Festival Baroko 2024: Souborné provedení Škroupových trií a interpretačně zajímavý večer

Prostorný interiér kostela nikdy nesloužil sakrálním účelům, těsně před dokončením byl klášter klarisek v rámci josefínských reforem zrušen a prostor sloužil následujících sto let jako knihovna. V současné době je to největší výstavní prostor v Olomouci a na hudební produkce není běžně využíván.

Organizátoři z pořádající Vlastivědné muzejní společnosti do prázdného prostoru nainstalovali podium evokující barokní divadlo se zadním prospektem a dvěma řadami bočních kulis. Na prospekt se během koncertu zadní projekcí promítaly biedermeierové interiéry, které evokovaly hudební salóny první poloviny 19. století. 

Trio facile F dur op. 28 vzniklo kolem roku 1847 a Škroup ho věnoval dceři vydavatele Johanna Hoffmanna, Jeanette. O dva roky mladší Trio Es dur op. 27, kterým večer vyvrcholil, pak autor věnoval klavírnímu virtuosovi a skladateli Sigismundu Goldschmidtovi. Obě skladby se vyznačují tradiční čtyřvětou stavbou se scherzem, nicméně Škroupova hudební řeč neustále překvapuje. Osciluje mezi klasicismem a romantismem, s klenutou kantabilní melodikou, ale zaujmou i hojné ozvuky baroka v podobě brilantních sekvencí a fugat. Časté jsou nečekané modulace do vzdálených tónin, klamné spoje a prudké střídání nálad.

Mezi Škroupova tria byla zařazena Sonáta F dur op. 55 č. 3 pro klavír, housle a violoncello z roku 1800 Vojtěcha Matyáše Jírovce. Jírovec, působící na kapelnickém postu ve Vídni, má na rozdíl od Škroupa to štěstí, že jeho mimořádně kvalitní instrumentální hudba již zaujala řadu zahraničních specialistů a není na koncertních pódiích ani v katalozích hudebních vydavatelů úplně neznámý. Na české koncertní scéně se v rámci malé dramaturgické pestrosti objevuje ojediněle. I Jírovec je představitelem přelomové doby směřujíc od klasicismu k romantismu.

Program nastudovalo premiérově na dobové nástroje Trio Unitas ve složení: Petra Matějová na kladívkový klavír, Magdalena Malá na klasicistní housle a Helena Matyášová na klasicistní violoncello. Křehký a přitom barevný zvuk kladívkového klavíru se dvěma smyčcovými nástroji hrajícími bez souvislého vibrata dal v dlouhé kostelní akustice omračující účinek – zvláště pomalým větám. Brilantní virtuózní pasáže rychlých částí kladly vysoké nároky na souhru, ale komunikací, artikulací a dynamickým odstupňováním dosáhly interpretky i v rychlých větách přehlednosti a konkrétnosti. Drobnou vadou na kráse dramaturgicky i interpretačně mimořádně zajímavého večera byla slabší návštěvnost.

Festival Baroko: František Škroup – Souborné provedení klavírních trií
1. června 2024, 19:00 hodin
Vlastivědné muzeum v Olomouci, nám. Republiky 5

Program:
František Škroup: Trio facile F dur op. 28 pro klavír, housle nebo flétnu a violoncello (ca. 1847, I. Allegretto, II. Andante grazioso, III. Scherzo. Allegro vivace, IV. Finale. Allegro appassionato)
Vojtěch Matyáš Jírovec: Sonáta F dur op. 55 č. 3 pro klavír, housle a violoncello (1800, I. Allegro moderato, II. Adagio, III. Allegretto)

—-pauza—-

František Jan Škroup: Trio Es dur op. 28 pro klavír, klarinet nebo housle a violoncello (ca. 1845, I. Allegro, II. Andante grazioso, III. Scherzo. Allegretto, IV. Finale. Allegro)

Účinkující:
Trio Unitas (Petra Matějová – hammerklavier, Magdalena Malá – klasicistní housle, Helena Matyášová – klasicistní violoncello)