Baletní panorama Pavla Juráše (127)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Když člověk ví víc o Nurejevovi, o tom jak pracoval, začne to vnímat v hlubších souvislostech. Hodně jsem se dověděl od Karen Kain v Torontu, která tu verzi udělala jako znovunastudování a Nurejev s ní pracoval (vzal ji již jako malou holku). Mluvila o tom, jak on měl rád tu práci. Hodně z těch, co ho znají vědí, že byl absolutním workoholikem, že pořád posouval limity. Čím byl starší, tím víc ten limit posouval, aby si dokázal, že ten limit ještě posune nebo ho může aspoň udržet. Když si to člověk uvědomí, tak ví, že to bral i atleticky, a tím říkám to existenční. Bylo, známé, že udělal klidně sedm představení v týdnu, každé udělal jinak, některé líp nebo i hůř, a čím víc se blížil ke konci týdne, tím víc cítil, že může tančit líp. Pro něho to byla existence. Že musel bojovat, udržovat se. Proto říkám, že je to existenční, že to člověk přežije, přestože ví, že v té Spící jsou ty tři variace namáhavé. Ale je to zajímavé. Budeme dělat teď Romea a Julii, na to se těším. A dělal jsem Písně potulného tovaryše od Béjarta. Roli, která byla dělaná na Nurejeva a druhá pro Paola Bortoluzziho, kterého lidi v Česku možná znají, když tu vystupoval. I když to dělal Béjart, tak to má určité prvky, které Nurejev miloval. Dělal jsem ještě pas de deux z Dona Quijota a dělal jsem Labutí jezero. Ale ne jako celovečerní balet. Jen pro gala.

… A bola stále v Toronte tá krásna scéna, ako Princovi na javisku po prvej variácii mení páža tie vysoké čižmy?

Samozřejmě. Když vyměňovali ty boty Nurejevovi, tak to páže, které to mělo dělat, se vždy třáslo, aby to udělalo dobře. A Nurejev to věděl a naschvál to vždy zpožďoval a oni ty boty nemohli sundat, a když je tahali, tak on udělal flex a šeptal: „Pojď, pojď, co děláš, tak dělej!“ a naschvál flexoval chodidlo, aby to nemohli sundat. Říkal mi to Tomáš Šrámek, který v Torontu žije, a pracoval s ním, v těchto rolích se střídali.

Okrem toho ste v klasike tancovali napríklad v Giselle Petra Wrighta. Nie je práve Wright trebárs dnes už zastaraný?

Tato otázka mně přijde velice dynamická, neboť někdy vám řeknu, že ano, tento balet je trošku zastaralý, ale potom vidím krásný pár a chytře udělaný re-staging a musím se přiznat, že častokrát raději vidím zastaralý balet s integritou, než novou choreografii pouze pro účel nové choreografie. ..

(koniec 2. časti – pokračovanie nabudúce)
***

Aktuality
19. júna sa v novom divadle v Plzni koná internacionálna súťaž: Eurovízna súťaž mladých tanečníkov 2015, ktorá sa ako bienále koná pravidelne v niektorom zo zaujímavých európskych miest a súťažia v nej zástupcovia jednotlivých krajín, ktorých deleguje národná komisia. Po Gdansku 2013, kde bol program mimoriadne pôsobivo pripravený, aj celá úroveň show pre televíziu, je tu tento rok nečakane európske kultúrne mesto Plzeň. Českú republiku reprezentuje Helena Nováčková, ktorú vybrala porota z domácich súťažiacich. Tú si vybrala priamo centrála EBU, ktorá vždy vyberá jedného z dvoch víťazov jednotlivých národných kôl a tak Nováčková porazila druhú finalistku Annu Vágnerovú. V českej porote zasadol napríklad Jarek Cemerek či Zdeněk Prokeš. Akou choreografiou nás bude reprezentovať finalistka môžete nájsť v programe Terra Musica (5. mája 2015) na webe ČT. Súťaž nemá doma veľké PR, čo je škoda, lebo krajina, ktorá dala toľko svetových tanečníkov, by podobnú šancu na propagáciu v európskom meradle nemala rozhodne podceniť.

Medzinárodnú jury pre finále predstavila EBU postupne. Dnes je už jasné, že v nej zasadne primabalerína Kráľovského baletu v Londýne Zenaida Yanowsky, ktorú si diváci iste pamätajú ako fenomenálnu Srdcovú kráľovnú z baletu Alenka v krajine divov. Balerína sama sa súťaže zúčastnila v roku 1993 a vyhrala. Modernú časť poroty zastupuje Alexandra „Spicey“ Landé. Významu českého hostiteľa súťaže dodá príjemný rozmer Jiří Bubeníček ako tretí člen poroty. Finále bude moderovať Libor Bouček, to bude možno zaujímavejšie ako tanečné čísla jednotlivých krajín.
***

Ani milovníci baletu by si nemali nechať ujsť mimoriadny svetový festival Pražské Quadriennale 2015. Aj keď je vstupenka mimoriadne drahá, tohtoročný program tohto jedinečného projektu je zvodný. Program nebude uzavretý, ale obsiahne celú metropolu. Španieli, Mexičania či Gréci svoje inštalácie umiestnia priamo do verejného priestoru. Švajčiari na Václavskom námestí nainštalujú rampu, Austrálčania sa na lodiach budú plaviť po Vltave, ďalšie krajiny obsadia Topičov salón, Colloredo-Mansfeldský palác či Pražskú křižovatku. Česká expozícia si zaberie piazzettu pri ND, Novú scénu a kaviareň Nona. „Společnost prochází proměnami a na nich je tvorba scénografického prostoru závislá. Dnes už scénografové běžně pracují i s tancem, site-specific projekty, módními přehlídkami či s instalacemi bez herců,“ hodnotí nadchádzajúcu prehliadku umelecká riaditeľka Sodja Lotker. Pomyselným vrcholom bude účasť troch legendárnych tvorcov s ich prednáškami. Robert Lepage, ktorý sa od práce pre Circus de Soleil dostal na najprestížnejšie divadelné scény svojimi hight tech technológiami na divadle a projekciami i scénografiou. Svetelný mág Robert Wilson príde tiež a pánov doplní Julie Taymor, tvorkyňa kultovej filmovej Fridy, či dodnes jedného z top muzikálov Broadwaya Levieho kráľa, či Čarovnej flauty pre Met operu. Tá predstaví aj svoj ďalší film Sen noci svätojánskej podľa Shakespeara v českej premiére, po svojich úspešných filmoch ako Búrka či Titus. Prehliadky sa tento rok zúčastní šesťdesiattri krajín, začína 17. júna a končí 28. júna.
***

Čo sledujem
Čo sleduje sólistka slávneho Dutch National Ballet Victoria Ananyan rodáčka z Arménska, ktorá už od niekoľko rokov dojíma a fascinuje divákov nielen v Amsterdame? – „Hudba môjho života“, komentuje balerína svoje video.

Predstaviť balerínu vedľa hviezdnych rolí, na slávnych javiskách a rozptyl jej tanečného sveta môže aj toto video, dojemná meditácia a spomienka na obete arménskej genocídy.

Foto: Wiener Staatsballett/Ashley Taylor, archiv Zdenka Konvalinu a Victorie Ananyan

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat