Alexander Pereira pohrozil…

  1. 1
  2. 2

Nepočítal jsem s tím, že se mi do obličeje řekne, jak moc se mi důvěřuje a přitom se mi ta důvěra odpírá. Všechno musím předkládat a dokládat pětkrát a přesto nakonec slyším, že to bude jinak.Do jaké míry můžete sponzoringem vyrovnat to, co se vám odpírá na subvencích?        

To je nejnovější argument. Když sháním sponzory, slyším, že dělám festival závislým na ekonomických zájmech. Doktor Haslauer [salcburský zemský hejtman] prohlásil v jednom interview, že jediní seriózní partneři jsou poskytovatelé subvencí a čím více bude sponzorů, tím více se stáváme míčem ve hře ekonomiky. Jenže ti, kdo vytvořili situaci, v níž potřebuji sponzory, jsou právě poskytovatelé subvencí, protože deset let nedělali svou povinnost. Je to jako bych si vyjel s kuratoriem na jezero. A ve člunu je zátka, a někdo z kuratoria, které vždycky musí hlasovat jednohlasně, tu zátku vytáhne. Do člunu teče voda. Já mám sice silné čerpadlo, ale kuratorium řekne, musíte použít hrnek. Taková je situace. Ten, kdo nevykonává svou povinnost, je stát, ne sponzoři. Věřte mi, že jsem možná nejznámější hledač sponzorů. Pro curyšskou operu jsem získal 250 milionů švýcarských franků. Ani jediný ze sponzorů se nepokusil ovlivňovat to, co dělám. Naopak. Je přece jasné, že v době, kdy může stát projekty obtížně financovat, se musí opět použít to, co bylo léta pravidlem a jen po druhé světové válce se to nedělalo, totiž solidarita státu, ekonomiky a soukromého sektoru – jen tak může být zachován hodnotový řád. Nemůžu hodit Monu Lisu do popelnice jen proto, že je drahé za ni platit pojistku. A u opery je to podobné. Musím se pokusit uvolnit energii uloženou v mistrovských dílech a k tomu potřebuju finanční prostředky. Sponzory nehledám jen v Rakousku, už teď je z hlavních sponzorů z Rakouska jen jeden jediný. Jezdím do Sao Paula, New Yorku, Šanghaje a Tokia a hledám sponzory pro Salcburský festival. A je to tak dobře, protože v Salcburku se děje něco, co může být kulturním vzorem. A pomyslete také na hospodářský význam pro region.

Myslíte, že je festival na rozhraní?

Ano. Co mi vždycky v Rakousku přišlo líto je myšlení, že postačí jen nějaké drobné úpravy, aby se zachoval nimbus. Teď však nastala situace, kdy už to nestačí. 
Připravila a přeložila Vlasta Reittererová 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments