Zuzana Šimáková – Maillotova Popelka v baletu ND

Zkoušky na Prokofjevovu Popelku jsou v pražském Národním divadle v plném běhu, premiéra je ohlášena už na polovinu dubna. Na rozdíl od té zatím poslední inscenace, která se hrála do roku 2002 a byla v choreografii Vlastimila Jílka, obnovené Vlastimilem Harapesem, bude tentokrát divákům naservírována velmi osobitá verze francouzského choreografa Jeana-Christopha Maillota (1960), která původně vznikla pro jeho „domácí“ baletní soubor v Monte Carlu, kde měla premiéru v roce 1999. Jaká je a jak se teď bude v Praze? Nejen o tom víc s jednou z představitelek titulní role, demisólistkou baletu první scény Zuzanou Šimákovou, která tu působí již devátou sezonu.


Byla to asi hodně velká radost, když jste se dozvěděla, že jste obsazena do titulní role Prokofjevovy Popelky, že?

Určitě jsem měla velkou radost, je to taková odměna. Motivuje vás to a inspiruje do další práce, zvláště když si vás někdo vybere z několikadenního konkurzu, vlastně hned do dvou hlavních rolí, nejen Popelky, ale i Víly.

Znala jste z dřívějška alespoň ze záznamu Maillotovu verzi v podání jeho souboru z Monte Carla? Nebo jste ji viděla až teď? Jak se vám líbí? Co nejvíc vás na ní zaujalo?

Znala jsem ji jenom z internetu. Živě jsem viděla balet Romeo a Julie v podání souboru z Monte Carla v roce 2007, když hostovali v Národním divadle. Tenkrát mě hodně překvapilo, jak jsou všechny tanečnice vysoké a přitom jejich pohyb působil elegantně a velice lehce.

Myslíte, že Maillotova choreografie je pro představitelku titulní role hodně obtížná? Je obtížnější tanečně nebo výrazově?

Popelka je obtížnější hlavně výrazově. Maillot ji ve své představě vidí jako úplně odlišnou od všech ostatních, takovou normální, obyčejnou, civilní holku, která má všechny ráda, ale na druhou stranu to není to žádná chudinka. Je těžké tančit, a být přitom civilní, jako když jdete na nákup nebo na tramvaj… Víla je naopak až mystickou postavou, která je hodně pohybově i technicky náročná.

Popelka – Zuzana Šimáková (foto Pavel Hejný)

Určitě znáte i další verze tohoto Prokofjevova baletu. Čím si myslíte, že Maillotova Popelka je hlavně jiná?

Odlišuje se především scénou, která je na první pohled velice jednoduchá, ale její promyšlené přesouvání z místa na místo vám dokonale postačí k obsáhnutí celé dějové linky baletu. Také kostýmy jsou tak trochu avantgardní, ale do celé scény skvěle zapadají. Jenom Popelka se opět odlišuje normálními obyčejnými šaty. Choreografie je hodně pohybově nabitá, obzvláště Macecha a sestry si v prvním jednaní hodně zatancují…

Jak probíhají zkoušky?

Zkoušky začaly s Giovannou Lorenzoni, asistentkou Jeana – Christopha Maillota. Je velice milá, temperamentní, zkrátka Italka každým coulem. Pro srovnání a inspiraci také hodně používáme DVD nahrávky s původním obsazením.

Jak moc stojíte o to „dostat“ se do obsazení premiéry?

Každý asi stojí o to tančit premiéru, ale má to své pro i proti. Většinou si tanečníci premiéru moc neužijí – mají strach, aby se jim vše povedlo a zároveň nezklamali ty, kteří do nich vložili svou důvěru. A i když máte vše dobře nazkoušené, nervozita dělá své. Pokud budu tančit premiéru, tak bych si to ráda užila, hlavně kvůli mé rodině, která se na mne přijede podívat až z dalekých Košic.

Maillotova Popelka je asi zatím vaší největší taneční příležitostí v Národním, že? Máte nějaké své sny, role, které byste si ráda zatančila – ať už v současném repertoáru baletu ND nebo v již existujících choreografiích, byť se v ND zatím neobjevily?

Měla jsem možnost tančit v krásných choreografiích, ať už našeho šéfa Petra Zusky nebo Jiřího Kiliána, Nacha Duata a dalších…. Ale asi jedinou roli, kterou jsem si přála tančit a nakonec jsem se nedostala do finálního obsazení, byla Taťána v Oněginovi.

P.I.Čajkovskij: Labutí jezero (Zuzana Šimáková, Tomáš Červinka, Radovan Hrbek, Jonáš Dolník, Matta Mantellato – foto Diana Zehetner)

Dekka dancers (Zuzana Šimáková, Viktor Konvalinka – foto Pavel Hejný)
 
Pražští diváci znají i několik vašich choreografií – v poslední době to bylo 6/2 člověka v České baletní symfonii či Emotion Collection v Divadle Kolowrat, na niž příští sezonu mají navázat vaše Obrazy na Nové scéně. Jak sama sebe hodnotíte jako choreografku? A jak velký potenciál do budoucna sama v sobě cítíte?

Nechci hodnotit sama sebe. Bavilo mě spolupracovat s činoherci a více s divadelní tvorbou, než jen pohybovou a taneční. A tak jako se věkem člověk mění, mění se i pohled choreografa, na svoji tvorbu. Myslím, že svůj potenciál zatím pořád někde hledám.

Budete se chtít choreografii plně věnovat po skončení své aktivní taneční kariéry? Přemýšlela jste vůbec tímto směrem?

Už od školy jsem toužila být choreografkou, ale v divadle účinkuji již od svých šesti let a teď začínám mít pocit, že by to chtělo určitou změnu.

Co prozradíte sama o sobě? O tom, jaká jste? Jaké další zájmy kromě své práce máte, pokud vám na ně vůbec zbývá čas?

Zájmů mám docela dost, i když většinou všechny nestíhám…. Studuji francouzštinu a angličtinu na jazykové škole a letos jsem si podala přihlášku na vysokou školu, obor mezinárodní vztahy. Miluju sport, létání a turistiku, a tak trochu adrenalin (skákání z letadla a potápění)….Jinak jsem taková normální holka, která miluje nákupy a „klábosení“ s kamarádkami…

Díky za rozhovor!

Také moc děkuji!

Zuzana Šimáková v modelu Heleny Fejkové (foto Marie Votavová)

Ptal se Vít Dvořák
Úvodní civilní foto P.Hejný

Související články


Reakcí (10) “Zuzana Šimáková – Maillotova Popelka v baletu ND

  1. Proboha,jste ale omezenci,Mailotova Popelka je prikladem soucasneho neoklasickeho umeni,s uzasnou vypravou,svetlem atd…nemate vubec poneti o cem tady pindate,to skutecne miluji!!!Je to kvalitni krasne a nadcasove predstaveni,Popelka v SOP je ubohy vyplod .Zacnete si uz sakra cenit toho co se ve svete povazuje za Kvalitu!!!!!!!!!!Ne nadarmo je Mailot drzitelem prestizni celosvetove ceny za tanec jako je Cena Benois de la danse,coz je tanecni OSKAR!!!!!!

  2. Proboha anonyme,proč nadáváte Popelce ze SOP ubohý výplod. Vy budete mít v ND nadčasovou kvalitní Popelku a ve SOP je Popelka klasická a hojně navštěvovaná. Tak to má být. Divák si vybere,nebo půjde na obě dvě. A sám si řekne,co se mu líbí. Možná budete překvapen, že se mu budou líbit obě dvě. Ale nechte to na divácích a neurážejte.
    Vlasta

  3. Maillotova Popelka je krásná, kdysi jsem jí viděla, více než neotřelá, ale rozhodně působivá a kvalitní. Ale diváci jsou schopní nadávat i na jména jako je Mats Ek (ne, ten se opravdu nemusí prodávat), ta co se divíme.
    Šmokova Popelka v SOP mi rozhodně nepřijde nějak extra klasická (a pravda je, že jsem z ní byla kdysi i velmi zklamaná, o málo méně než z Vaculíkovy Dámy s kaméliemi), na druhou stranu je na repertoáru už velmi dlouho, a směřování SOP k tomu tradičnímu, je poslední dobou více než zřejmá…

  4. There are those who paint a picture, those whom write the poem or prose, and there are those who dance the dance. But there are some among us who will paint within the heart and soul, vividly, the image to create the prose of all emotion into tear. ‘Beautiful life and its moments can surely place a tear within the eye of a man, when the man is in touch, with the wonders of life‘ – GMD

    Thank you Zuzana Šimáková for your dance, thank you for my tears.

Napsat komentář