Brazílie a Korea na Tanci Praha, Zuskovo loučení v ND a aktuality ze zahraničí

  1. 1
  2. 2

Duet trvá jen dvanáct minut a mohl by být klidně rozehrán do delšího představení. Navzdory tomu, že je v něm tolik na pohled esteticky krásného a čistého, na diváka silně zapůsobí. Přitom postrádá surovost fyzického divadla – v souvislosti s načatým tématem si divák může vzpomenout na Odtržené Farmy v jeskyni, kde je hektické a náročné prostředí kancelářského života vyvedeno s příznačnou surovostí a realističností (naši recenzi naleznete zde). Desítky přístupů mohou pojmout podobné motivy se svou vlastní působivostí.

Hodnocení autorky recenze: 100 %

Tanec Praha 2017
O Crivo / Hello?
11. června 2017 divadlo Ponec Praha

O Crivo
Režie a choreografie: João Paulo Gross
Hudba: Rachel Grimes, Heitor Villa-Lobos, Rachel’s, Francisco Mignone, György Ligeti
Kostýmy: Flora Maria, Anunciação
Světla: Henrique Rodovalho
Pohybový výzkum: João Paulo Gross, Carolina Ribeiro
Hudební výzkum: João Paulo Gross

Produkce: Giselle Carvalho
Foto: Lu Barcelos
Video: Semáforo Audiovisual
Premiéra březen 2015 Teatro Sesc Centro Goiânia

Účinkují: Daniel Calvet; João Paulo Gross
***

Hello?
Choreografie: Lim Set Byeol
Hudba: Kim Hyeong Min

Tančí: Lim Set Byeol, Lee Hong

www.tanecpraha.cz

 

Sólo pro nás dva už ve čtvrtek
Premiéru Baletu Národního divadla, která se bude konat tento čtvrtek a pátek 15. a 16. června na Nové scéně Národního divadla, nemůžeme v žádném případě opomenout. Bude symbolickým dárkem na rozloučenou od odcházejícího šéfa souboru Petra Zusky a uzavřením patnáctileté kapitoly jeho života v čele souboru. Název Sólo pro nás dva odkazuje k někdejšímu Zuskově úspěšnému baletu Brel – Vysockij – Kryl / Sólo pro tři, který nyní, po deseti letech uvádění, opouští jeviště Národního divadla. I tentokrát se Petr Zuska nechal inspirovat hudebně-písňovou tvorbou – podněty našel v ostravském regionu, volba padla na Jarka Nohavicu a Beatu Bocek. Sólo pro nás dva bude plné dualit, například se na něj můžeme přijít podívat jako na jako dialog dvou písničkářů, které pojí shodný region Těšínska, jazyk, tedy čeština a polština, i hudební žánr. Diváky čeká třicet sedm písniček a téměř dvě hodiny tance v podání osmi tanečnic a osmi tanečníků Baletu Národního divadla. Co nás čeká, napoví fotografie ze zkoušek:

 

Střípky ze zahraničí
Taneční literatura se letos rozmnoží o nový příběh ze života – David Hallberg, první Američan, který získal postavení prvního tanečníka v Bolšoj baletu, oznámil plánované vydání své knihy A Body of Work: Dancing to the Edge and Back. Jeho příběh není jen příběhem úspěšného umělce, ale především příběhem o velkém návratu, který stál mnoho sil a vytrvalosti. David Hallberg před třemi lety utrpěl vážné zranění kotníku a hrozil mu definitivní konec kariéry. Bojoval dva a půl roku a až v prosinci se začal postupně vracet na jeviště. „Jsem moudřejší, šťastnější, vděčnější, méně sobecký, víc cílevědomý,“ napsal v květnu svým fanouškům na sociálních sítích.

V rámci léčby a rehabilitací, které prodělával pod vedením týmu fyzioterapeutů z Australian Ballet, musel postavit svou taneční techniku na úplně nových základech, začít vést pohyby z jiných center, jinak pracovat s váhou a celým tělem. Se svým „znovuzrozením“ může být pro mnoho tanečníků i netanečním inspirací a vzpruhou do života. Kniha o překonání sebe sama a svého ega pro vidinu jasného cíle oficiálně vyjde 7. listopadu a zájemci si ji již mohou objednat na Amazonu.

David Hallberg se s fanoušky dělí o léčebné postupy (zdroj FB Davida Hallberga)

 

V neděli se udílely už po jedenasedmdesáté americké ceny Tony Awards (Antoinette Perry Awards) určené pro broadwayské divadelní a muzikálové produkce. Jako minulý rok získal cenu za choreografii Andy Blankenbuehler, muzikálový choreograf, který ostatně cenu obdržel už dvakrát. Letos do třetice za muzikál Bandstand o veteránech z druhé světové války, kteří dají dohromady kapelu, aby dokázali překonat své traumatické vzpomínky.

 

Pařížská opera uvedla včera poslední letošní taneční premiéru, komponovaný večer složený z choreografií, jež vytvořili samotní členové souboru, kteří tím dostávají příležitost předvést svá díla na velkém jevišti: Sébastian Bertaud, Bruno Bouché, Simon Valastro a Nicolas Paul. Sébastian Bertaud se v choreografii Renaissance zabývá tradicí a jejím propojením se současným uměním, pokouší se vytvořit „klasický balet dneška“. Bruno Bouché se zabývá tématem hledání nových cest, protože sám soubor opouští, a v centru jeho zájmu jsou pojmy jako divočina, vyhnanství, ztráta orientačních bodů a chaos. Simon Valastro pracuje s andersenovským příběhem Děvčátka se sirkami, samotného příběhu se však chce zbavit a předložit divákům obrazy jako ve snu. Vizuálně jej inspiruje Lars von Trier a David Lynch. Nicolas Paul se inspiroval duchovní hudbou renesančního skladatele Josquina des Prés. Název choreografie Sedm a půl metru nad vrcholky hor evokuje biblický popis potopy, která je ústředním tématem.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - O Crivo -Gross / Hello? -Byeol (Tanec Praha 2017)

[yasr_visitor_votes postid="258269" size="small"]

Mohlo by vás zajímat