Světová operní divadla: Winspear Opera House Dallas – buďte vřele vítáni

19.1.2010 01:00 Aleš Bráza

23. října 2009 otevřel Verdiho Ottelo novou operu v Dallasu. A že to nebudou jen tak ledasjaké divadelní prostory, to bylo už dlouho před otevřením jasné. Hlavní divadelní sál je totiž tzv. akustický. To mimo jiné znamená, že orchestr, účinkující a režiséři si musí zvyknout dodržovat při inscenování určitá pravidla tak, aby si divák mohl vychutnat skutečně neobvyklý zvukový zážitek.

Pravidla tkví zejména v tom, že orchestr a zpěváci se smějí pohybovat jen v přesně daných proporcích, aby k divákům dolehl opravdu čistý a nezkreslený zvuk.

Nová budova je supermoderní stavbou se vším všudy. Divadelní sál je čtyřpodlažní a je obklopen proskleným porstorem, který v plné výšce tvoří foyer, provaziště pak vystupuje nad strop foyeru. Vnější podlaží sálu jsou obložena červeným temperovaným sklem, které po nasvícení ve večerních hodinách vytváří ve foyeru i směrem do exteriéru neobyčejně „žhavou atmosféru“. Počet míst v hledišti je standardně 2 200, ale je možné je rozšířit až na 2 300 míst. Hlediště je laděno do ořechově hnědé barvy tak, aby poskytovalo zklidňující atmosféru. Zajímavostí je, že všechna místa v hledišti mají přímý výhled na jeviště bez omezení. Podzemní parkoviště, pět restaurací ve foyeru nabízejících severoamerickou, italskou, mexickou i asijskou kuchyni, stejně tak jako několik barů, jsou samozřejmostí.

Budova, jejíž stavba se plánovala a s přestávkami připravovala 30 let, je skvostem centra Dallasu. Repertoár a další informace naleznete na www.dallasopera.org .

Související články

Komentáře: 8

Anonymous dne 20.1.2010 v 07:37

Mě se to nelíbí:) Mam radši "klasické" operní domy, kde na vás dýchá historie a mají svůj společenský význam. Toto se mi líbí asi jako multikina. Nejsem příznivcem chladných leštěných kovů, betonu a skla. A přitom se nesnažím schazovat pohodlnost této budovy, ale pohled je na to, jako na McDonald.
Šimon

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 20.1.2010 v 11:43

"Klasicke" operni domy jsou nadherne a to jsem jich zase tolik nepoznal. Maji za sebou historii. Tady v Severni Americe nic takoveho nebylo a co se stavi ted je pochopitelne moderni a take to ma neco do sebe. Je s podivem, ze se na to jeste nasly penize v dobe, kdy se tady traci za zbytecne valky. Dalsi relativn novy a moderni opera house je Center for Performing Arts v Toronte. Take zrovna nemiluji McDonald's, ale kdyz by nebylo nic jineho, sel bych se tam najist.

Vaclav Tom

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 20.1.2010 v 15:58

Máš asi pravu a kdyby nebylo jinam… Nikdy neříkej nikdy! Otázka je, zda v zemi, kde jsem původní kulturu a historii vyváleli v prachu a půdu ukradli, nás může čekat něco, jiného než věčné války, spěch a chlad železobetonu? Něco opravdového, nesoucího cit a vášeň.
Jako má třeba opera.
Šimon

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 20.1.2010 v 17:26

Pres to vsechno, o cem se zminujes (chlad, valeni v prachu, valky) se najdou mista a okamziky, kdy nezalezi na geograficke poloze, a skutecne citis cit a vasen. Na priklad mohu uvest toto: Jessye Norman v Met jako Emilia Marty (myslim January 1996), Eva Urbanova jako Kostelnicka (Toronto), Renee Fleming recital (Vancouver) – vsechny exquisite a nezapomenutelne.

VT

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 21.1.2010 v 09:28

Tomu věřím:) Hlavní je, že se na tom či onom místě cítíš ty sám dobře. A toto museli být opravdu výjmečné zážitky.
Šimon

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 22.1.2010 v 21:42

Simone a Vaclave, kdyz jsem byl na stazi v John F. Kennedyho Centru pro Performing Arts ve Washingtonu DC (mimochodem taky docela moderni budova, avsak hlavne z mramoru a skla, lestene kovy tehdy jeste neletely:), tak jsem strasne dlouho usilovne premyslel, jestli ma Amerika nejakou puvodni kulturu (krome te indianske), nebo je to vsechno jenom import z ostatnich svetadilu. A pak jsem v KC videl Alvin Ailey Dance Theatre, Philadanco a dalsi americke a nejenom cernosske tanecni kompacky. Ty jsou zcela urcite origos USA a zcela svebytne a snesou srovnani s cimkoliv na svete.

martin

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Anonymous dne 23.1.2010 v 00:15

Pred nekolika lety jsem videl na Broadway revival of Who's Afraid of Virginia Woolf (jiste znate film s E. Taylor a R. Burton). Tady byla K. Turner a B. Irwin. Neskutecny vecer – tez puvodni americke. Druhy den byla na CBS Sunday Morning Eartha Kitt a za 2 hodiny potom jsem ji potkal u hotelu The Carlyle… Dream come true.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.
Lamač dne 5.5.2010 v 12:53

Keby zme taketo divadlo mali u nas lebo ho postavili Cesi, to by bolo nieco. Vobec mi nevadi, ze je to futuristicke sklo a beton. Je to nadhera. U nas nase male nove SND takto pekne nevyzera.

Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.