Jako kluk si zamiloval loutkové divadlo a se sourozenci dával dohromady domácí divadelní „představení“. Ale i o něco později, už jako student gymnázia, organizoval podobné, byť už „dospělejší“ večery – mimo jiné za účasti Hany Kubešové, později provdané Kvapilové. Snad proto chtěl být hercem. Byl ze slavného kantorského rodu, pro který hudba byla samozřejmostí i obživou. Silně věřil v Boha a spojoval to s vírou v dobro, krásno a lásku, ale i s přirozenou skromností a pokorou. Původně studoval matematiku a chemii, ale záhy přešel na varhanickou školu. Pamatoval toho hodně. Když mu bylo sedmnáct, zažil původní premiéru Smetanovy Hubičky. Jako člen sboru pražského Hlaholu účinkoval v premiéře Smetanovy Libuše. Když mu bylo sedmatřicet, soutěžil se svojí operou Eva se Zdeňkem Fibichem (a jeho Šárkou) o cenu Národního divadla. Zažil zrození československého státu po první světové válce, pamatoval nacistickou okupaci, ale také osvobození a nástup komunistů k moci. Byl přítelem Jana Nerudy i Gustava Mahlera. Jeho paní – skvělá sopranistka Berta Lautererová-Foersterová – byla první pražskou Čajkovského Taťjánou i první Verdiho Desdemonou za hranicemi Itálie. Právě kvůli jejímu zahraničnímu angažmá prožil Foerster část svého života v cizině, v Hamburku a pak také ve Vídni.
J.B.Foerster: Nepřemožení (Národní divadlo Praha 1918)
Skladatelem byl Josef Bohuslav Foerster velmi plodným. Na svém kontě má přes dvě stovky opusů všech možných žánrů, jejich hlavním svorníkem je přitom lyrismus. Hudební teoretikové vyzdvihují zejména Foerstrova díla vokální, zvláště pak sbory, a jeho styl charakterizují jako navazující na smetanovsko – dvořákovské tradice, pod vlivem Čajkovského, Mahlera a Griega.
J.B.Foerster: Jessika (Kupec benátský)(Národní divadlo Praha 1969 – M.Tauberová jako Jessika, J.Veverka jako Shylock)
Vedle pěti symfonií, šesti orchestrálních svit, čtyř symfonických básní, kantát, písní, houslových a violoncellového koncertu je Josef Bohuslav Foerster také autorem šesti oper – Debora (libreto Jaroslav Kvapil podle dramatu S.H.von Mosenthala), Eva (libreto skladatel podle dramatu Gazdina roba G.Preissové), Jessika (libreto Jaroslav Vrchlický podle Shakespearova Kupce benátského), Nepřemožení, Srdce (obě opery na libreto skladatele) a Bloud (podle povídky L.N.Tolstého libreto skladatel). Za zmínku, ale i přečtení určitě stojí Foerstrova autobiografická kniha Poutník v cizině.
J.B.Foerster: Eva (Národní divadlo Praha 1981 – M.Cihelníková jako Eva, J.Jindrák jako Samko)Komentář
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- Petr Vasicek: na ministerstvu je vic lidi na odvolani, napr. dita hradecka. ta by si vedle mgg a noveho grovese mela...
- robert: taky si myslim ze hlavni problem je v tom ze prazske jaro se stalo nechutnou snobarnou, kde ceny nekterych...
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?











No stejný osud, jako mají i jiní zapomenutí a znovuobjevení skladatelé. Třeba ho za časem objeví dramaturg nějakého významného operního domu a pak se znovu stane populárním. Jako začíná být Thomas, Alfano, Pergolessi…