Ve věku 84 let zemřel slavný dirigent a propagátor české hudby Sir Charles Mackerras. Jeho přínos pro popularizaci hudby Leoše Janáčka byl oceňován nejen u nás, ale i v zahraničí. Padesát let spolupracoval s Českou filharmonií. Podlehl rakovině.
Přestože ho trápila těžká nemoc byl do poslední chvíle stále aktivní. Na začátku roku vydal nové CD se symfonickými básněmi Antonína Dvořáka. Letos v říjnu měl dirigovat Českou filharmonii na mimořádném koncertu, plánovaném na jeho počest.
Britský dirigent a skladatel australského původu, Sir Alan Charles Maclaurin Mackerras, se narodil 17. listopadu 1925 v USA. Byl nejstarší ze sedmi dětí. Na školách v Sydney a poté v Praze studoval hoboj, klavír a skladbu. S klarinetistkou Judy Wilkins měl dvě dcery, Fionu a Catherine. Umělecky debutoval jako dirigent londýnské opery Sadler’s Wells, působil také jako skladatel. V roce 1996 byl u nás oceněn medailí Za zásluhy 1. stupně, od ministra kultury Václava Riedlbaucha dostal medaili za propagaci českého umění Artis Bohemiae Amicis. Zástupci Supraphonu mu navíc předali i zlatou a platinovou desku za několik nahrávek s Českou filharmonií, s níž přes 50 let spolupracoval.
Do Česka se dostal v roce 1947, kdy se v Londýně dozvěděl o stipendiu britské vlády, které nabízelo možnost studovat hudbu v Praze.
Osudným mu bylo setkání s dirigentem Václavem Talichem, který Mackerrasovi nabídl, aby navštěvoval zkoušky v Národním divadle. „A tam jsem jednou uslyšel Káťu Kabanovou. Byl jsem ohromen krásou a dramatičností tohoto díla“. Slavný dirigent mluvil dobrou češtinou. První česká slova se naučil ještě před první cestou do země. „První slova, která jsem uslyšel na hranicích, byla pivo a párek,“ říkával.

Janáček se stal vedle Mozarta Mackerrasovým hlavním životním tématem. Roku 1951 dirigoval britskou premiéru Káti Kabanové, natočil řadu ceněných nahrávek Janáčkových oper. Do Československa se vracel i později.
Proslulý australský dirigent, který by na podzim oslavil pětaosmdesáté narozeniny, a kterému česká hudba vděčí za mnohé, navštívil naši zemi naposledy letos v dubnu.
zdroj: internet, idnes.cz
Související články
Komentáře: 3
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- Petr Vasicek: na ministerstvu je vic lidi na odvolani, napr. dita hradecka. ta by si vedle mgg a noveho grovese mela...
- robert: taky si myslim ze hlavni problem je v tom ze prazske jaro se stalo nechutnou snobarnou, kde ceny nekterych...
- J. Charypar: Útěk novinářských posluchačů už před skladbou je prostě ostuda. Pochybuji, že většina z nich projevila...
- mlady posluchac: Já bych sílu médií, které spoluutváří obecné povědomí rozhodně nepodceňoval. Před Mahlerem, který si...
- vittorio: Pana Přibyla jsme slyšeli v Daliborovi živě několikrát,byl úžasný takový spinto tenor se dnes tady živě už...
- Martin Kovar: „vážná hudba, balet a opera jsou žánry označované za snobské, menšinové“ Klasická hudba...
- erwin: Jen pro přesnost, neboť se obávám jisté dezinterpretace mnou zmíněného – Moji barbaři nebyli míněni...
- Viktor: A to jsem ještě zapomněl na tu diskutovanou sekeru. Škoda, že se Rocc nenechal inspirovat jedním ze slavných...
- Viktor: Tohle já beru. Problém je v tom, že když někdo prohlásí něco, co neodpovídá skutečnosti, výsledek je sice...
- Boris Klepal: Mně skutečně nevadí, že si někdo myslí něco jiného, ale měl by argumentovat a ne překrucovat fakta, pro...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?









Je jenom málo lidí, před jejichž životními osudy a zásluhami stojí zato pozastavit krok a zamyslet se. Jedním z nich je tento člověk.
Věnoval celoživotní úsilí propagaci našeho, Českého, skladatele v zahraničí. Dosáhl toho, že Janáček je uznávným a prestižním autorem a hrají ho s úctou všechny světová hudební i operní tělesa.
my doma, ho jaksi považujeme za těžkého. Potřebovali bychom nějakého pana Mackerrase i u nás, aby nám divákům a posluchačům otevřel uši a oči.
Čest jeho památce!
Přiznám se, ukáplo mi pár slz.
Je to sice smutná zpráva. Doufejme, že už sedí Mackerrasova duše někde na obláčku v hudebním nebi a zdraví se s Janáčkem a Talichem.