Boris Prýgl a jeho mladí mnichovští kolegové

Mladý český basbarytonista Boris Prýgl na koncertě v Novoměstské radnici představil své tři kolegy z Operního studia Bavorské státní opery – sopranistku Anaïs Mejías z Portorika, mezzosopranistku Nou Beinart z Izraele a čínského tenoristu Long Longa.

Boris Prýgl, žák Petera Mikuláše na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, finalista pěveckých soutěží Belvedere a Operalia (z té si přivezl cenu Birgit Nilsson a cenu Plácia Dominga) si už jako absolutní vítěz 50. ročníku karlovarské pěvecké soutěže v roce 2015 vyzpíval kromě celé plejády dalších cen i matiné na Pražském jaru. V roce 2017 se na tomto prestižním festivalu v samostatném recitálu zaměřil především na Belliniho a Rossiniho belcanto, na Mozarta a z českého repertoáru předvedl výběr z  Cigánských melodií a Biblických písní Antonína Dvořáka. Ve Slovenském národním divadle se už uplatnil jako Mozartův Leporello, Basilio v Lazebníku sevillském nebo Don Ferrando ve Fideliovi a Pietro ve Verdiho Simonu Boccanegrovi. Leporella zpíval také v inscenaci Hudebního festivalu Znojmo (2016). V brněnském nastudování Hraběte Oryho Gioachina Rossiniho vytvořil přísného Vychovatele, který ale stejně neuhlídá svého pána Oryho, vyhlášeného dobyvatele paní a dívek (2017).

Tentokrát se v Novoměstské radnici o program svého hodinového koncertu Prýgl rozdělil se svými kolegy z mnichovského Operního studia, ať už letošními nováčky této líhně talentů, nebo těmi, kteří zde, podobně jako on, působí už druhým rokem. Bylo zřejmé, že v Mnichově si mladé pěvecké naděje vybírat a rozvíjet umějí.

Do  mozartovského bloku Boris Prýgl zařadil podobně jako na pražsko-jarním koncertě árii Almavivy Hai già vinta la causa, ve které se tento záletný hrabě ve Figarově svatbě zmítá nejistotou Zuzančiny lásky. Prýgl se v ní uvedl výbornou deklamací, technicky perfektně vedeným a hutným a průrazným basbarytonem s dlouhými legatovými oblouky a vyrovnaným tónem pevně posazeným na dechu. Naštvanost Hraběte pak vystřídala Valentinova kavatina Avant de quitter ces lieux. Prýgl v ní výrazově odlišil vidinu vojenské slávy, kterou přehlušuje úpěnlivá prosba k Pánu, aby ochraňoval jeho sestru Markétku.  Se sopranistkou Anaïs Mejías pak dal jako mladý Silvio v Leoncavallových Komediantech průchod veristické milostné vášni, se kterou přesvědčí Neddu, aby s ním uprchla od tyranizujícího manžela.

Anaïs Mejías, laureátka prestižního projektu Metropolitan Opera House Council Audition a finalistka Mezinárodní soutěže Francisca Viñase, která se letos v březnu představila v newyorské Carnegie Hall v provedení Neslonovy mše Josepha Haydna, si troufla na délkou i rozsahem náročnou árii Come scoglio immoto resta, ve které jako Fiordiligi v Mozartově opeře Così fan tutte přesvědčuje o skalní pevnosti své věrné lásky. Bylo zřejmé, že Mejías zatím svědčí stříbřitější vyšší poloha, než hloubky, které zde Mozart od sopranistek požaduje.

Mejías pak rozhoupala spolu s Noou Beinart sladkou svůdnost barkaroly Belle nuit, ô nuit d’amour Giulietty a Nicklausse v Offenbachových Hoffmannových povídkách. A Noa Beinart, která v roce 2017 získala cenu německé sopranistky Trude Eipperle Rieger, samostatně předvedla svůj temný kompaktní mezzosoprán v Händelově opeře, když jako Rinaldo v árii Or la tromba věřila, že si i jako bojovník i jako milenec bude triumfálně užívat slávu a lásku.  Jejímu podání slavné árie Dalily Printemps qui commence zatím chybělo charisma větší opojné smyslnosti.

A čtvrtý sólista večera, čínský tenorista Long Long, vítěz Grand Prix de l’Opéra v Bukurešti v roce 2016 a laureát soutěže Giovani Voci Verdiane, hlavně burácel svým zvučným tenorem zatím bez většího stylového a výrazového odstínění jako Tamino okouzlený obrazem Paminy v Mozartově  Kouzelné flétně (Dies Bildnis ist bezaubernd schön), jako Don José ovládaný Carmen v Bizetově opeře (La fleur que tu m’avais jetée) a básník Rodolfo, na jehož cudné vyznání Che gelida manina navázala Mejías jako Mimi s vyústěním do milostného dueta.  Jako přídavek si pak všichni zazpívali část z posledního dějství Verdiho Rigoletta, ve kterém tento zničený šašek nutí dívat se Gildu, jak její milovaný vévoda svádí hostinskou Maddalenu.

I když pouhý klavírní doprovod Alessandra Stefanelliho, hlučná akustika sálu Novoměstské radnice, malý odstup sólistů od publika a velká interpretační konkurence zvoleného programu s těmi nejslavnějšími áriemi a duety árií stavěly mladé sólisty do nevýhody, byl to mladistvě sympatický večer. Je dobře, že agentura Nachtigall Artists vytváří takové příležitosti. A že se spolkem přátel na podporu hudebních talentů, který tato agentura založila, také finančně podporuje jejich účast na pěveckých soutěžích nebo pomáhá při jejich předzpívání významným osobnostem operního světa.

 

Hodnocení 80 %

 

Operní studia Bavorské opery a basbarytonista Boris Prýgl.

Program

GEORG FRIEDRICH HÄNDEL (1685–1759)
Or la tromba (Rinaldo)
Rinaldo, 3. dějství
Noa Beinart

WOLFGANG AMADEUS MOZART (1756–1791)
Hai già vinta la causa! (Almaviva)
Figarova svatba, 3. dějství
Boris Prýgl

Come scoglio immoto resta (Fiordiligi)
Così fan tutte, 1. dějství
Anaïs Mejías

Dies Bildnis ist bezaubernd schön (Tamino)
Kouzelná flétna, 1. dějství
Long Long

RUGGERO LEONCAVALLO (1857–1919)
Nedda! Silvio, a quest’ora  (Silvio & Nedda)
Komedianti, 1. dějství
Boris Prýgl & Anaïs Mejías

GEORGE BIZET (1838–1875)
La fleur que tu m’avais jetée (Don José)
Carmen, 2. dějství
Long Long

CAMILLE SAINT-SAËNS (1835–1921)
Printemps qui commence (Dalila)
Samson et Dalila, 1, dějství
Noa Beinart

CHARLES GOUNOD (1818−1893)
Avant de quitter ces lieux (Valentin)
Faust, 2. dějství
Boris Prýgl

JACQUES OFFENBACH (1819–1880)
Belle nuit, ô nuit d’amour (Giulietta & Niclausse)
Hoffmannovy povídky, 3. dějství
Anaïs Mejías & Noa Beinart

GIACOMO PUCCINI (1858–1924)
Che gelida manina (Rodolfo)
Bohéma, 1. dějství
Long Long

Mi chiamano Mimì (Mimì)
Bohéma, 1. dějství
Anaïs Mejías

O soave fanciulla  (Rodolfo & Mimì)
Bohéma, 1. dějství
Long Long & Anaïs Mejías