Zdeněk Jankovský (1922–2014)

Aktualizováno 

Krátce po svých dvaadevadesátých narozeninách dnes zemřel dlouholetý sólista souboru plzeňské opery a posléze Opery Národního divadla v Praze, přední tenorista poválečné generace u nás Zdeněk Jankovský. Tenorista Zdeněk Jankovský (9. června 1922 – 10. června 2014) se v Plzni a posléze i v Praze úspěšně prosadil jak v lyrických, tak v dramatických prvooborových rolích českého i světového repertoáru, později pak v postavách charakterních. Pamětníci dodnes vzpomínají na jeho Dalibora, Lukáše, Jíru, Jeníka, Prince z Rusalky či Kozinu, ale i Alfréda, Rudolfa, Kalafa, Radamese nebo Manrika. Byl též výtečným Principálem, Michálkem, Monostatem, Šujským, ale třeba i Mimem ve Zlatě Rýna.V Plzni Zdeněk Jankovský působil dlouhá dvě desetiletí, mezi léty 1954  a 1974, kdy přešel do pražského Národního divadla. Sólistou prvního českého operního souboru byl až do června 1989, tedy patnáct let, až do svých sedmašedesáti. Za zvláštní zmínku stojí také pedagogické působení Zdeňka Jankovského.Zevrubný portrét tenoristy Zdeňka Jankovského jsme přinesli před časem, v roce jeho životního jubilea, najdete jej zde. 

Foto archiv ND, archiv