Brno Contemporary Orchestra na Pražském jaru

  1. 1
  2. 2

Svou multižánrovostí a širokým rozptylem rozmanitých zájmů a vlivů se Erkki-Sven Tüür řadí mezi nejoriginálnější hlasy soudobé hudby dneška. Hudební jazyk autora devíti symfonií, devíti instrumentálních koncertů a širokého spektra symfonické a komorní hudby se vyznačuje intenzivní energičností a dramatismem s důrazem na pevně semknutou formu. Tüürův přístup ke kompozici není příliš odlišný například od práce architekta. Sám však říká, že „zodpovědnost skladatele sahá dále. Skladatel musí svůj pomyslný prostor naplnit dramatem rozdílných, i protichůdných, charakterů a sil, vytvořit určitou živoucí formu energie.“ Skladba Oxymoron napsaná v roce 2003 na objednávku festivalu v rakouském Schwazu, která na koncertě zazněla jako třetí je výbornou reprezentací tohoto kompozičního názoru. Za pomoci vektorové techniky kompozice, která organizuje tónový materiál skladby mírou příbuznosti intervalového složení jednotlivých motivických prvků Tüür vytváří z původně antagonistických prvků symbiotický celek. Typické je stálé střídání myšlení vertikálního, quasi harmonicky homofonního, s lineárním, vzdáleně připomínajícím polyfonii. Hudební jazyk Oxymoronu je plný skrytých významů, kontrastů a spontánně živého rytmu. Vše je současně vystavěno na přísné logice. Skladba tak bezesporu koresponduje s významem svého z rétoriky odvozeného názvu. Oxymoron – spojení slov, jejichž významy se navzájem vylučují, logický spor, paradox.

Závěr historicky prvního pražskojarního koncertu z Brna patřil světové premiéře skladby, kterou festival objednal u mladého autora domácí scény Jana Ryanta Dřízala. O skladbě s názvem Zběsilost v srdci (Wild at Heart) hovoří její autor jako o „experimentu, ve kterém se k podobnému výsledku dochází různými cestami.“

„Název skladby mě napadl na základě nesmírně živého snu, ve kterém jsem zakoušel pocity animální posedlosti, až vytržení,“ osvětluje autor. „Celý zážitek byl ale prosycen pozitivní energií, jež mi poskytla primární náboj pro domyšlení celé kompozice. Extatický charakter a pojetí skladby coby magického rituálu jsou mými dvěma hlavními kompozičními záměry. Titul jsem si vypůjčil ze slavného filmu Davida Lynche, jehož exprese a tempo podprahově rezonuje s mou kompoziční strategií.“

Pražské jaro 2020: Brno Contemporary Orchestra (foto Ivan Malý)

Dřízal, absolvent Teorie a dějin filmu a audiovizuální kultury brněnské Masarykovy univerzity zmiňuje v souvislosti se svou skladbou některé paralely z oblasti kinematografie. Charakter sólové pasáže tenorsaxofonu, jež má freejazzový nádech a obecně energii s rytmem plynutí skladby asociuje s Lynchovým stejnojmenným filmem. Tykwerův film Lola běží o život zase spojuje s výskytem několika gradačních vln, které skladbu vytvářejí. Princip brzdění a uvolňování hudebního času v prostoru formy, která vytváří více gradačních oblouků se ve skladbě uplatňuje jako instrument navození rituálního výrazu. Je to právě práce s tempem a časem, která má, podle mého názoru, na přesvědčivosti extatického charakteru a pojetí skladby coby magického rituálu zásadní podíl. Příjemným rysem Dřízalovy skladby, a Dřízalovy hudby obecně, je její schopnost bezprostředního působení i na posluchače s minimální zkušeností se soudobou hudbou. Jakkoli je tato schopnost výsledkem racionální snahy nebo intuice, rezonuje se skladatelovým přáním, „aby se po aktivním a prožitém poslechu v nitru posluchače cosi změnilo, transfigurovalo.“ To je podle něj účel rituálu, dále vysvětluje.

Zda-li se přání Janu Ryantovi Dřízalovi splnilo se s jistotou asi nikdy nedozvíme. Můžeme však doufat, že koncertem v Janáčkově divadle transfiguroval Brno Contemporary Orchestra alespoň mírně pozici soudobé hudby na velkých českých festivalových scénách. Zbývá si jen přát, aby trend nastavený Pražským jarem ve větší míře přijaly za vlastní i ostatní festivaly.

Brno Contemporary Orchestra již devět let působí na moravské scéně a má za sebou bohatou historii premiér a významných provedení. Orientuje se na náročný světový i domácí repertoár soudobé hudby, spolupracuje s vynikajícími sólisty a podílí se na operních představeních soudobých oper a různých multimediálních projektech. Na Pražském jaru vystoupil poprvé.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat