Zemřel dlouholetý šéf českobudějovické opery, dirigent Karel Nosek

Jihočeské divadlo dnes odpoledne oznámilo, že v sobotu 15. dubna 2017 ve svých dvaaosmdesáti letech náhle zemřel někdejší dlouholetý umělecký šéf tamní opery, dirigent Karel Nosek.

Karel Nosek (foto Jana Elznicová)

Jméno Karla Noska (19. 1. 1935 – 15. 4. 2017) je spojeno s významnou érou českobudějovického operního souboru zahrnující léta 1963 – 1990. Základy dirigování získal tento rakovnický rodák v Teplicích jako soukromý žák dirigenta M. Lebedy a rozvíjel je později na AMU v Praze u Roberta Brocka, Aloise Klímy a Václava Smetáčka. Roku 1961 nastoupil jako dirigent činoherního orchestru v Horáckém divadle v Jihlavě, odkud po dvou letech odešel do Českých Budějovic, aby se zde od sezóny 1965/66 – jako třicetiletý – stal šéfem opery. Jeho první inscenací se v Jihočeském divadle staly Veselé ženy windsorské Otto Nicolaie.

Dlouhé šéfovské období Karla Noska přineslo opeře Jihočeského divadla širokou prezentaci na předních domácích festivalech, ať už na Pražském jaru, Smetanově Litomyšli či Janáčkově festivalu v Brně. Za jeho éry začala opera Jihočeského divadla pravidelně účinkovat také před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově a v Maškarním sále zdejšího zámku. Důležité je připomenout také zásluhu Karla Noska na vybudování speciálního scénického prostoru v přírodním areálu Žižkova rodiště v Trocnově, kde od roku 1981 pod jeho taktovkou zhlédly tisíce diváků oblíbené opery, počínaje Libuší, Prodanou nevěstou, Daliborem, až k Rusalce či Psohlavcům a Kouzelné flétně.

Karel Nosek (foto Bohuslava Maříková)

Noskovo dirigentské spektrum bylo nesmírně široké, kromě divácky populární operní klasiky české i světové provenience vždy dbal na pravidelné uvádění soudobých operních novinek, často v českých premiérách; za všechny jmenujme Suttermeisterova Černého pavouka (1967), Annu Kareninu (1972) a balet Kráska a zvíře Emila Hlobila (1986), Albenu Paraškeva Chadžieva (1981), Vojnarku Jiřího Františka Nováka (1983).

Noskovou zásluhou v Českých Budějovicích také poprvé zazněly Porgy a Bess George Gershwina, Bludný Holanďan Richarda Wagnera, Oberon Pavla Vranického nebo málo známé komorní komické opery hudebního klasicismu (Paisiellovi Astrologové, Fioravantiho Venkovské zpěvačky, Haydnova Lest a láska). Položil též základy plodné a pro rozvoj operního souboru nezbytné tradice uvádění operního odkazu Wolfganga Amadea Mozarta.

Poslední premiérou Karla Noska v Jihočeském divadle se staly na podzim 1989 u příležitosti pětasedmdesátého výročí založení divadla monumentální Řecké pašije Bohuslava Martinů.

Bohuslav Martinů: Řecké pašije – JD České Budějovice 1989 (zdroj JD)

Éra Karla Noska v Jihočeském divadle patří v kontextu českých operních scén k nejdelším a nejstabilnějším. Po ukončení angažmá v Jihočeském divadle působil jako první dirigent opery v německém Budyšíně, kde mimo jiné představil v německy mluvících zemích poprvé Smetanovy Branibory v Čechách. Jako dirigent hostoval též v řadě evropských zemí.

Zevrubný portrét dirigenta a dlouholetého šéfa českobudějovické opery Karla Noska, který Opera Plus přinesla při příležitosti jeho osmdesátých narozenin před dvěma lety, najdete zde.

Zdroj: nekrolog Karla Noska, vydaný Jihočeským divadlem

Související články


Napsat komentář