Sopranistka Miloslava Fidlerová zemřela v 98 letech. Bezmála 40 let byla jednou z hvězd v Národním

  1. 1
  2. 2
Ve čtvrtek 3. září zemřela bývalá hvězda Opery Národního divadla Miloslava Fidlerová. Bylo jí 98 let. V Národním divadla působila ještě za vedení Václava Talicha a zůstala v něm dlouhých 36 let.
Miloslava Fidlerová (foto archiv ND Praha)

Miloslava Fidlerová se narodila 28. dubna 1922 v Praze a od útlého dětství ji lákala hudba a zpěv. Hrála na klavír, zpívala v dětském pěveckém sboru, a tak logicky její kroky vedly na Pražskou konzervatoř. Nejdříve se v letech 1937-1939 věnovala studiu hry na klavír, poté přešla na pěvecké oddělení, kde byl jejím profesorem vynikající pěvecký pedagog Louis Kadeřábek. Později si své pěvecké umění zdokonalovala studiem u profesorky Emy Matouškové a Achille Granforteho.

Již v době studií na konzervatoři ji angažoval od 1. září 1941 Václav Talich jako sustenantku (čekatelku na angažmá) do Opery Národního divadla. Václavu Talichovi jeho protivníci zhusta vytýkali jeho údajné neporozumění potřebám pěvců. Jistě i Talich, podobně jako nezřídka jiní dirigenti, ne vždy zcela správně odhadl možnosti některých interpretů, což se zvlášť projevilo na případu tenoristy Jindřicha Blažíčka. Ale u velké řady dalších pěvců se významně podílel na jejich pěveckém růstu. A bylo tomu tak i v případě Miloslavy Fidlerové.

Již v září 1941 si zazpívala roli panoše Tebalda ve Verdiho Donu Carlosovi, brzy poté Družičku ve Weberově Čarostřelci a opakovaně zpívala roli Esmeraldy v Prodané nevěstě. Václav Talich si ji obsadil do role Barberinky (tehdy se ovšem jmenovala tato postava Baruška) do své premiéry Mozartovy Figarovy svatby, která se konala na jaře 1943 a od 1. září téhož roku se Miloslava Fidlerová stala sólistkou Opery Národního divadla. Naší první operní scéně pak zůstala věrná po tři a půl desítky let až do svého odchodu do důchodu v roce 1978.

Spolupráce s Václavem Talichem měla pro další vývoj pěveckého umění Miloslavy Fidlerové mimořádný význam. V oblasti jevištního projevu to byl vliv režiséra Ferdinanda Pujmana, který Fidlerovou učil už na konzervatoři. Mladá zpěvačka byla cíleně vedená především k interpretaci lyrických sopránových rolí českého klasického repertoáru, najmě děl Bedřicha Smetany. Nejprve jí byly přidělovány role méně náročné, spíše subretního typu. Vedle již zmíněné Esmeraldy a Barušky to byla například Lidka ve Smetanových Dvou vdovách, účinkovala i v řadě menších úloh jako například v postavě Hostinské ve Smetanově Tajemství, která bývá obvykle přidělovaná spíše starším zpěvačkám. V této roli také vystoupila pod taktovkou Václava Talicha dne 31. srpna 1944 v posledním představení Národního divadla před uzavřením divadel ze strany okupantů.

A vystoupila rovněž v prvním představení po osvobození, kterým byla 13. května 1945 Smetanova Prodaná nevěsta, v níž opět ztvárnila roli Esmeraldy. Hned počátkem září následovaly v rychlém sledu tři premiéry. V Novákově Zvíkovském rarášku se představila v postavě Markéty, ve Fibichově Šárce byla interpretkou role Mlady, kterou posléze střídala se Svatavou, a především ji čekala role Vlčenky ve Smetanových Braniborech v Čechách, kterou pak ztvárnila v několika dalších inscenacích.

Zakrátko bylo jasné, že Talichův záměr se dočkal naplnění. Naše první operní scéna získala v Miloslavě Fidlerové výbornou představitelku širokého spektra lyrických sopránových rolí zejména v českém repertoáru. V nich mohla beze zbytku uplatnit svůj čistý, sonorní, technicky bravurně zvládnutý, barvitý hlas, umění kantilény a schopnost jasných a zářivých výšek. Charakteristická byla pro Miloslavu Fidlerovou vždy perfektní dikce, jevištní šarm a půvab, díky kterým byla vynikající představitelkou mladých dívek a naivek.

Rychle se prosadila především ve smetanovském repertoáru. Její osudovou operou se přitom stala Prodaná nevěsta. Účinkovala celkem v devíti inscenacích, nejdříve v roli Esmeraldy a posléze v představeních, jejichž počet byl trojciferný, v postavě Mařenky. V ní uplatnila beze zbytku všechny své přednosti pěvecké, herecké i osobnostní a zařadila se mezi její nejlepší představitelky na české operní scéně v celé její historii.

B. Smetana: Prodaná nevěsta – Miloslava Fidlerová (Mařenka) – ND Praha 1953 (zdroj archiv ND Praha / foto Jaromír Svoboda)

Mařenku si dokonce s chutí zazpívala a zahrála při reprízách i v té své poslední, deváté. V této inscenaci, která byla dílem dirigenta Jaroslava Krombholce a režiséra Přemysla Kočího a v níž Mařenku převzala Gabriela Beňačková, byla Miloslava Fidlerová při premiéře a v desítkách dalších repríz až do svého odchodu z divadla představitelkou Ludmily.

V Daliborovi ztvárnila roli Jitky, v Hubičce vystřídala po desítkách repríz rozjásanou Barču v dalších četných představeních vážná Vendulka. K vrcholným rolím Miloslavy Fidlerové patřily i Blaženka v Tajemství a Katuška v Čertově stěně, ve Dvou vdovách po čase vyměnila Lidku za dramatickou Anežku. V mnoha reprízách mohli návštěvníci Libuše slyšet její nosný soprán v kvartetu ženců ve stadickém obraze.

S tvorbou Antonína Dvořáka se setkala Miloslava Fidlerová poprvé v první poválečné sezoně v roli Sirény v Armidě. V Rusalce byla dlouholetou pravidelnou představitelkou Druhé žínky, v opeře Šelma sedlák se nejprve představila jako komická Berta a posléze jako něžná Bětuška, v Dimitrijovi ztvárnila roli Xenie a v Králi a uhlířovi postavu Lidušky. Jedním z vrcholů její tvorby byla role Terinky v Jakobínovi. V ní podobně jako v Mařence potěšila svým jedinečným výkonem tisíce návštěvníků v mnoha desítkách repríz čtyř různých inscenací.

Z jejích dalších fibichovských postav se zmiňme o Zoe v Hedy, Jarmile v Blaníku a především o jedné z dalších jejích klíčových postav, Beatrici v Nevěstě messinské. V Kovařovicových operách se blýskla v lyrické Hortensii v opeře Na starém bělidle a v roli oddané Kozinovy ženy Hančí v Psohlavcích.  Z jejích rolí v operách Vítězslava Nováka připomeňme titulní hrdinku Jessiky, jež ale tehdy byla uváděna pod názvem Kupec benátský, dále Haničku v Lucerně. Nesmíme zapomenout na Růženku ve Škroupově Dráteníku a Lidunku v Blodkově jednoaktovce V studni.

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat