Baletní panorama Pavla Juráše (86)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ladislava Jandová: Hlavní premiéra příští sezony se váže k jubilejnímu padesátému výročí založení studia Balet Praha, předchůdce Pražského komorního baletu, a Roku české hudby. Pražský komorní balet uvede původní večer – českou premiéru, která představí choreografie Mária Radačovského (Antonín Dvořák: Slovanský kvartet), Hany Polanské Turečkové (Vladimír Sommer: Černé zrcadlo) a Pavla Šmoka (Bedřich Smetana: Z mého života) za doprovodu Zemlinského kvarteta ve dnech 5. a 26. října 2014 ve Stavovském divadle.

Jarní premiéra 2015 nabídne prostor českým a slovenským začínajícím choreografům, neboť se v rámci dramaturgie snažíme o rozvoj a progresi současného tanečního umění, a proto opět podpoříme české a slovenské talentované choreografy v rámci „česko-slovenské laboratoře“ v Divadle Ponec. Je zapotřebí hledat stále nové talenty a dát jim příležitost. Projekt naváže na první ročník Occamovy břitvy, který představil práci vybraných tanečníků Pražského komorního baletu a studenta choreografie HAMU.

A v neposlední řadě čeká Pražský komorní balet začátkem nové sezony prestižní turné po Jižní Koreji, mnoho zájezdů v České republice a na Slovensku.

Václav Kuneš: Bude to sezona nabitá. Hned koncem září uvedeme premiéru s pracovním názvem Peklo v režii Jana Nebeského. Podílí se na ní Lucie Trmíková, David Prachař a 420PEOPLE. V prosinci to bude naše premiéra s choreografií Ann Van den Broek. Bude to vůbec poprvé, co se u nás její práce objeví. V druhé polovině sezony začnou přípravy na další dvě premiéry. O jedné vám ještě nemohu říct nic bližšího, o druhé to, že nás uvidíte i v Plzni se site-specific projektem v choreografii Nataši Novotné a v režii Andrei Miltnerové.

Ktorá vaša premiéra, či udalosť v súbore, vás najviac v uplynulej sezóne potešila, či sa stala satisfakciou vynaloženej práci a úsiliu?

Ladislava Jandová: Myslím, že největší satisfakcí k vynaloženému úsilí a práci bylo turné Pražského komorního baletu po Jižní Koreji v říjnu 2013, kde jsme prezentovali současné české taneční umění s choreografiemi Mono No Aware Hany Polanské Turečkové a Podmínka zániku korejské choreografky Ji-Eun Lee. Například vyprodaný sál kulturního centra Art Map v Soulu navštívilo neuvěřitelných osm a sedmdesát aktivně činných velvyslanců či ambasadorů. Naše prezentace se uskutečnila ve spolupráci s Českým centrem a Českým velvyslanectvím v Soulu. Václav Kuneš: Měl jsem velkou radost z našeho hostování v Německu. A nejen tam. Například Itálie byla také velmi krásná, co se prezentace souboru týče. To jsou velmi důležité momenty, být spolu i mimo sál, což se nám v Praze moc nedaří. Nějakým způsobem to lidi semkne trochu víc, na pořadu dne je “pouze” show a tak ostatní nemusí lítat z jedné práce do druhé, tak jak tomu je, když jsme v Praze. Má to velký vliv na další práci, na atmosféru ve studiu při dalším zkoušení. A to se myslím odrazilo například i na výsledné podobě premiéry Mirage, se kterou budeme v příští sezoně jezdit i za hranice.A čo zaujalo vás osobne ako umelca mimo vaše divadlo?

Hana Polanská Turečková: Mne osobně nejvíce těší setkávat se a objevovat lidi, kteří mají obrovský význam pro formování mé práce a názorů. Z naprosté většiny jsou to lidé, kteří se zabývají uměním.

Václav Kuneš: Třeba to, že prvňáčci v Japonsku tráví svojí každodenní obědovou pauzu tak, že nejdříve po sobě po obědě vytřou podlahu v celé třídě a potom jezdí venku na jednokolkách.

Kdybych měl zmínit pracovní zážitek, ale i svým způsobem lidský, tak to bude nedávné zhlédnutí Kyliánovy nové choreografie East Shadow. Nevím, jestli to česká média vůbec zaregistrovala, tuším, že ne.

A nech nie sme takí vážni: Ako trávi šéf súboru divadelné prázdniny? Vypína služobný mobil?

Hana Polanská Turečková: Jelikož jsem se rozhodla svoje umělecké vedení v souboru Pražského komorního baletu ukončit a změnit pozici na choreografa a pedagoga souboru, užívám si prázdniny už bez této krásné, ale náročné zátěže. Všechen můj čas o prázdninách patří rodině a přípravě nové choreografie, která bude uvedena na podzim ve Stavovském divadle.

Václav Kuneš: Prázdniny jsou s rodinou. Ale vypínání mobilu, zmizení ze „světa“ si nemůžu úplně dovolit. Ale také to není třeba; to co děláme, děláme z lásky k tomu, co děláme. Čeština je nádherná. (úsmev) A někdy právě v momentě toho imaginárního vypnutí se vám může v hlavě zrodit něco, o co se musíte podělit i s ostatními. A to je ten poklad, když víte, že můžete.

Chcete na záver niečo odkázať svojim divákom a čitateľom?

Hana Polanská Turečková: Divákům bych ráda vzkázala, aby nadále chodili do divadel a na představení Pražského komorního baletu. A přála bych si, abychom jim v oblasti tance mohli nabídnout kvalitní a silné umělecké zážitky.

Václav Kuneš: Nedejte na „odborné“ recenze. Zajděte si sami udělat názor na to či ono. Tanec je živé umění a tak názor jednoho člověka by vás neměl odradit od návštěvy divadla, či naopak byste neměli očekávat zázraky, pokud vám to někdo slibuje. Osobní, přímá zkušenost je nejlepší. Zkuste brát návštěvu divadla ne jako očekávání něčeho, ale jako přirozenou součást vašeho dne. Ne každý den je přece ideální a na druhou stranu ne každý den se vám poštěstí zažít něco mimořádného. Vy to můžete ovlivnit pouze tím, že pro to něco uděláte. Například tím, že zvýšíte počet návštěv divadel či rozsah „vašeho“ horizontu.
Ďakujem zúčastneným za odpovede, čas a fotografie, ktoré vybrali. Hlavne však za predstavenie začínajúcej sezóny. Budeme ju môcť pozorne sledovať. V budúcom diele Panorámy sa o svoje dojmy a plány podelia šéfovia troch jediných baletných súborov v kamennom divadle zo Slovenska. Riaditeľ baletu Slovenského národného divadla Jozef Dolinský, Andrii Sukhanov za balet Štátneho divadla Košice a prvýkrát i šéfka baletu Štátnej opery v Banskej Bystrici Dana Dinková.
***

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat