Zubař McTeague v evropské premiéře operního thrilleru v Linci

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V krásném moderním divadle v Linci byla 6. února 2016 poprvé v Evropě představena moderní opera amerického skladatele Williama Bolcoma McTeague – Gier nach Gold (česky Chtivost nebo též Lačnost po zlatě). Opera-thriller o vzestupu a pádu zubaře McTeaguea měla světovou premiéru v Lyrické opeře v Chicagu roku 1992, nyní ji tedy v evropské premiéře uvádí Musiktheater Linz. Pod taktovkou amerického dirigenta, dnes šéfdirigenta opery v Linci – Dennise Russela Daviese, který stál již za dirigentským pultem při premiéře v USA v Chicagu. Hlavní tenorovou roli tehdy interpretoval významný wagnerovský pěvec Ben Heppner. Operu uvedl inscenační tým v Linci v anglickém originále, s překladem do němčiny. V tabletech zabudovaných do opěradel všech sedadel můžete sledovat krom informací také překlad díla do světových jazyků. A rovněž do češtiny, což je jistě příjemné zjištění pro návštěvníky od nás. Přiznám se, že u zhlédnuté výborné inscenace Verdiho Traviaty jsem nebyl ještě do té míry překvapen bezvadným českým překladem, u novinky však ano. Za ním je skryta výtečná práce překladatelky Ludmily Tytykalové.

Režii díla vytváří Matthias Davids, scéna je v rukou Mathiase Fischera – Dieskaua. Nemohu zde neakcentovat, že je synem světově proslulého německého barytonisty Dietricha Fischera Dieskaua, na kterého jistě operní ctitelé s úctou vzpomínají. Kostýmy laděné spolu se scénou do dvacátých letech minulého století obstarala Susanne Hubrich.

W.Bolcom: McTeague-Gier nach Gold - Landestheater Linz 2016 (foto © Patrick Pfeiffer)
W. Bolcom: McTeague-Gier nach Gold – Landestheater Linz 2016 (foto © Patrick Pfeiffer)

Téma soudobé opery je velmi komplikované. Za posledních padesát let bylo provedeno mnoho děl moderní tvorby. Ani ty operní kreace, které jsem tipoval za perspektivní pro možná obnovená uvedení, již světlo ramp nespatřily. Hudební řeč se po druhé vídeňské škole intelektualizovala, zkomplikovala, vyžaduje jistou míru hudebního vzdělání, což vnímání klasicismu ani romantismu nevyžaduje. Tím se ovšem stala spíše menšinovou posluchačskou záležitostí, asi stěží tomu bude jinak. Ostatně slavný ředitel Met v New Yorku – Rakušan Rudolf Bing – neváhá ve svém slavném bestselleru prohlásit: „Opera nezhyne, bude-li hrát klasiku. Ale opera zhyne, bude-li preferovat modernu.“ Jak to tedy vlastně je? Objeví se moderna, která opravdu zaujme a hlavně bude obnovována? Bude to propojení opery s prvky muzikálu, které vypadá nadmíru lákavě? Nebo jsme dokonalí pokrytci, tváříme se důležitě, nicméně představujeme jen účastníky Andersenovy známé pohádky Císařovy nové šaty? To byly otázky cestou do Rakouska.

Do Lince jsem směřoval rovněž na tiskovou konferenci, spojenou s besedou s tvůrci, kde byl přítomen autor opery William Bolcom, dirigent, režisér, dramaturg, intendant, tvůrci scény i kostýmů. Avizovali moderní operu propojenou s prvky muzikálu, propagovali dílo s atraktivními názvy western-opera, psychothriller či muzikálová opera. Dokonce tematicky první opera na světě ze zubařského prostředí! Po tiskové konferenci a besedě přímo v Zahnmuseum města Lince, aby se vhodně zvýraznilo ojedinělé téma, jsem byl svědkem premiéry.

William Bolcom (foto © Philip Brunnader)
William Bolcom (foto © Philip Brunnader)

Skladatel William Bolcom (1938) je odchovancem významného francouzského skladatele Daria Milhauda. Má zřetelný vztah k Boulezovi, Stockhausenovi, seriální hudbě. Ten je ale vývojově obohacen a usměrněn využitím mnohem širšího spektra stylů. Bez něho by ani nebyla možná autorova proklamace snahy o smazání pomyslných hranic mezi klasickou a populární hudbou. Bolcomova partitura kompiluje různé hudební styly, oživuje dílo prvky ragtimu, džezu nebo bluesových elementů. Představuje expresionistickou modernu, hudební divadlo s výrazem ilustrujícím obsah. Až extrémní hru s dějem naturalistické předlohy, která ale končí bez typického vyústění.

Děj zpracovaný libretisty Arnoldem Weinsteinem a Robertem Altmannem dle předlohy Norrisova amerického naturalistického románu představuje ve stručném zhuštění mysteriózní sen, každá figura zde má zvýrazněn silný přetlak emocí. Hlavní postavou je hrdinný tenor – McTeague, který prožije lásku na první pohled se svojí pacientkou v zubařském křesle, později manželkou Tinou – sopránem. Protihráčem McTeagua je baryton Marcus Schouler a Jihoameričanka Maria Miranda Macapa. Nečekaná výhra v loterii přinese Tině a jejím prostřednictvím i McTeagueovi velké bohatství, leč právě v důsledcích způsobí veškeré konflikty, nepřátelství, zášť i vraždy. Zisk v loterii nepomůže nikomu ke štěstí, chtivost po zlatě rozbije veškeré vztahy a ve svých důsledcích zničí všechny čtyři protagonisty, jež přivede do totální zkázy. Ve finále jsme svědky obrovského požáru na poušti, který ničí vše. Na scéně zůstane McTeague, jenž na sebe sype zlato, synonymum všeho zla, jsa ale pevně propojen se svým zabitým sokem, kterého v boji na život a na smrt o toto zlato zabil. Tím je konec otevřen. McTeague je na žáru, bez vody a s  za zápěstí připoutaný ke svému sokovi. Nepřátelství zavinila právě výhra v loterii; Schouler přál ještě McTeagemu svou lásku Trinu, ale její výhru mu již neodpustil. Je přece jeho!

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Bolcom: McTeague-Gier nach Gold (Landestheater Linz)

[Total: 5    Average: 4.6/5]

Související články


Napsat komentář