Brněnská klavírní soutěž Amadeus má svoje letošní vítěze

Člověk je od malička tvor soutěživý. Jakmile se naučíme chodit a běhat, už poměřujeme svoje schopnosti s jinými. Rádi hrajeme hry a snažíme se vyhrát. Touha vyniknout je nám vlastní. Obzvláště těžké je vyniknout v hudbě. Kromě nezbytného talentu to vyžaduje mimořádnou dávku píle, mnoho hodin cvičení, méně času na ostatní povinnosti a oblíbené zábavy. Ne každý to dokáže. Existují však takové děti. Vypadají úplně stejně jako ostatní v jejich věku, ovšem jen do chvíle, než usednou ke klavíru. Jakmile rozezní klaviaturu, rázem si uvědomíme jejich výjimečnost. A právě takovéto děti se každoročně sjíždějí se svými učiteli a rodiči do historické budovy Besedního domu v Brně, aby své umění předvedly na Mezinárodní mozartovské soutěži mladých klavíristů Amadeus.

Inspiračním podnětem k pořádání této soutěže se stala dávná brněnská kulturní událost, koncert jedenáctiletého „zázračného dítěte“ Wolfganga Amadea Mozarta v brněnské Redutě 30. prosince 1767. Budoucí génius nestrávil v městě víc než čtrnáct dní. Ve Strattenbachově paláci na Kobližné ulici prožil Vánoce a v obavách z epidemie neštovic spolu s otcem a sestrou brzy odjel. Dvě stě dvacet pět let poté spojily své síly dvě brněnské základní umělecké školy, Základní umělecká škola Františka Jílka na Vídeňské a Základní umělecká škola Veveří, aby v roce 1992 zorganizovaly zkušební nultý ročník. V soutěžních podmínkách byla pevně stanovena věková hranice jedenáct let a povinnost interpretovat zpaměti skladby Wolfganga Amadea Mozarta plus dalšího díla některého z jeho současníků. Ohlasy byly natolik pozitivní, že od roku 1994 se Amadeus konal díky úsilí obou škol každoročně, od roku 1996 jako mezinárodní. Soutěž sledovala od počátku cíl poskytnout širokou podporu talentům, tedy nejen těm „zázračným“ dětem. Amadeus je soutěží hravou a radostnou, bezprostřední, bez nervů či trémy. Po chodbách Besedního domu pobíhají malí soutěžící, často s oblíbenými hračkami v rukou. Pravda, pedagogové bývají lehce nervózní, rodiče mírně rozechvělí a pořadatelé uběhaní; je to samozřejmě náročná soutěž se vším všudy a vyhrávají jen ti nejlepší. Neprohrává však nikdo. Každý si v Brně ověří své schopnosti, pozná nové přátele, poslechne si, jak hrají jiní, poučí se a odjíždí naplněn novou motivací. Za uplynulých dvaadvacet ročníků prošlo soutěží celkem 1713 dětí z třiadvaceti zemí Evropy a Asie. Mnozí z bývalých účastníků dále studují na konzervatořích, hudebních gymnáziích či vysokých hudebních školách, včetně těch nejprestižnějších, a ti nejstarší zahájili vlastní profesionální hudební kariéru.

Letošní dvaadvacátý ročník Amadea se poprvé konal v podzimním termínu 22.–24. října (dosud soutěž byla vždy v únoru či březnu). Své schopnosti tentokrát změřilo úctyhodných šestaosmdesát soutěžících, z toho třiatřicet z České republiky. Druhou nejvíce zastoupenou zemí bylo Rusko. Z největší dálky tentokrát přicestovala do Brna soutěžící ze Singapuru. Výkony posuzovala mezinárodní porota klavíristů v čele s předsedou Davidem Marečkem, generálním ředitelem České filharmonie. Dalšími členy byli renomovaní pedagogové Ida Černecká z Vysoké školy múzických umení v Bratislavě, Christiana Perai z Kunstuniversität v rakouském Grazu, Jan Jiraský z Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a Sergio de Simon působící v Londýně a na Scuola di musica di sesto florentino v italské Florencii. Soutěžní maratón zakončil v sobotu 24. října v 15.00 hodin koncert laureátů spojený se slavnostním předáváním cen.

A jak to dopadlo? Kdo se letos radoval? Amadeus je rozdělen do šesti věkových kategorií, v každé z nich se tradičně udělují ceny i čestná uznání. Kromě toho se udělují zvláštní ceny, o nichž pohovoříme dále. Nejmladší, první kategorii do 6 let letos vyhrála Jia Ying Kion Chew ze Singapuru. V následující druhé kategorii, do 7 let, porota udělila první ceny dvě: Denisi Stefanovovi z Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy a Emilu Wellerovi z rakouského Grazu. Ve třetí kategorii, do 8 let, si vítězství odnesl Martin Bradshaw Ryan ze Základní umělecké školy J. Kresánka v Bratislavě. Slovenský úspěch byl korunován zvláštní cenou za nejlepší výkon v kategorii I–III pro Martina Bradshaw Ryana (tuto zvláštní cenu každoročně uděluje porota). Ve čtvrté kategorii, do 9 let, se z vítězství radovala Maria Zhuravljeva z Moskvy. Eliška Horáková ze Základní umělecké školy Klobouky u Brna, která skončila na místě druhém, obdržela zvláštní cenu primátora města Brna za nejlepší interpretaci skladby Wolfganga Amadea Mozarta (byla jí Vídeňská sonatina F dur č. 5).

Nejsilněji obsazena byla letos pátá kategorie, do 10 let. Vysoce vyrovnané a kvalitní výkony přesvědčily porotu k udělení tří prvních cen, což bývá dosti neobvyklé. Obdrželi je Anastasiia Kliuchereva (Ključereva) z Moskvy, Roman Fedyurko z ukrajinského Kyjeva a Radek Bagar, žák Základní umělecké školy Jaroslava Kvapila v Brně. Malá soutěžící z Ruska měla trojnásobný důvod se radovat: obdržela rovněž titul absolutního vítěze soutěže, spojený s peněžní cenou udělovanou hejtmanem Jihomoravského kraje, i další cenu udělovanou nadací Aspiration, již vede světoznámá ruská pianistka Olga Kern. Virtuózka byla osobně přítomna a předala peněžitou cenu absolutní vítězce. Anastasija obdržela prostřednictvím ředitelky Marie Kučerové od spolupořádající Filharmonie Brno nabídku k sólovému hostování s brněnským orchestrem. Zkrátka nepřišel ani brněnský Radek Bagar, jenž ke své první ceně dále obdržel ceny pro nejlepšího brněnského účastníka a nejlepšího českého účastníka soutěže.

V poslední šesté kategorii, do 11 let, se z vítězství Kláry Francové radovala pořádající Základní umělecká škola Františka Jílka v Brně. Žákyně, jejíž pedagožkou je profesorka brněnské konzervatoře Inna Aslamas, je již zkušenou soutěžní matadorkou ověnčenou mnoha úspěchy v domácích i mezinárodních soutěžích. Vítězstvím v letošním Amadeovi korunovala své dřívější úspěchy v nižších kategoriích.

Na závěrečném koncertě vystoupilo devatenáct laureátů letošního ročníku soutěže, z časových důvodů se však dostalo pouze na nositele prvních a druhých cen. Letošní ročník byl nadmíru zajímavý rozdílností typů soutěžících talentů a jejich výrazně diferencovaným přístupem k Mozartově hudbě. Bylo vidět a slyšet, že Mozart patří všem, ať jsou odkudkoliv. Každý se v něm nachází. Každý do něj vloží něco svého. A Brno se opět ukázalo být ideální středoevropskou křižovatkou setkávání těchto nejmladších uměleckých názorů.

www.amadeusbrno.cz