Wiener Staatsoper: Tristan a Isolda a Simon Rattle

22.12.2009 01:00 Vít Dvořák

Výjimečnost Tristana a Isoldy (nejen) v repertoáru operních domů potvrdil vlastně už sám Richard Wagner, když se v určitém odstupu od jeho premiéry podivoval nad tím, jak takový zázrak vůbec dokázal stvořit. Extrémní, v úplnosti nejspíš nikdy nesplnitelné nároky Tristana o to víc magicky přitahují každou novou generaci jak operních umělců, tak i diváků.
Vídeňská Státní opera teď přišla s novým hudebním nastudováním Wagnerova zpracování staré keltské legendy, jímž nebyl pověřen nikdo menší, než Simon Rattle.

Je přitom až s podivem, že tento za pár dnů pětapadesátník se k Wagnerovi pravidelněji dostává až v posledních letech. S podivem proto, že při jeho interpretaci partitur slavného lipského rodáka se doslova tají dech. Myslím, že právě Simon Rattle se tak ocitl společně s Christianem Thielemannem v čele nepříliš početné skupiny těch nejlepších wagnerovských dirigentů současné generace. Jeho pojetí Tristana je nesmírně senzitivní a přitom až karajanovsky magické, obdivuhodně soustředěné na každý detail a přitom s neomylným smyslem pro proporce díla, zvukovou vyváženost a v neposlední řadě barevnou plasticitu. Nevídá se to často, to co teď při vídeňském Tristanovi, totiž aby dirigent stál dlouhé minuty ještě před začátkem představení již připravený na svém místě. I to svědčí o tom, co všechno Simon Rattle do svého obdivuhodného výkonu vkládá, jak k němu přistupuje.

Samotná šest let stará vídeňská inscenace renomovaného Güntera Krämera znovu potvrdila své kvality moderního a přitom nepříliš provokativního stylizovaného rámce, rozhodně „nepřehlušujícího“ požitek se samotného hudebního provedení, kterému naopak docela dobře slouží v akcentování jeho klíčových momentů.

Z nejnovějšího vídeňského obsazení této inscenace byla hlavní pozornost soustředěna na Violetu Urmanu, jejíž Isolda zatím není příliš známa.

A dlužno hned dodat, že třeba po její nedávné, nepříliš výrazné Aidě v MET je Isolda určitě velkým úspěchem, rolí, ve které jako by se Urmana doslova našla. Její plný, tmavě zabarvený témbr i obdivuhodná hlasová výdrž se – ve spojení s nespornou pěveckou inteligencí – pro Wagnerovu hrdinku a především její lyričtější polohy báječně hodí.

Robert Dean Smith je určitě spolehlivým Tristanem, nejspíš stále jedním z nejlepších současných představitelů této přetěžké role. Oproti vysoce hodnocenému, ne zas až tak dávnému výkonu při přenosu Wagnerovy opery z newyorské MET do kin však tentokrát působil o poznání matnějším, méně výrazným dojmem.

Bo Skovhus je ovšem Kurwenalem par excellence, stejně jako Franz-Josef Selig Králem Markem.

Brangäna Yvonny Naef je sice představitelsky i pěvecky výrazná, avšak na několika málo místech nešlo přeslechnout ostřejší, tak trochu „odřené“ nejvyšší tóny. Zaujal i Melot perspektivního Clemense Unterreinera.

Nevím jak vás, ale mně s postupující sezónou už několikrát napadlo: Co slibovaný, blížící se Tristan v pražské Státní opeře? Musím se však přiznat, že tuhle otázku jsem po zážitku z Vídně raději honem rychle zase zahnal zpátky.

Richard Wagner:

Tristan und Isolde

Wiener Staatsoper 18.12.2009

Dirigent: Simon Rattle

Režie: Günter Krämer

Scéna: Gisbert Jäkel

Kostýmy: Falk Bauer

Sbormistr: Thomas Lang

Tristan – Robert Dean Smith

König Marke – Franz-Josef Selig

Isolde – Violeta Urmana

Kurwenal – Bo Skovhus

Melot – Clemens Unterreiner

Brangäne – Yvonne Naef

Hirt – Peter Jelosits

Stimme des Seemanns – Gergely Németi

Steuermann – Wolfgang Bankl

www.staatsoper.at

Související články

Komentáře: 4

dalibor dne 22.12.2009 v 08:23

Souhlasím s kompletním hodnocením p. Dvořáka.
30.představení vídeňského Tristana bylo naprosto úžasné zejména díky S. Rattleovi a orchestru! prostě něco tak opojného, že v našich podmínkách si to ABSOLUTNĚ!!! nedovedu představit (včetně až na scénu a režii velmi krásného Tristana v ND (Schnaut, Rydl). Urmana báječná, dostatečně lyrická, více ženská než wagnerovsky heroická. Z ND bych do Vídně ale určitě pozval tehdy nezapomenutelnou Yvonu Škvárovou, skvělou Branganu z ND! Je skvělé, že díky 89.roku máme šanci takové počiny v "matičce Vídni" prožít.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
bordelo dne 22.12.2009 v 10:35

Mně se nejvíce vryl pod kůži orchestr. Ještě teď, když píšu tyhle řádky, mi běhá mráz po zádech při vzpomínce na předehru a první akordy
třetího dějství. Byly to přesně ty momenty, kvůli kterým stojí zato podnikat tyhle, leč velmi náročné, exkurze za pravým uměním.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 22.12.2009 v 22:03

Leonora3 :
Co dodat k videnskemu Tristanovi -byla to sila, o ktere se mne zdalo i v noci po predstaveni. Diky jednoduche staticke rezii jsme se mohli soustredit a vychutnat si nadherne pomaly plynouci hudbu. Nejsem zaden znalec a milovnik Wagnera, ale po Tristanovi vim, ze to byl jen nedostatek prilezitosti. Jiz chapu bavorskeho krale Ludvika II. ktereho si Wagner svou hudbou tak ochocil.
Violeta Urmana byla famozni Isolda.
Byl to podle mne nadlidsky vykon uzpivat tak dlouhou a narocnou roli. Navic, pred predstavenim nekdo z divadla vystoupil pred oponu a z kratke reci v nemcine jsem vyrozumela pouze dve slova a to "Violeta Urmana". I kdyz ze skusenosti vim, ze ve Vidni jen zridka najdete cloveka, ktery by neovladal anglictinu aspon na elementarni urovni, v takovychto chvilich trpce lituji, ze jsem nechala zapadnout prachem mou stredoskolskou nemcinu. Moje rakouska sousedka v hledisti mne rekla, ze hlasili,ze Violeta Urmana se neciti dobre. Pokud to skutecne rekli (a co jineho se rika pred predstavenim ?) tak by chtela vedet, jak by zpivala v perfektni kondici. Uz i timto vykonem patri mezi super-Isoldy! Zadnou jinou jsem nevidela nazivo, ale po tomto predstaveni doufam, ze to nebyla posledni.
Rozhodne snese srovnani s Deborou Voight (z Met-Player] a ta byla taky vynikajici.
Z muzskych roli na mne najvic zapusobil Kral Marke F.J.Seliga, ale perfektni byl i Bo Skovhus, ktereho videt ve Vidni dost casto.J.R. Smith byl taky vyborny. Zdalo se mne, ze trochu ve stinu Violety Urmany, ale snad to bylo jen proto, ze Isolda byla tak mimoradna.
Kde hledat lepsiho Tristana? Vzpominam si na rozhovor s nekym z Met pri prenosu Tristana HD Life, jak jista dama z managementu rikala, ze jejich Tristan, totiz Ben Heppner, onemocnel a na celem svete se nenajde vice nez deset Tristanu (a pochybuji, ze by vsech deset Tristanu mohlo zpivat v Met).
Nastesti primo z Berlina a velmi kratkou dobu pred predstavenim priletel J.R.Smith, takze predstaveni a prenosy pro nazhavene wagneriany ve stovkach kin po celem svete mohlo probehnou.
Radostne svatky vsem
Leonora3

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
gebros dne 29.12.2009 v 00:50

Videl som reprizu z 22.12, opat s Urmanou a Smithom a bol to nesmierny zazitok. V piatok som si precital v Der Standard rozhovor s buducim riaditelom Statnej opery vo Viedni a potvrdil, ze tato scena je vo Wagnerovi svetovou jednotkou. Tomu aj zodpovedalo zakladne vstupne 215 Eur, ale ja samozrejme radsej na statie za 4 :-) Inak odporucam aj viedenskeho Lohengrina ci Das Rheingold.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.