale díla psaná srdcem jsou nesmrtelná.” Jak to tedy je?