Barytonista Pavel Kamas slaví sedmdesátiny

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Byl častým hostem Opery Národního divadla, kde poprvé vystoupil v únoru 1988 v úloze Kaliny ve Smetanově Tajemství a poté v říjnu 1985 v roli Escamilla v Carmen. Zde bych se zmínil opět především o Rigolettovi na jevišti tehdejšího Smetanova divadla, o Tausendmarkovi v Braniborech, Donu Giovannim, Cavaradossim v Tosce, Roderigovi v Donu Carlosovi a také Karlovi IV. v Novákově Karlštejnu. V roce 2005 se pražským divákům představil i v roli Přemysla v Libuši.

V. Novák: Karlštejn – Antonie Denygrová (Královna Alžběta), Pavel Kamas (Karel IV.) – ND Praha 1986 (zdroj archiv ND Praha / foto Oldřich Pernica)

Zvláštní kapitolou je Kamasovo plzeňské hostování na počátku devadesátých let. V důsledku vnitřních problémů v brněnském, tehdy (Zemském) divadle, opustil na čas Pavel Kamas soubor Janáčkovy opery a přijal angažmá ve zpěvoherním souboru. Zde plně využil svých pěveckých a hereckých zkušeností a vytvořil řadu stěžejních rolí v klasickém operetním repertoáru (Straussova díla Cikánský baron, Netopýr a Vídeňská krev, Kálmánova Hraběnka Marica anebo Dům u tří děvčátek Franze Schuberta).

Příležitost prosadit se v opeře mu tehdy nabídlo vedení plzeňského Divadla J. K. Tyla a Pavel Kamas ji znamenitě využil. Exceloval ve svých parádních rolích jako byly postavy Scarpia v Tosce anebo Reného hraběte Ankarströma v Maškarním plesu, ale především byl znamenitým Revírníkem v Janáčkových Příhodách lišky Bystroušky.

Pavel Kamas se rovněž pilně věnoval koncertní činnosti, zejména při interpretaci písní českých autorů. Spolupracoval s našimi předními orchestry. Řadu let rovněž působil jako pedagog na Janáčkově akademii múzických umění.

Děkujeme Pavlu Kamasovi za vše, co vykonal pro českou operu, a přejeme mu hodně zdraví.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Reakcí (2) “Barytonista Pavel Kamas slaví sedmdesátiny

  1. Kamasova raná léta Opavě patřila k vrcholným obdobím opavské opery. Pavel Kamas spolu s domácí Jarmilou Vidlářovou a mladinkou členkou ostravské opery Evou Děpoltovou vytvořili v režii Jiřího Měřínského parádní role ve Verdiho Macbethovi. Kamasův Lazebník se skvěl jedinečnými bravurními výškami a na jeho Rigoletta (s Gildami Helenky Klaškové a brzké jubilantky Věry Smolkové) se jezdilo i ze vzdálených míst ČR jako na mimořádnou událost. Rigoletto s pozdějším Boccanegrou, Jagem a Nabuccem patřil k tomu nejlepšímu, co Pavel Kamas zejména v Brně vytvořil. Mimořádné byly i jeho interpretace písňových cyklů – za všechny Sluka – Kladské písně a Mahler – Písně potulného tovaryše.
    Vážený Mistře – hodně zdraví!!!

Napsat komentář