Bach je základ. Ptali jste se varhaníka Pavla Svobody

  1. 1
  2. 2
Varhaník Pavel Svoboda odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus
Pavel Svoboda (zdroj Pavla Svobody)

Dobrý den pane Svobodo, byl jsem kdysi na vašem skvělém koncertě v Olomouci. Na co doma cvičíte – máte také koncertní digitální varhany? A proč hrajete tolik Bacha? Ať se daří v umění i v životě. (Petr Novotný)

Pane Novotný, jsem rád, že se koncert líbil. Digitální varhany nemám, doma hraji jen na klavír, jsem ale v častém kontaktu s mechanickými varhanami, což považuji za velmi důležité. Netajím se tím, že občas cvičím i na digitál. Problém ale nastává, pokud například studenti nebo žáci cvičí výhradně na digitály a navíc se zapnutým umělým katedrálním dozvukem. Výsledkem bývá bohužel šmíra a nesvědčí to jejich budoucímu rozvoji. Bacha hrají snad všichni varhaníci, je to základ a pro mne jedno z nejhlubších a nejgeniálnějších sdělení vůbec. Samozřejmě hraji i jiné autory.

Dobrý den, jak to máte s barokními skladateli? Máte je v oblibě odjakživa? Ptám se proto, že já jsem jim přišla na chuť až po čase, nejdřív mně přišli nezáživní, stereotypní… (Kristýna Kropáčová)

Paní Kropáčová, já byl asi trochu “divný“, už jako žák Základní umělecké školy v Dobrušce jsem měl v oblibě Bacha a baroko obecně, ale to jsme hráli jen transkripce na akordeon. Neznělo to dokonale a to byl mimo jiné důvod, proč jsem přešel na varhany.

Co říkáte všeobecnému stavu varhan u nás? Není to škoda, že tenhle krásný nástroj má svá nejlepší léta asi už za sebou? (E.)

Myslíte? Možná ano, ale z celosvětového hlediska víme o velkém zájmu o varhanní kulturu v Japonsku, v posledních letech jsem hrál v Pekingu nebo v kolumbijské Bogotě, byly to koncerty pro tisíce lidí. Staví se nové nástroje, zakládají se varhanní třídy na univerzitách a podobně.

Třeba projekt stavby varhan pro katedrálu sv. Víta v Praze, jenž realizuje jedna z nejuznávanějších varhanářských firem v čele s panem Grenzingem, mne naplňuje nadějí a optimismem. V Evropě je řada nádherných varhan i více než tři sta let starých. Stav historických varhan v České republice je na delší povídání. Máme řadu krásných nástrojů, některé z nich udržované a v dobrém stavu, ale spoustu v katastrofálních podmínkách, zničené, rozkradené nebo jen neodborně opravené či bez zájmu vlastníka. Netvrdím, že v každé vesnici musí být klenot, který potřebuje nadstandardní péči. Ale tam, kde takový klenot je a je to třeba poslední kus od daného stavitele na světě, nelze ho nechat dále chátrat.

Před časem vyšel na Opeře Plus článek pana Tůmy o opravě největších českých varhan v Olomouci, který rozpoutal vášnivé diskuse a negativní reakce. Co si o tom myslíte? Díky moc. (Petr)

Pane Petře, článek Jaroslava Tůmy jsem četl. V každém případě si vážím toho, že má odvahu zveřejnit svůj názor včetně podrobností a argumentů, přestože je mu jasné, do jaké míry je to kontroverzní mezi odbornou i širokou veřejností. Sám nemám dostatek zkušeností s tak velkými projekty a necítím se být kompetentní to komentovat.

Jaký typ repertoáru máte rád? Hrajete i současné kompozice? A které skladatele máte jako varhaník úplně nejraději? (Eva)

Paní Evo, Bach je jasný, ale k mým velkým posluchačským zážitkům patří třeba Händel či Zelenka v kvalitním provedení souborů staré hudby. S chutí si poslechnu dobře zahraného Mozarta, Beethovena a vlastně jakoukoli kvalitní hudbu, jen času se nedostává. Na varhany hraji krom baroka a romantismu i Petra Ebena, Miloslava Kabeláče a další soudobé autory.

ČSKH – Benefiční koncert – Pavel Svoboda – Praha 4. 12. 2017 (zdroj ČSKH / foto Zdeněk Chrapek)

Před nedávnem jsem někde zachytil informaci o tom, že vedete výuku dobové interpretace na Hudební fakultě Akademie múzických umění. Můžete prozradit něco bližšího? Kterých nástrojů se to týká, kolik studentů máte, kdo konkrétně a co tam učí? Děkuji za odpověď. (Stanislav Benda, Praha)

Pane Bendo, na Hudební fakultě Akademie múzických umění jsem od loňského roku vedoucím Oddělení historicky poučené interpretace, nejedná se však o katedru ani o pravidelnou výuku starých nástrojů. Vedení školy se před rokem rozhodlo nabídnout stávajícím studentům “moderních“ nástrojů rozšíření nabídky výuky o kurzy, přednášky a workshopy v oblasti poučené interpretace. Již proběhly kurzy nebo individuální hodiny Václava Lukse, Adama Viktory či Lenky Torgersen. Například v březnu se na Hudební fakultě Akademie múzických umění uskuteční Akademie Versailles – ve spolupráci se souborem Collegium Marianum zde budou učit špičkoví francouzští specialisté na starou hudbu. Dále bych zmínil připravované houslové kurzy předního italského sólisty Giuliana Carmignoly.

Dobrý den, zaujala mě zmínka o spolku PROVARHANY. Můžete přiblížit, jak funguje, jak probíhá ona ochrana historických varhan, respektive jaké jsou aktivity spolku a z čeho je financován? Děkuji. (Petr Maláč)

Pane Maláči, spolek PROVARHANY jsme založili kvůli výše uvedené situaci s historickými nástroji. Začalo to v Dobrušce, kde byl zajímavý secesní nástroj mimo provoz, ale paní farářka neměla finance na generální opravu. Zajistili jsme granty, sbírku, propagaci a benefiční koncerty. Za rok nebo dva bylo hotovo. Další krásný projekt se podařil v Přepychách u Opočna, kde velmi pomohla paní starostka Seidelová, letos dokončujeme restaurování varhanního pozitivu v Deštné v Orlických horách, který je jediným dochovaným nástrojem varhanáře Franze Fingera. Tam zase pomáhá paní starostka Křížová. Nový projekt se rozjíždí v klášterním kostele v Opočně. Spolek také spolupořádá Konferenci pro varhany, kam se sjíždějí odborníci na stavbu a historii varhan z různých zemí Evropy.

Provoz samotného spolku nestojí mnoho, jedná se o tým nadšených lidí, kteří to dělají ve volném čase. Zejména bych zmínil Danu Ehlovou, Luboše Řeháka a Lukáše Koblásu, kterým za to budu vždycky vděčný.

Dobrý den, které varhany v Praze máte jako varhaník nejraději? (JL)

Reklama
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na