Nový ministr by měl řešit situaci příspěvkových organizací

Dlouhodobé problémy v kultuře, ale i některé novější, které svými rozhodnutími či naopak odsouváním způsobili dřívější ministři kultury, bude muset řešit příští šéf resortu disponujícím jedním z nejmenších rozpočtů. Nedávné události v souvislosti s uvedením nového ředitele Národního divadla i personální situace ve vedení Národní galerie ukazují na nutnost řešení postavení příspěvkových organizací. S blížící se uzávěrkou žádostí o granty na živé umění bude úřad pravděpodobně znovu zvažovat to, zda umění podporuje dostatečně.

A řešit se také brzy bude podpora kultury z evropských fondů v příštím programovacím období – v tom končícím agendu nedávno vláda předvedla na ministerstvo pro místní rozvoj, protože kultura údajně nezvládala dotované projekty řídit. Z 21 projektů jsou dokončeny jen tři, ministerstvo kultury harmonogram čerpání peněz loni plnilo jen na 46 procent a ve skluzu je i letos – čeká se ztráta až miliardy z přidělených peněz.

Získávání většího podílu na státním rozpočtu i peněz z evropských fondů přitom všichni ministři kultury opakují jako své priority. Resort ale ani tak nesklízí kritiku za nízký rozpočet, jako za jeho strukturu. Velký podíl na rozpočtu, až třetinu, má financování příspěvkových organizací, tedy výdaje na činnost institucí, jako jsou třeba Národní divadlo, Národní muzeum nebo Národní galerie. Těchto organizací jsou ale tři desítky včetně méně významných.

Snaha změnit jejich postavení z příspěvkové organizace, která je podle mnohých přežitá, vychází především od nich samotných; ministerstvo se k tomuto úsilí staví se střídavým zájmem. Zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, která by umožnila vícezdrojové financování nebo přinesla větší pravomoci jejich ředitelů, je připraven již několik let. Případ Národního divadla tuto aktivitu oživil – i proto, že jeho nový ředitel Jan Burian zákon dříve prosazoval i z pozice předsedy Asociace profesionálních divadel ČR.

Poté, co ho ministr Jiří Balvín odvolal v den jeho nástupu do funkce a po obrovské kritice nejen z oboru, ale i z politických kruhů ho znovu jmenoval, existuje ještě větší tlak na to, aby tyto instituce dostaly jinou právní formu. I proto, aby jejich vedení bylo méně než dnes závislé na personálních změnách v čele ministerstva. Tomu by do té doby měla sloužit garanční rada, která už vznikla v Národním divadle a plánuje se také v Národní galerii, do jejíhož čela nastoupí 1. ledna nový ředitel Jiří Fajt. Až vznikne nová právní forma, stane se z garanční rady správní rada.

Národní divadlo zahájilo už druhou sezonu po spojení se Státní operou. Krok někdejšího ministra Jiřího Bessera sklízí stále kritiku z mnoha důvodů, současný ředitel Národního divadla ale říká, že až nový ministr kultury musí rozhodnout, zda transformace první české scény půjde touto, nebo jinou cestou. V jedné organizace tak dnes fungují dva operní soubory, každý s vlastním orchestrem.

Důležitou oblastí v resortu jsou památky, na jejichž opravu zřejmě nikdy nebude dost peněz. Na jaře vládou prošel návrh dlouho očekávaného nového památkového zákona, na podzim by mělo být předložené jeho paragrafové znění. Zákon by měl nahradit normu z roku 1988, která neodpovídá současným vlastnickým vztahům a byla mnohokrát novelizována.