Začalo Pardubické hudební jaro, letos i s operou a baletem

Pět otázek pro ředitele festivalu Josefa Krečmera

 

Máte za sebou zahájení letošního ročníku – letos s PKF a Ivo Kahánkem. Jaké jsou vaše dojmy a první ohlasy?

Na programu čtvrtečního koncertu s dirigentem Markem Šedivým byl Koncert b moll Petra Iljiče Čajkovského a Symfonie č. 8 „Anglická“ Antonína Dvořáka. Vzhledem ke zvolenému programu a k volbě účinkujících jsem, stejně jako festivalové publikum, očekával mnoho. Koncert však ještě předčil očekávání – výkon všech účinkujících byl prostě nádherný a skvostný! Mrzí mne jen, že jsme nemohli uspokojit všechny zájemce, bylo jich cirka dvakrát víc než kapacita Sukovy síně v Pardubicích!

Jedním z magnetů vašeho letošního programu je už čtvrteční vystoupení souboru Ensemble Inégal Adama Viktory, s nejznámější sbírkou českého baroka Loutna česká Adama Michny z Otradovic, k níž instrumentální party před nedlouhou dobou našel muzikolog Petr Daněk. Tipnu si: Na tento večer jste nejspíš nejvíc zvědavý, že?

Na tento koncert se samozřejmě těším velmi. Torzo Loutny české Adama Václava Michny z Otradovic bylo totiž objeveno kolem roku 1920 právě ve sbírkách městského muzea v Pardubicích. Návštěvníci koncertu Pardubického hudebního jara však vyslechnou Loutnu českou v podání souboru Ensemble Inégal s uměleckým vedoucím Adamem Viktorou a s úvodním slovem docenta Petra Daňka ve čtvrtek 10. března v Rytířském sále pardubického zámku poprvé tak, jak Michna toto pozoruhodné dílo zkomponoval v polovině sedmnáctého století. Je radostí cestovat v čase prostřednictvím krásné hudby – teprve nyní, díky nedávnému nálezu instrumentálních partů, může Michnova písňová sbírka z roku 1653 konečně zaznít v úplné podobě, která je mimořádně krásná, jak k tomu výstižně řekl již zmíněný Petr Daněk, přední český specialista na hudbu renesance a baroka.
(Poznámka redakce: rozhovor s Petrem Daňkem k nálezu instrumentálních partů Loutny české přinesla Opera Plus zde.)

Letos jste vůbec poprvé do programu Pardubického hudebního jara zařadili hned několik operních a baletních představení: olomouckou inscenaci Prokofjevova Romea a Julii, libereckou Traviatu a také hned dvě představení taneční adaptace Carmen v podání baletu Slovenského národního divadla. Jaké důvody vás k tomu vedly?

Ano, zařazení opery, baletu, ale také hudebně-literárního pořadu ke 260. výročí Wolfganga Amadea Mozarta je opravdu novinkou letošního ročníku Pardubického hudebního jara. Naším dlouhodobým cílem je rozšiřování kulturní nabídky v Pardubicích i v celém regionu. Opery a baletu je zde (s výjimkou Smetanovy Litomyšle) dosud žalostně málo. To je tedy ten hlavní důvod.

Na programu máte letos i premiéru – kompozici Jana Kučery Pivní oratorium, které Pardubická filharmonie provede v květnu při závěru festivalu v areálu pardubického pivovaru. Kde se vůbec zrodil tenhle nápad?

Každým rokem bych chtěl uvést v rámci festivalu koncert, který připomene událost významnou pro rozvoj Pardubic i širšího regionu. V loňském roce to bylo výročí železničního stavitele Jana Pernera (1805–1845) a zahájení železniční dopravy v Pardubicích v roce 1845, letos slaví výročí založení Pardubický pivovar – opět událost významná pro industrializaci a rozvoj města. Jan Kučera zkomponoval pro tuto příležitost vokálně-instrumentální skladbu pro pěvecké i instrumentální sólisty, vypravěče, smíšený sbor a symfonický orchestr. S nadsázkou a volně vypráví příběh piva v Čechách od patnáctého století do současnosti prostřednictvím dobových textů, lidových i umělých.  Už se na to moc těším a doufám, že to bude moc veselé!

Letošní ročník Pardubického hudebního jara je už osmatřicátý. V jaké kondici festival je? S jakým rozpočtem letos pracujete a jak vypadá jeho finanční pokrytí?

O kondici svědčí asi nejlépe návštěvnost. Přestože program festivalu není nikterak podbízivý, máme již dnes všech dvacet koncertů (deset v Pardubicích a deset v okolí) téměř vyprodaných. Rozpočet je vzhledem k  rozsahu velmi úsporný. Nad festivalem převzal záštitu ministr kultury Daniel Herman, Rada Pardubického kraje, Statutární město Pardubice, má finanční podporu městských obvodů a dalších měst, kde se koncerty konají, i řady menších sponzorů. Přiznám se však, že letos vůbec nerozumím výsledkům výběrových dotačních řízení grantové komise ministerstva kultury. Dle mého názoru postrádá jakoukoliv logiku a smysl pro spravedlnost, vidím tam bohužel zcela jiné zájmy, než je deklarovaná podpora kultury. Přesto jsem optimista a doufám, že i letos skončíme s vyrovnaným rozpočtem.

Držíme palce i do letošního festivalového ročníku!

 

Vizitka:

Josef Krečmer (* 8. března 1958) český violoncellista, pedagog a manažer. Studoval Konzervatoř v Teplicích u prof. Mirko Škampy, Státní konzervatoř v Praze u prof. Josefa Chuchra a Hudební fakultu AMU v Praze u Alexandra Večtomova a Miloše Sádla. Absolvoval mistrovské kurzy u Natalie Šachovské a Erki Rautia. Zúčastnil se mnoha interpretačních soutěží: Celostátní interpretační soutěž Hudební mládeže ČSSR – 1. cena, Heranova mezinárodní violoncellová soutěž – 2. cena a diplom nejlepšího účastníka z ČSSR, Concertino Praga – absolutní vítěz (mezinárodního kola rozhlasové soutěže) a další.

Od roku 1979 vyučuje hru na violoncello na Konzervatoři Pardubice, kde vychoval řadu vynikajících absolventů (Pavel Ludvík, Jan Žalud, Jan Žďánský a jiní). V letech 1991–2003 byl koncertním mistrem Komorní filharmonie Pardubice, natočil řadu snímků pro Český rozhlas a na CD. V letech 1989–1991 pracoval pro Nadaci Yehudi Menuhina v Paříži, kde spolupořádal koncertní vystoupení mnoha českých umělců po celé Francii. Působil také jako koncertní mistr v mezinárodním orchestru v Théâtre des Champs-Élysées v Paříži.

V roce 2004 založil komorní soubor Barocco sempre giovane a je jeho uměleckým vedoucím. Pořádá koncerty klasické hudby, na kterých dává příležitost především mladým začínajícím hudebníkům. V Pardubicích pořádá také cykly koncertů na zámku a v Sukově síni Domu hudby. Od roku 2013 stojí v čele mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro.
(zdroj: www.cs.wikipedia.org)

www.pardubickehudebnijaro.cz