Boris Godunov a Dimitrij společně v jednom CD kompletu

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Dirigent Karel Ančerl si zvolil roku 1949 původní verzi Musorgského z roku 1872, rozšířenou o obraz před chrámem Vasilije Blaženého. Pokračovatel velké éry Václava Talicha v poválečném období České filharmonie prokazuje neobyčejný smysl pro výraz operního dramatu. Smysl pro tektoniku velkých hudebních ploch, dramatismus díla, pro tempa a impozantní výstavby vrcholů. Orchestr pod jeho taktovkou hraje na vysoké úrovni intonačně, ale i dynamicky.Vybral si pro hlavní roli vynikajícího barytonistu poválečné éry – Václava Bednáře. Role Borise je v tomto směru amfoterní, může ji zvládat baryton i bas. V partituře Musorgského sice najdeme předepsán baryton, což ale není nikdy dogma. Legendou se stal Fjodor Šaljapin, slavný ruský basista. Ale v české interpretaci najdeme hodně barytonistů v historii této role – Stanislav Muž, Přemysl Kočí, Antonín Švorc, Josef Hořický, Karel Křemenák, z basistů je v popředí Rudolf Asmus, Karel Berman, Dalibor Jedlička. U Václava Bednáře vyniká zvláštní okolnost, že do role Borise nebyl na jevišti Národního divadla nikdy obsazen, ale vyzkoušel si ho ve svém ostravském angažmá. Do nahrávky tedy nešel bez jevištní zkušenosti s touto rolí. Borisovi vyhovuje nádherným témbrem svého voluminózně znějícího barytonu, velkým hlasovým rozsahem do výšek i hloubek. Jeho Boris vyniká zejména vysokou zvukovou kultivovaností, majestátností projevu, dikcí. Snad je občas jen příliš pěvecky uhlazený. Vždy odmítal užití naturalismů, to je právě pro Václava Bednáře charakteristické.Někomu může chybět syrovost a exaltovanost ruských typů basů, Bednář zvládá ale roli báječně ve výrazu své typické uměřenosti prostředků, podoben tak svým tehdejším velkým kolegům v činohře, jako byl Radovan Lukavský nebo Rudolf Hrušínský.

Vynikajícím Lžidimitrijem je na nahrávce Beno Blachut, který je ve velkém kompletu i představitelem Dvořákovy titulní role. Jeho hlasová vitalita a pružnost je v této době až neuvěřitelná. Dirigentům muselo moc imponovat spojení lyrické lehkosti tvoření, s přesvědčivým, mužným dramatismem. Milenkou Marinou je mu zde překvapivě Jaroslava Procházková. Překvapivě pro mne proto, neboť jsem ji mohl poznat později, kdy mi utkvěla v paměti především jako skvělá herečka v rolích charakterních (Káča, Marcelina). Na nahrávce je ještě mladá, proto v plném rozkvětu svých výborných mezzosopránových dispozic. Musorgskij vytvořil v Borisovi tři skvělé role pro charakterní typ tenoru. Ve světové literatuře je jich pohříchu málo, česká tvorba je v tomto ohledu specifickým fenoménem. V prvé řadě je to Šujskij, který musí být protihráčem Borise, což se ale v málokteré inscenaci zcela zdaří. Jaroslav Gleich je pro mne velmi pozitivním překvapením nahrávky! Šujského vytváří s imponující pěveckou suverenitou, s obdivuhodným smyslem pro výraz slova. Velmi exaktně si Ančerl svého Šujského zvolil! Rovněž originálně působí skvělá dvojice potulných mnichů Misaila a Varlaama v podání buffo tenoristy Oldřicha Kováře a basisty Vladimíra Jedenáctíka. Jedenáctík byl charakterizačním pěvcem – hercem nevšedních kvalit a jeho pojetí písně Tak se sběhlo ve městě Kazani je doslova kabinetní ukázkou drsně výrazové, pravdivé interpretace. Rudolf Vonásek dobře doplňuje trojici charakterních tenorů jako Jurodivý, hlasovou barvou zřejmě Karlu Ančerlovi vyhovoval pro roli tohoto pomateného blázna, mluvícího právě proto syrovou pravdu. Proč ne, ostřejší charakter tónu je zde výrazově zcela na místě. Osobně nezapomenu asi nikdy na překvapivě silnou interpretaci Jurodivého Viktorem Kočím, v roce 1967. Proto si ji dodnes tak pamatuji.

Výrazné jsou v Borisovi také basové role Pimena, kde zaujme profundní bas Karla Kalaše, neobyčejně dynamicky vypracovaný do detailů, jak jinde u tohoto pěvce na nahrávkách neznám. Ančerlův rukopis je zde opět znát v nalézání silného, sugestivního výrazu.Výrazově silně působí rovněž projev Ladislava Mráze jako intrikánského jezuity Rangoniho. Menší roli Xenie zpívá hlasově příjemně svěžím témbrem lyrická sopranistka Jaroslava Vymazalová, Fjodora Borisoviče, synka Borisova, interpretuje Julie Charvátová. Ve třech epizodních postavách se mihne vynikající tenorista italského témbru Bohumír Vích (Andrej Ščelkalov, bojar Chruščov a Osobní bojar). Pěvecký sbor Československého rozhlasu zde Karlu Ančerlovi připravil profesionálně na dobré úrovni v roli sbormistra Jiří Pinkas, pozdější operní dirigent. Osobně bych víc uvítal v souzvuku větší poměr vnitřních harmonických hlasů oproti dimenzaci mnohde příliš dominujících vrchních sopránů.

Nahrávka je nejen ojedinělá v našich archivech, ale zároveň je zcela jedinečná v Ančerlově dramatickém dirigentském pojetí. S výkony namnoze mimořádnými, jak je výše charakterizováno. Pro posluchače, kteří teprve vnikají do osobitých půvabů Musorgského díla, je v mnohých epických scénách (například scéna v krčmě, nebo dialogy Borise se Šujským) přesnější výpovědí výrazu dialogů, než pokud totéž budou poslouchat ihned v originálu.

Druhým CD velikého kompletu je Dvořákova monumentální šestá opera Dimitrij. Na rozdíl od Borise Godunova zůstává plně v dobovém stylu novoromantismu. Dokonce se v řadě uzavřených čísel Dvořák vrací zpět k velkému typu meyerbeerovské opery, aby zdůraznil majestátnost velkých ansámblů, zachycených polských motivů, mohutného finále. Antonín Dvořák byl v době premiéry Dimitrije roku 1882 již v symfonické tvorbě uznávaným světovým autorem, u operních děl stále čekal na svoji chvíli. Námět mu doporučil sám František Ladislav Rieger v zaujetí typickým dobovým rusofilstvím, libreto vypracovala jeho dcera, Marie Červinková Riegrová. Antonín Dvořák vkročil Dimitrijem do období svých vrcholných děl, kdy následoval Jakobín, Rusalka a Armida. S Borisem má jediné společné, že byl rovněž vícekrát revidován, upravován, krácen, což není v operní tvorbě našeho mistra ale neobvyklým jevem. Smetanův dramatický cit mu trochu chyběl, vždy převládl doslova gejzír spousty hudebních nápadů, které teprve následně, s řadou nutných vide, nacházely onu míru konciznosti.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]
  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Hodnocení

Vaše hodnocení - Musorgskij: Boris Godunov & Dvořák: Dimitrij (Ančerl, Nedbal)(CD)

[yasr_visitor_votes postid="111723" size="small"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments