Zákulisí Janáčkova divadla projde velkou proměnou. Ptali jste se Martina Glasera

Martin Glaser (zdroj NDB)

Ředitel Národního divadla Brno odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus

 

Dobrý den, které z dosavadních inscenací opery a baletu v Brně za dobu vaší éry jsou podle vás nejlepší? (Eva Janečková, Olomouc)

Označení našeho působení v Národním divadle Brno za éru je přeci jen trochu předčasné. Na to nás čeká ještě spousta práce a bude třeba, aby nám přálo i trochu štěstí. Ale samozřejmě mám radost, že proměna divadla k lepšímu je patrná a nezpochybnitelná. Jsem samozřejmě pyšný na velké zahraniční koprodukce jako byla Carsenova inscenace Káti Kabanové nebo Modrovousův hrad v režii Davida Radoka. Největší radost mám ale z řady inscenací, které se souborem opery vytvořil jeho umělecký šéf Jiří Heřman. Každá jeho premiéra je událost, na kterou se čeká. Povedlo se mu změnit estetický kód souboru a získat pro něj publikum. Což je to nejdůležitější, protože na takovém základě se dá stavět skvělá budoucnost!

Dobrý den, jaká je teď návštěvnost opery a baletu v Brně? A dotkne se brněnského divadla v budoucnu nějak otevření nového koncertního sálu? (Petr Kaftan)

Návštěvnost obou souborů v posledních letech roste. V procentech – vzhledem k obrovské kapacitě našich budov, zejména Janáčkova divadla –  to není tak průkazné, jako když řeknu absolutní počet diváků. V roce 2013, na jehož sklonku jsme do Národního divadla Brno přišli, prodal balet 40.195 vstupenek za průměrnou cenu 221 Kč. V loňském roce to bylo 50.987 lístků za průměrných 297 Kč. V případě opery to bylo v roce 2013 66.114 diváků, kteří za lístek vydali 214 Kč. A loni už 84.966 diváků s průměrnou cenou vstupenky 257 Kč, a to jsou čísla včetně festivalu Janáček Brno, který produkuje operní soubor a zajišťuje i podstatnou část představení. Průměry jsou ošemetné i v tom, že nabízíme celou řadu slev pro studenty, seniory, hrajeme školní představení, kde jsou ceny skutečně velmi nízké, aby mohly přijít opravdu všechny děti, a tak dále.

Na druhou stranu i díky těmto výkonům jsme mohli “investovat” do nových inscenací nepoměrně více, než tomu bylo v minulosti. Ve zkratce se dá říct, že naprostá většina prostředků z navýšených tržeb se vrací divákům zpět v podobě výpravnějších představení a jejich lepšího marketingu.

Otevření koncertního sálu samozřejmě velmi změní parametry soutěže o publikum. Brněnská kulturní nabídka je už teď ohromující a má skutečně parametry evropské metropole. Otevření sálu znamená, že ke stávající nabídce přibude dalších tisíc dvě stě míst! To je zvýšení stávající kapacity sedadel o čtvrtinu. Pro nás to bude představovat výpadek příjmu z pronájmu od Filharmonie, byť jde o přelévání peněz z jedné městské kasičky do druhé. A potom zhruba šestnáct až dvacet večerů, kdy už u nás nebude Filharmonie hrát a my budeme muset připravit program, který diváky zaujme a přivede do Janáčkova divadla. Ale já jsem byl vždycky příznivcem konkurenčního prostředí. Pokud budeme mít všichni rovné podmínky k soutěži, bude jen na vedení jednotlivých kulturních institucí, aby ukázalo, co umí!

Zdá se, že v poslední době bylo město k rozpočtu Národního divadla v Brně výrazně štědřejší. Znamená to, že jste už dosáhli alespoň minima toho, co je realisticky možné? A neměli byste s Ministerstvem kultury jednat o tom, aby se na financování Národního divadla Brno podílel i stát? (Valter Ř.)

Město Brno je nade vší pochybnost k Národnímu divadlu Brno mnohem vstřícnější než v minulosti. Investuje se do oprav budov a obměny technologií, které se léta zanedbávaly. Zvýšily se platy zaměstnanců, které byly hanebně nízko pod průměrem naší země. Razantně stoupla podpora festivalu Janáček Brno. Bohužel v silách města zatím zjevně není zvýšit prostředky na tvorbu běžného repertoáru a na jeho lepší marketing. Nebo na doplnění kolektivních těles (sbory operní a baletní, orchestr) nebo lidí v technice a výrobě na stav před restrikcemi, kterým se přezdívalo “kanálovné”.

Pokud se stát na financování druhého největšího divadla v zemi s tak úctyhodnou tradicí a nezpochybnitelným potenciálem například loni podílel pouhými čtyřmi procenty, je něco evidentně špatně. Řada jednání probíhá, ale konkrétní a hlavně dlouhodobě stabilní výsledek je zatím v nedohlednu. Jak by to ostatně mohlo být jinak, když pokladna na ministerstvu kultury je bohužel stále poloprázdná. Skvělá zpráva je, že svůj díl zodpovědnosti přijal Jihomoravský kraj, který nás letos podporuje desetkrát větší částkou než dříve. Pokud by tomu tak bylo i v příštích letech, byla by to převratná událost.

Dobrý den pane řediteli! Měl bych dotaz, zda by nebylo možno prohloubit spolupráci mezi baletními soubory (alespoň na Moravě). Ostravský baletní soubor u nás s úspěchem hostoval a nyní se ptám, zda by nebylo možné (i pod dojmem udílení Cen Thálie) pozvat baletní soubor z Olomouce. Repertoár mají odlišný, jsou zaměřeni více na klasiku a takový Don Quijote nebo Spartakus by se u nás jistě neztratili. Předem vám moc děkuji za odpověď a přeji vše dobré! (Pavel Bálik)

To by měla být otázka na uměleckého šéfa baletu. Otázka číslo jedna je srovnatelnost kvality tanečníků a reálná očekávání brněnského publika. Druhá pak velikost jevišť našich budov a olomouckého divadla. Obávám se, že by tamější produkce na našich scénách působily poněkud rozpačitě. A do třetice – dokud nebude opraveno Janáčkovo divadlo, nebudeme mít dost hracích termínů pro vlastní repertoár, po kterém je zvlášť u baletu nyní obrovská poptávka.

Dobrý den, můžete prozradit, co všechno bude na příštím janáčkovském festivalu v Brně? (V.)

Program představíme už letos na podzim, kdy zahájíme i předprodej vstupenek. Vše už je naplánováno a my začínáme pracovat na ročníku 2020. Samozřejmě bych se rád pochlubil, jak skvělý program jsme na výjimečný rok 2018 připravili, ale součástí dobrého marketingu je i správný timing. Takže naznačím jen to, že pokud si napíšete seznam deseti nejlepších operních režisérů, kteří momentálně působí na evropských jevištích, tak minimálně pět jich najdete na programu příštího ročníku!

Co říkáte současným diskuzím o svévoli operních režisérů přepisovat původní libreta oper? Vám jako divákovi to nevadí, když se na scéně odehrává něco jiného, než o čem se zpívá? Třeba jako v mnichovské Rusalce podle Fritzla, o které jste určitě aspoň slyšel? (Vlasta Bayerová)

Je to mnohem složitější otázka, než se na první pohled zdá. Od současného divadla opravdu neočekávám, že bude věrně a realisticky ilustrovat to, co je předepsáno v libretu a scénických poznámkách. Ostatně i realismus kdysi představoval obrovský posun a inovaci v rámci možností uměleckého vyjádření. Kdybychom měli být důsledně věrní autorovi, museli bychom se třeba v případě barokních oper pokoušet o dokonalou nápodobu barokního divadla. To ovšem mělo svůj komunikační kód a hovořilo s diváky své doby jazykem, který znali. Obávám se, že bychom tomu dnes vůbec nerozuměli a divadla by zela prázdnotou.

Nevadí mi, když režisér vystaví smysluplnou konstrukci na základě partitury a libreta. Když se to vše sklene ve smysluplný celek, který mne uchvátí a osloví. Asi vás zklamu, ale zrovna ta mnichovská Rusalka, kterou znám z DVD, mi přijde jako mimořádně soudržný a zajímavý výklad naší národní klasiky. A raději se vždycky budu dívat na takové divadlo než na papundeklovou pohádku, která připomíná televizní inscenace osmdesátých let. Ono je totiž ošemetné tvrdit, že něco není věrné autorovi, nebo že ten by se v hrobě obracel. Jednak většinou nikdo z nás ty původní inscenace neviděl a s autory nemluvil, dohadujeme se jen na základě studia sekundárních pramenů. A pak myslím, že kdyby ten který autor žil, tak by v první řadě chtěl, aby jeho dílo promlouvalo jazykem, který je pochopitelný současnému publiku.

Problém je v tom, že často spojujeme svůj krásný zážitek z nějaké inscenace s jakýmsi ideálně dokonalým tvarem díla. A u nové inscenace čekáme, že to uvidíme tak, jak si to pamatujeme z dřívějška. Pokud se však podaří oprostit se od předsudků, jak by to které dílo mělo “správně” vypadat, otvírá se před námi svět plný úžasných divadelních dobrodružství.

Dobrý den, pane řediteli. Opera Národního divadla Brno má za sebou z mého pohledu letos vynikající sezonu s řadou vynikajících inscenací. Skoro bych se nebál ji označit za mimořádnou. Svědčí o tom i získání titulu operní soubor roku. Jak moc vás (z dramaturgického hlediska) v dalším rozletu omezila pro příští rok plánovaná rekonstrukce Janáčkova divadla? Mohl byste prozradit něco z dlouhodobých plánů vaší opery (po skončení rekonstrukce divadla)? Budete mít ambice si udržet takto vysokou laťku, jakou jste nasadili letos? (Honza B.)

Děkuji za tak skvělé hodnocení naší práce. Rekonstrukce naše plány samozřejmě výrazně limituje. Je třeba pořád opakovat, že Janáčkovo divadlo je pro současné inscenování opery a baletu nejlépe vybavenou scénou v zemi. Mahenovo divadlo dnes nemá dostatečné zázemí a po rekonstrukci v sedmdesátých letech není optimální ani akustika.

Kvůli rekonstrukci Janáčkova divadla přijdeme o zhruba polovinu tržeb Národního divadla Brno, s přesuny do náhradních prostor jsou spojeny nemalé náklady, a divadlo tak bude v letech 2017 a 2018 bohužel ve ztrátě. Repertoár se tedy musí uzpůsobit jak prostorovým možnostem, tak pochopitelné snaze mít program tak atraktivní, aby byly naše scény, pokud možno, po střechu plné. To ale neznamená, že bychom byť jen na vteřinu uvažovali o tom, že slevíme z kvality, na kterou si brněnské publikum rychle zvyklo. Jsem rád, že se na jeviště dostane první ze tří nových oper, které jsme zadali. Nejtkova a Adámkova adaptace Pravidel slušného chování v moderní společnosti. Na každou novou inscenaci Jiří Heřmana už dnes publikum čeká jako na zásadní událost. Věřím, že i díky tomu za námi diváci přijdou i na brněnské Výstaviště na jeho Fausta a Markétu. A samozřejmě přes všechny provozní nevýhody je Mahenovo divadlo nádherná budova a operní premiéry v něm budou jistě zážitkem.

Jak velké jsou v Národním divadle Brno platy? Zajímalo by mě to hlavně u orchestru, ale i operního sboru a baletu. (violista)

Mám velkou radost, že díky mimořádnému postoji města Brna se povedlo platy v Národním divadle Brno dostat ze skutečně ostudných a nedůstojných čísel. Zatímco na konci roku 2014 byl průměrný plat uměleckých pracovníků 21.766,- Kč, tak v roce 2016 to bylo už 27.141,- Kč. Průměry samozřejmě klamou a rozptyl je v rámci Národního divadla Brno a jednotlivých souborů relativně velký. Ale to pokládám za správné. Špičkový baletní sólista nebo koncertní mistr musí mít plat výrazně vyšší, než má začínající člen sboru nebo orchestrální hráč po škole. Zvlášť v opeře a baletu se pohybujeme v mezinárodní konkurenci a přepočet našich platů na eura je deprimující. Musíme si uvědomit, že pokud chceme nabízet špičkovou kulturu, musíme mít špičkové umělce, které bychom měli špičkově zaplatit. Je to stejné jako u špičkového lékaře nebo IT specialisty. Kvalita je nezpochybnitelně spojená s cenou práce. Bohužel, pořád je tendence hřešit na to, že většina umělců pro svou práci hoří a je často ochotna pracovat i za neférové honoráře nebo mzdy. Tlak, který plyne z otevření se světu, je tedy pro nás vlastně spásný.

Dobrý den, můžete prosím napsat přesný termín uzavření Janáčkova divadla? O kolik méně představení po tu dobu bude mít opera a balet? Děkuji! (Hradilák)

To bohužel v této chvíli nemohu. Momentálně probíhá soutěž na zhotovitele, tedy toho, kdo bude stavbu realizovat. Vzhledem ke složitosti projektu se oddaluje okamžik otevření obálek, protože zájemci mohou žádat o dodatečné informace. Po vyhodnocení nabídek samozřejmě hrozí riziko odvolávání se. Jde o jednu z největších stavebních zakázek v regionu a v tomto roce. Nicméně my v Národním divadle Brno víme, že poslední představení budou na začátku června, kdy uvedeme dětský balet Sněhurka a sedm trpaslíků ve zcela nové výpravě. Poté budeme budovu vyklízet, abychom ji mohli bezodkladně po ukončení soutěže předat stavebníkům. Celá příští sezona v Janáčkově divadle je tedy odepsaná.

Uzavření Janáčkova divadla velmi zhruba představuje ztrátu přibližně dvou set představení a výpadek tržeb zhruba 36,5 milionu korun.

Na kolik vyjde plánovaná oprava Janáčkova divadla a platí ji kromě města i někdo další? Budete na Výstavišti hrát i po dokončení rekonstrukce? Myslím, že jednou za čas by to nebylo od věci 🙂 Děkuji za odpovědi. (Petr Vybíral, Brno)

V rozpočtu města je vyčleněno 650 milionů na rekonstrukci budovy. Další desítky milionů půjdou do vybavení prostor nábytkem nebo novými technologiemi. Teď probíhá soutěž. Můj tip je, že celkové náklady vyjdou na tři čtvrtě miliardy, které dá ze svého rozpočtu město Brno. To je skutečně hodno úcty!

Uvidíme, jak se prostor brněnského Výstaviště osvědčí. Zatím nás na obhlídkách a akustických zkouškách ten prostor uhranul. Bohužel s vybudováním provizorního divadelního stánku a s nájmy prostor i techniky jsou spojeny obrovské náklady, které by v době, kdy budeme mít k dispozici opravené Janáčkovo divadlo, měly směřovat do nových inscenací, na platy zaměstnanců a tvůrců.

Co všechno se bude teď v Janáčkově divadle opravovat a rozšíří to nějak možnosti inscenátorů? (Dana Š.)

Až se po rekonstrukci Janáčkovo divadlo otevře, tak budou možná diváci na první pohled lehce zklamaní. Cílem rekonstrukce v divácké části je vrátit tomuto prostoru jeho původní čistotu a lesk. Žádné razantní změny kromě rozšíření kapacity toalet se nechystají. Spíš chceme odstranit necitlivé nánosy z minulých let. Velkou proměnu dozná zákulisí, které je po více než padesáti letech dennodenního užívání doslova vybydlené. Nové rozvody všech sítí a technologií zůstanou očím skryté ve zdech. Jevištní technologie se už opravovaly v minulých dílčích etapách. Díky investici města Brna už máme i nový světelný park. Možnosti inscenátorů jsou už teď obrovské, prostor Janáčkova divadla je skutečně mimořádně inspirativní a vybavený skvělou jevištní technologií. Jediným limitem je kromě rozpočtu, který je bohužel pořád na prvním místě, jen fantazie inscenátorů.

Janáčkovo divadlo (foto achiv)

Dobrý den, pane Glasere, jak vzpomínáte na České Budějovice? My na vás ano, tím spíš, že vaše nástupkyně Jana Kališová si nevedla zdaleka tak úspěšně jako vy a po krátké době odchází. Co říkáte její nástupkyni? Sledujete ještě pravidelně novinky v Jihočeském divadle? Nechystáte se tady hostovat? Ať se vám v Brně daří! (Müllerovi, České Budějovice)

Na budějovické roky vzpomínám opravdu rád. Zejména proto, že díky vstřícnosti a pochopení většiny kolegů jsem se mohl vypracovat z učednických let až do šéfovské pozice. Naučil jsem se tam opravdu vše podstatné. Přiznám se, že jsem života běh v budějovickém divadle po svém odchodu sledoval jen zpovzdálí, protože práce pro Národní divadlo Brno je opravdu časově velmi náročná. Jana Kališová se musela vyrovnat s faktem, že po mém odchodu se soubor z podstatné části proměnil a dlouho se nedařilo najít herce, kteří by chtěli s Jihočeským divadlem spojit svůj osud na delší čas. To bylo mé velké štěstí, že se podařilo vybudovat sehraný soubor, který na sebe slyšel a měl díky jasným dramaturgickým prioritám i svůj styl. Přiznám se ale, že u spousty inscenací mne hodně mrzelo, že jsem je neviděl, protože mi přišly velmi zajímavé jak z hlediska dramaturgického, tak ve spojení se jmény režisérů.

Ředitel Lukáš Průdek dělá spoustu zajímavých kroků, které k budějovickému divadlu poutají pozornost, a volba Martiny Schlegelové je nepochybně jedním z nich. Má za sebou úctyhodnou práci v divadle Letí a její vášeň pro současné hry slibuje hodně zajímavý program. Myslím, že naváže tam, kde jsme skončili, a přeju jí, aby z Budějovic vybudovala soubor, na jehož nové inscenace se čeká. Vážím si toho, že současné vedení divadla mne pozvalo k přípravě nové inscenace pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Doufám, že náš Dracula se dožije tolika let jako Tři mušketýři!

Dobrý den, chystáte se v brněnské opeře něco nového režírovat? A ke kterým skladatelům máte nejblíže? Jakou operní hudbu posloucháte v soukromí? (BF)

Velmi si vážím toho, že šéf naší opery Jiří Heřman stojí o to, abych s operním souborem spolupracoval. Možná vás to překvapí, ale v tomto bodě stojím skromně v pozadí a je opravdu jen na uměleckých šéfech našich souborů, jestli využijí mých služeb i na poli uměleckém. Těším se velmi na Pikovou dámu v příští sezoně. Čajkovskij je jeden z těch operních autorů, které mám velmi rád. V soukromí se přiznám, že poslouchám – a to velmi intenzivně – jen tu operu, na které pracuji. Jinak dávám přednost komplexnímu zážitku v divadle. Doma si rád pustím skladatele z druhé poloviny dvacátého století, kteří se pokoušeli dát své hudbě duchovní přesah. Pořád se vracím k Arvo Pärtovi, Johnu Tavenerovi nebo Henriku Góreckému. Naposledy mne zasáhl komplet symfonií českého skladatele Miloslava Kabeláče, který natočil náš šéfdirigent Marko Ivanović.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

VIZITKA
Martin Glaser (*1974) se narodil v Sokolově. Vystudoval činoherní režii a dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění, založil generační Divadlo na prahu a už během studia přijal angažmá v Jihočeském divadle, kde od roku 1998 působil jako kmenový režisér a následně také jako umělecký šéf činoherního souboru. Glaser se ve svých inscenacích nejčastěji zabývá tématem manipulace a moci: Odcházení Václava Havla, Shakespearův Macbeth či Něco za něco, Hamptonovy Nebezpečné vztahy, Maupassantův Miláček, Schwabovy Prezidentky a další. Často se vrací i k tématu outsiderství, osamělosti a vykořeněnosti – tak tomu bylo v případě inscenací McDonaghova Osiřelého západu či Mrzáka Inishmaanského, Vedralova Kašpara Hausera nebo Čechovových Tří sester. Slabost má pro brutální grotesky, thrillery a detektivky. Do tohoto žánru vstoupil třeba Lettsovým Zabijákem Joem nebo Pastí na myši Agathy Christie. Za nastudování Schimmelpfennigovy hry Arabská noc získal cenu Josefa Balvína, Zelenkova hra Očištění byla v jeho režii na cenách Nadace Alfréda Radoka vyhlášena jako nejlepší uvedená česká hra. Diváckými hity se staly jeho komedie psané pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově ve spolupráci s dramaturgyní Olgou Šubrtovou (Tři mušketýři, Ženy Jindřicha VIII. aneb Chudák král(em), Dekameron a jiné). 

Od roku 2013 působí jako ředitel třísouborového Národního divadla Brno. Z tohoto titulu je rovněž ředitelem dvou mezinárodních festivalů pořádaných tímto divadlem, jednoho operního (Janáček Brno), druhého převážně činoherního (Divadelní svět Brno). Vedle „ředitelování“ stále režíruje a pro jeviště Národního divadla Brno vytvořil inscenace Františákova Havla v zemi čeledínů, Janáčkovy opery Její pastorkyňa a Havlíčkových Petrolejových lamp.
(Zdroj: ndbrno.cz)

www.ndbrno.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat