Baletní panorama Pavla Juráše (28)
Tentoraz:
– International Ballet Masterclass v Prahe začínajú – Hviezdy baletného sveta pod patronátom Darie Klimentovej v Prahe
– „Nikdy jsem netančila, abych byla slavná“, – už druhý rozhovor v Panoráme s najslávnejšou českou primabalerínou Dariou Klimentovou
– Sezóna minulá i budúca: Václav Kuneš, Tomáš Rychetský a Ladislava Jandová. Poznáte ich súbory?
– Výborná bilancia jubilejného 25. ročníku festivalu Tanec Praha
***
Žiadny riaditeľ baletného súboru, ani organizátori galakoncertov nepriniesli do Česka toľko baletných umelcov svetového mena ako úradujúca najslávnejšia česká primabalerína Daria Klimentová v priebehu desiatich rokov, čo koná v Prahe majstrovské kurzy (International Ballet Masterclass in Prague) zaštítené svojim slávnym menom pre študentov z celého sveta.
Legendárne primabaleríny svetových divadiel sa prechádzali po Prahe, obdivovali jej krásu a učili žiakov zo všetkých kontinentov planéty. V abecednom poradí krstných mien by vyzeral krátky výber nejako takto: Anna Polikarpova, Anna-Marie Holmes, Barbora Kohoutková, Clairemarie Osta, Cynthia Harvey, Daria Pavlenko, Elisabeth Maurin, Isabelle Ciaravola, Tamara Rojo či Viviana Durante. Ani medzi pánmi nijako nezaostáva svetová elita, minulosť, tradícia i prítomnosť: Herman Cornejo, Irek Mukhamedov, Julio Bocca, Nicolas Le Riche, Otto Bubeníček, Robert Tewsley, Tamas Solymosi. Bližšie informácie poskytne výborný web, ktorý slúži aj ako archív. Na jedenástom ročníku, ktorý začína práve 22. júla kraľuje v čele legendárna balerína, autorka kníh o balete pre deti, anglosaská mediálna hviezda Darcey Bussell, hviezda Mariinského divadla Igor Kolb, miláčik Berlína Beatrice Knop, hviezda Švédskeho kráľovského baletu Jan-Erik Wikstrom či partner Klimentovej z English National Ballet. Vadim Muntagirov, s ktorým sme v Panoráme mali aj rozhovor (zde). Už len za to by si Daria Klimentová zaslúžila najvyššie štátne vyznamenanie. Rozhovor s baletnou hviezdou, vynikajúcou pedagogičkou a neúnavnou podporovateľkou rozvoja baletného umenia, prináša zaujímavé odpovede nielen o kurzoch, ale aj o jej knihe, ktorej sa možno dočkáme i v Česku a jej plánoch.
Čo vás vedie ďalej? Jedenásty ročník to už je tradícia, ale určite nemajú Masterclass na ružiach ustlané…
Vždy jsem z Masterclasses chtěla udělat tradici a právě v Čechách. Chtěla jsem u nás v Praze více otevřít dveře mezinárodnímu baletnímu světu. Chtěla jsem přivézt světovou špičku a společně s nimi předávat co jsme se sami naučili. Chtěla jsem, aby se studenti z celého světa mohli setkat a pracovat s baletními hvězdami. Myslím, že se nám to podařilo. Na růžích ustláno má málokdo. Vše je neustálý boj.
Nemáte pocit, že vôbec nerelaxujete? Po náročnej sezóne strávite leto organizovaním, vyučovaním a celá ťarcha kurzov leží na vás ako na domácej osobe, znalej prostredia, reči, všetko zariadiť…?
Baví mě to. Nedělám vše sama, to by ani nešlo. Připravujeme to celý rok. Dělá mi radost, když to studenty baví a rádi se vrací.
Podľa čoho vyberáte pedagógov? Za tie roky to bola samá hviezda, o akých snívajú baletní fanúšikovia. Zmenil sa nejako modus? Napríklad, že na začiatku šli s vami do toho priatelia z priateľstva a dnes, keď už majú kurzy renomé, aj osobnosti sa hlásia sami?
Stále přijíždějí přátelé. Baletní svět je malý. Není nás mnoho.(smích)
V kurzoch pretrvali mená Jana Kodeta a Václava Janečka. Považujete ich v Česku za špičku?
Oba dva jsou skvělý pedagogové, spolehliví, baví je to, srší z nich radost a hlavně umí anglicky, což je podmínka.
Koľko záujemcov sa hlási? Narastá počet žiadostí o účasť? Neuvažujete rozšíriť kurz?
Hlásí se více studentů, než můžeme přijmout. Je mi vždy líto, když musím někoho odmítnout. Ano, přemýšlela jsem, že by to mohlo být tři týdny místo jenom dvou týdnů nebo to přivézt ještě do jiné země, nápadů je spousta. Momentálně jsem sama ještě tanečně zaneprázdněná a tak na to nemám ještě čas. Možná v budoucnu.
Niekedy mám pocit, že českí študenti, ktorí dostanú štipendium na školu od vás zdarma, berú kurz ako výlet do Prahy. Prečo vlastne tie štipendiá zdarma dávate? Je to vaše národné cítenie? Nie je to nevýchovné? Keď v New Yorku za hodinu kurzu zaplatí poslucháč 150 dolárov, tak vaša cena nie je ani vysoká.
Nedávám stipendium jenom českým studentům. Vyberu si školu a ředitel vybere studenta. Důvěřuji řediteli, že pošle studenta, který si to zaslouží a chce u nás pracovat. Ano bohužel, se už několikrát stalo, že studenti nechtěli pracovat a bohužel to byli studenti z České republiky nebo Slovenska. Je mi jich líto, že dělají něco co je nebaví, ztrácí čas, měli by jít studovat co je baví, život plyne rychle.
Vidíte potom na sále vy sama rozdiel medzi českými a zahraničnými študentmi?
Zahraniční studenti pracují více, ale ne vždy mají lepší baletní základy. V zahraničí je vetší konkurence a tak se musí více snažit prosadit.
Máte nejakú podporu od štátu, alebo to celé zafinancujete sama z poplatkov?
Máme velkou podporu Baletu Národního divadla, bez nich bychom to nezvládli. Finanční žádnou.
Nedělám to, aby mi někdo děkoval, dělám to z radosti. Tak jako jsem nikdy netančila, abych byla slavná. Tančím, protože mě to baví. O moji knihu v češtině je zájem, už se to řeší.
Tak to je výborná správa. A aké máte ohlasy na knihu v Anglicku?
Kritiky byly pozitivní, snažili jsme se to napsat, aby to lidi bavilo a aby se to dalo číst.
Nie je to divný pocit, písať a čítať o sebe knihu a pritom viesť normálny život? Starať sa o rodinu, nakupovať, platiť zloženky…?
Hahahahahha! (smích) Jsem normální člověk a potřebuji jíst, tak nakupuji. Knihu nečtu, už je to minulost, život jde dál. To čtení nechám na ostatních, já už to prožila, nepotřebuji si o tom číst (smích).
Čo vás ešte v lete okrem 11. ročníka Masterclass čaká? A čo nová sezóna?
V Londýně budu v červenci tančit Raymondu, v srpnu jedu do Mexika tančit Spící krasavici a Manon a do Barcelony Giselle. V říjnu budeme mít v souboru premiéru Korzára.
Neustále sa hovorí, že po Petrovi Zuskovi budete šéfka baletu. Dostali ste podobnú ponuku? Vzali by ste ju?
Pokud se Petr Zuska někdy rozhodne odejit, bylo by to mou ctí balet Národního divadla převzít.
Čo vaša dcérka? Tá s kurzami pekne rastie, už chce byť baletka?
Sabině je dvanáct let a baletkou být nechce. Budu ji podporovat v čemkoli, co si vybere.
Neuvažujete nad nejakými novinkami? Napríklad autogramiáda osobností s verejnosťou? Alebo nejaký koncert najlepších študentov na záver turnusu? Niečo, z čoho by aj baletná verejnosť mala slávnostný pocit?
Ne. (smích)
***
Dnes uzavrieme hodnotenie sezóny 2012/2013 so šéfmi či tvorčími osobnosťami baletných telies mimo kamenné divadlá. Po umeleckých šéfoch z Prahy, Olomouca, Plzne, Liberca, Bratislavy, Košíc na rovnaké otázky zodpovedajú Václav Kuneš, Tomáš Rychetský a jediná dáma Ladislava Jandová, ktorí reprezentujú tri najvýznamnejšie baletné súbory: 420PEOPLE, DekkaDancers a Pražský komorní balet.
Čo vám sezóna 2012/1013 priniesla? Splnila vaše očakávania?
Václav Kuneš (420PEOPLE): Tato sezona byla svým způsobem velmi bohatá a hlavně různorodá. Relativně dost jsme se 420PEOPLE reprízovali, což je malý zázrak. Wind-up, 14’20 od Jiřího Kyliána a stále nás ještě čeká poslední (tuším že desátý) Máj na Nové scéně; po roce byl opět i Reen a Sacrebleu; uvedli jsme The 2nd Monkey od Itzika Galiliho s Janem Hřebejkem a premiéru s orchestrem BERG. S Natašou jsme byli na australském turné se Sylvií Guillem, které končilo šesti představeními v Sydney Opera House. Natočili jsme krátký film Hamletophelia, který měl premiéru v Biu Oko. A teď právě začínáme zkoušet novou celovečerní premiéru Mirage.
Ladislava Jandová (manažerka souboru Pražský komorní balet, ředitelka společnosti Balet Praha, o.p.s.): Pražský komorní balet úspěšně naplňuje očekávání umělecké veřejnosti a v sezoně 2012/2013 si udržel svou nezastupitelnou pozici v české kultuře. Máme za sebou několik velmi kvalitních uměleckých počinů. V prvé řadě nastudování slavnostního večera Fenomén Šmok při příležitosti životního jubilea – 85. narozenin – jednoho z nejvýraznějších českých choreografů 20. století Pavla Šmoka. Slavnostní večer byl uveden 20. října 2012 ve Stavovském divadle a součástí večera byla i stejnojmenná vernisáž výstavy mapující osobnost Pavla Šmoka. S výběrem nadčasových Šmokových choreografií Sinfonietta, Stabat Mater a Trio g moll. Pražský komorní balet následně úspěšně reprezentoval Českou republiku a hlavní město Prahu v rámci Českých dnů kultury v Tbilisi (Gruzie), kde po dvakrát vystoupil před vyprodaným divadlem v Rustaveli Theatre. S obdobným repertoárem se soubor představil i ve Slovenském národním divadle v Bratislavě či v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a jinde. S choreografií Mono Avare rezidenční choreografky Pražského komorního baletu Hany Polanské Turečkové jsme se zúčastnili loňského ročníku mezinárodní soutěže No ballet v Ludwighafenu, kde jsme se ve velké konkurenci prosadili mezi 16 nejlepších choreografií světa. Se stejnou choreografií jsme také reprezentovali české taneční umění na Mezinárodním festivalu Sarajevo Winter v Bosně a Hercegovině v březnu tohoto roku. V únoru 2013 jsme nastudovali premiéru nově zpracované baletní pohádky Kdo je na světě nejmocnější? na geniální hudbu Bohuslava Martinů pro nejmenší diváky v choreografii Hany Polanské Turečkové. A 24. června 2013 na Nové scéně Národního divadla hlavní premiéra sezony The Condition of Disappearance (Podmínka zániku) ve spolupráci s korejskou choreografkou Ji-Eun Lee. Závěr sezony patří tedy současně progresivní tvorbě a pevně věříme, že prokážeme, že Pražský komorní balet i po téměř půl století existence, je stále „progresivním“ a perspektivním souborem.
Tomáš Rychetský (DekkaDancers): Budu mluvit hlavně o sezoně DekkaDancers. Nicméně předem jen krátce o mém letošním působení v Národním divadle. Angažmá v souboru Baletu Národního divadla jsem se po jedenácti letech a po domluvě se šéfem Baletu Petrem Zuskou rozhodl ukončit. Sezona to tedy byla spíše řekneme tomu “přechodná”. Měl jsem více času přemýšlet o budoucnosti a životaschopnosti DekkaDancers, skupině úžasných lidí, tanečníků, choreografů a umělců, kterým bych se konečně mohl věnovat na sto procent. Sezona nám určité přinesla spoustu nových a zásadních zkušeností, velká poučení z různých, ať příjemných či nepříjemných situací, krásnou premiéru, nové spolupráce a úžasné tanečníky, konečně fungující produkci a hlavně také poprvé od hlavního města Prahy grant na celoroční činnost DekkaDancers v roce 2013 (není to sice ani třetina veškerých nákladů, ale s nějakým malým obnosem na účtě je to pro skupinu lepší, než doposud nic). Nesmím však opomenout mé osobni a Viktorovo zklamání nad premiérou Pakkáže na začátku sezony na piazette, při slavnostním zahájeni sezony Nové scéně.
Event se nakonec velmi zdařil a díky pohotovosti celého DekkaDancers crew včetně tanečníků jsme tří měsíční práci museli během 24 hodin dotáhnout aspoň do nějakého tvaru. Špatné výpočty zaměřené pouze na statické umístění a ukotveni dvoutunového robota na piazzete Národního divadla neumožnily jít ani do jediného kontaktu s robotem, vytvářet rychlé dynamické a přesné pohyby, celý náš příběh, protkaný duety člověk a robot, musel dát přednost bezpečnosti. Škoda, v tomto rozsahu to mohl být světový unikát… Jenom programování a choreografie tohoto jednoramenného průmyslového obra nám zabralo dva měsíce…
A jak už to u každé sezony bývá – přinesla – odnesla – splnila i nesplnila….
Ohrozila často skloňovaná kríza vaše umelecké plány?
Václav Kuneš (420PEOPLE): Tou krizí se samozřejmě všichni ohánějí, takže i k nám se dostalo pár emailů, že si festivaly v Evropě letos nemůžou moc dovolit zvát zahraniční skupiny… Ale umělecké plány jako takové zatím v ohroženi nejsou.
Ladislava Jandová (manažerka souboru Pražský komorní balet, ředitelka společnosti Balet Praha, o.p.s.). Vzhledem k tomu, že jsme umělecky, ale také finančně naprosto nezávislým souborem, krize neohrozila námi naplánované tři premiéry v rámci sezony. Z výsledků činnosti Pražského komorního baletu za nejméně dva poslední roky se může zdát, že se nám krize vyhýbá. Nicméně tomu tak není! Nerealizujeme komerční projekty a musíme si na uměleckou činnost zajistit prostředky sami. Situace není samozřejmě jednoduchá, peníze chybí i v regionálních divadlech a podotýkám, že Pražský komorní balet „exportuje“ pražskou kulturu do všech českých regionálních oblastí. Podpora Magistrátu hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky poskytuje souboru granty pouze v rozsahu pouhých deset procent z potřebného ročního rozpočtu. Jedině díky svým stálým mecenášům a partnerům se nám daří přežít. Ostatní partneři se však do partnerství a filantropie spojené s kulturou příliš nehrnou.
Tomáš Rychetský (DekkaDancers): Ano i ne. Doposud jsme dělali vše z vlastních kapes. Většinou jsme tedy počítali s tím, co máme, respektive s tím, co nemáme…. Letošní premiéru Černý mraky nepláčou s choreografem Jiřím Pokorným (Nederlands Dans Theater, Crystal Pite’s Kid Pivot) jsme si však mohli dovolit pouze díky grantovým financím. Protože chceme i nadále rozšiřovat repertoár choreografiemi i mimo naši “kuchyni”, budeme patrně na těchto prostředcích více méně závislí. Pořád čekám, že se stane zázrak a že se najde nějaký mecenáš, nebo zapálený člověk, který nám určitou finanční nebo i jinou pomocí tak trochu pomůže se ustálit a zakotvit…
Čakajú vás nejaké výrazné personálne zmeny?
Václav Kuneš (420PEOPLE): Ne, nečekají. A teď doufám, že bude pochopeno jako dobře míněná kritika (je dobré být kritický, pokud kritika má konstruktivní charakter). Poslední dobou jsem na OpeřePlus zaznamenal narůstající množství podobných otázek, které já pokládám za vybočující a někdy (ne tedy v tomto případě) až hraničící s úrovní ‘drbu’. Respektive jsou otázky, které (ne)přímo vybízejí k tomu, aby vám dotazovaný odpovídal nebo ‘prozrazoval’ informace, které za a) vám vlastně nikdy říci nechtěl a neplánoval, ale je tak poctivý, že vám odpoví a za b) které čtenáři vlastně nic nového a poučného o uměni nenabídnou.
Pro mne důvod navštěvovat váš portál o něco méně. Zákulisní informace mě totiž opravdu nezajímají.
Ladislava Jandová (manažerka souboru Pražský komorní balet, ředitelka společnosti Balet Praha, o.p.s.): V tuto chvíli mohu pouze prozradit, že Pražský komorní balet čeká v nové sezoně spousta změn. I v letošním roce se na přelomu srpna a září uskuteční konkurz na nové tanečníky.
Tomáš Rychetský (DekkaDancers): To nám ty otázky pěkné navazují…(smích) To, že chceme více cestovat, bude podmíněno tím, že nesmíme být závislí pouze na tanečnicích z baletu Národního divadla kvůli jejich velké vytíženosti. Dostanou tak u nás příležitost i jiní, zejména freelance tanečnici největších kvalit, kteří budou postupně oslovováni, nebo vybírání na dodatečných konkurzech. I přes velmi nevstřícné chování, hraničící s velkou neprofesionalitou a neochotou vedeni Pražského komorního baletu, počítáme nadále s hostujícími tanečníky tohoto souboru Jarkou Janečkovou a Nikol Šneiderovou. Místo nejdůležitější – produkce – zůstává obsazeno skvělou Zuzanou Hájkovou, ke které se v průběhu pravděpodobně připojí i Jiří Urban. V uměleckém vedení zůstává kvartet Rychetský – Konvalinka – Červinka – Hejný.
Čo vás čaká po lete? Aká bude nová sezóna, čo sa týka dramaturgie, programu? Vízií?
Václav Kuneš (420PEOPLE): Další sezonu začínáme hned se zájezdy do Polska, Itálie, Švédska a do Mexika – no, asi ta krize zvolňuje -:). Poté už finišovaní s již zmiňovanou premiérou Mirage, která bude v říjnu na Nové scéně a v rámci Festivalu 4+4 dny v pohybu. Další program a vize je v podstatě hotová teď na čtyři roky dopředu. Jsme moc rádi, že začínáme druhou čtyřletku; ta první se nám podařila splnit tak na devadesát pět procent, takže stále je co zlepšovat :).
Ladislava Jandová (manažerka souboru Pražský komorní balet, ředitelka společnosti Balet Praha, o.p.s.): Nová sezona je již kompletně připravená. Na podzim 2013 uvedeme nový projekt s názvem Occamova břitva / Occam´s razer, který představí správný příklad spolupráce nezávislých organizací Pražského komorního baletu a Divadla Ponec s veřejnou vzdělávací institucí HAMU (Katedrou tance). Příležitost dostanou mladí a nadějní choreografové z řad tanečníků Pražského komorního baletu či studentů HAMU, kteří získají možnost profesionálně pracovat v PKB. Na jaře 2014 soubor čeká světová premiéra celovečerní inscenace Speed ve spolupráci s prestižními zahraničními choreografy Urim Ivgim (Izrael) a Johanem Grebenem (Nizozemí). Celovečerní představení pojedná o boji lidstva v hledání lásky, o touze a osamělosti lidského života. Rok 2014 je Rokem české hudby a současně rokem, kdy Balet Praha (předchůdce Pražského komorního baletu) oslaví padesáté výročí svého založení (1964). V této souvislosti intenzivně připravujeme světovou premiéru celovečerního představení na českou hudbu. Realizační tým je v současné době již sestaven z vynikajících českých tvůrců. Věříme, že české publikum bude mile překvapeno. V průběhu roku 2014 bude také obnovena jedna z nadčasových choreografií Pavla Šmoka Z mého života – stejnojmenná choreografie jako Smyčcový kvartet č. 1 e moll Bedřicha Smetany. Padesátá jubilejní sezona představuje pro Pražský komorní balet mimořádnou výzvu a celý soubor se ni velmi těší.
Tomáš Rychetský (DekkaDancers): Vše tak trochu souvisí i s předešlou otázkou. Co mohu říct s určitostí je, že po létě, ale i během něho se vrhneme do příprav celovečerního multimediálního představeni s názvem Cave and Creatures, které by mělo mít premiéru 5. prosince na Nové scéně Národního divadla. Tímto představením by měl zároveň vrcholit festival Nové scény – Divadlo 3. tisíciletí. Jak už z názvu malinko vypovídá – DekkaDancers vám přinesou proklatě podivné putování mýtickou krajinou plnou stínů, příšer a pobudů ztraceného kontinentu na hudbu a motivy australského hudebníka a spisovatele Nicka Cavea. Libreto napsal a režie se ujme Stepan Benyov Štěpán Benyovszký z Kabaretu Caligula a choreografie se ujme trio Rychetský – Konvalinka – Červinka. Do další poloviny se pokusíme obnovit Pakkáž a připravit ji pro filmové zpracování. V druhé půlce sezony nás čeká další premiéra, kterou si zatím necháme pro sebe.
Během celé sezony však hodláme o poznání více hrát jak v Praze, tak i mimo ni. V celé naší republice máme velké resty s návštěvou, repertoár máme teď velmi rozmanitý a variabilně sestavitelný i pro menší jeviště… Chceme zároveň i opustit hranice České republiky, máme různé nabídky na zahraniční festivaly, tak uvidíme, co se urodí…
Ostáva dúfať, že sponzori i granty súborom pomôžu a tvorcov neopustí ich energia, sila tvoriť a nedať sa zastrašiť či zastaviť náročnými podmienkami. Práve divácka priazeň a záujem publika môže byť pre nich najväčším zadosťučinením.
***
Veľkolepým vystúpením Akrama Khana 4. júla skončil jubilejný ročník festivalu Tanec Praha.
„25. výročí pro nás byla velká výzva. Myslím ale, že se nám podařilo pro diváky připravit nejenom v Praze, ale i v regionech velmi bohatou a kvalitní nabídku. Nelehké začátky festivalu ovlivněné červnovými povodněmi byly rychle zapomenuty a ovace ve stoje v zaplněné Státní opeře byly krásnou tečkou za letošním jubilejním ročníkem,“ uviedla k tohtoročnému programu spoluriaditeľka festivalu Markéta Perroud. Festival trval od 27. 5. – 4. 7. 2013 a v priebehu šiestich týždňov predstavil celú radu osobností a mimoriadnych projektov nielen v Prahe, ale aj v ďalších jedenástich mestách v republike. V rámci hlavného programu v Prahe vystúpilo 19 súborov s 25 choreografmi 17 národností, s dôrazom na zastúpenie európských umelcov. V regiónoch (Brne, Českých Budějovicích, Českom Krumlove, Hradci Králové, Chocni, Jihlave, Olomouci, Pardubiciach – Polomu u Trhové Kamenici, Plzni, Sušici, Valašském Meziříčí) trval program jeden mesiac a ponúkol celkom 35 diel 22 choreografov 11 národností. Hlavný program v Prahe zhliadlo 4 800 divákov, sprievodný program 1 300 divákov a Tanec Praha dětem videlo 700 divákov. Oslnivá bilancia snáď zaručí pre budúci ročník podporu tých, ktorým finančné zabezpečenie podobných mimoriadnych kultúrnych počinov má ležať na srdci. Vedenie festivalu odhaduje návštevnosť na sedem tisíc divákov. Veľké poďakovanie za bezchybný priebeh a mimoriadne nasadenie patrí nielen riaditeľke a vizionárke Yvone Kreuzmannovej, ale celému tímu festivalu.
Foto archiv D. Klimentové, archiv International Ballet Masterclass in Prague, M. Fara, D. Warton, archiv festivalu Tanec Praha, archiv
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
