Čajkovského Evžen Oněgin v Plzni

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V hlavních mužských rolích navazovali oba představitelé (Oněgin Jiřího Rajniše i Lenský Jaroslava Březiny) na historii Oněginů v Plzni. Otec Jiřího Rajniše zpíval Oněgina na premiéře v roce 2002. Profesor zpěvu Zdeněk Jankovský, vyučující Jaroslava Březinu v Praze na konzervatoři, byl výborným Lenským premiéry Oněgina roku 1965 (ke vystupoval spolu s Marcelou Machotkovou a Vilémem Míškem). Jiří Rajniš je mladý talentovaný barytonista s dobrými hlasovými dispozicemi, střední polohy jeho barytonu mají zajímavý volumen. Jeho hlas je de facto na počátku kariéry. Trochu pozor na zárodky neklidu tónů ve vyšších polohách à la Přemysl Kočí blahé paměti. Ve věku mladého barytonisty je to jistě jen otázka technického rázu v práci s dechem. Oněgin je v tomto stadiu vývoje obtížnou rolí, na druhé straně na obtížných úkolech se roste. U Oněgina mnohdy nastává zvláštní paradox, že když jeho nárokům pěvec cele interpretačně doroste, představitelsky již zase neodpovídá v textu proklamovaným šestadvaceti letům. To jsou ty paradoxy, chtělo by se říci slovy známé Havlovy hry. Jiří Rajniš má přednost v tom, že tato mladá léta nyní jevištně naplňuje.

P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin - DJKT Plzeň (foto Marek Olbrzymek)
P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin – DJKT Plzeň 2016 (foto Marek Olbrzymek)

Jaroslav Březina nahradil plánovaného Kanaďana Philippa Castagnera, jemuž nebylo včas uděleno vízum. Vida, i to je dnes možné, to jsou zas jiné paradoxy. Role Lenského bývá tenoristy milována z důvodů nejen divadelních, ale i ryze praktických. Není moc exponována polohově ani rozsahem, kdo ovládá širokodechou romantickou kantilénu, což je zásadní podmínkou, je zde na správné adrese vděčného úkolu. Pěvecky je plynoucí legato pro pana Březinu dobrou devizou (byla to velká přednost jeho učitele, přece jaký učitel, takový žák), hlas má ve výškách lesk, vzdor lehké momentální indispozici, která na premiéře trochu ovlivnila fortové výšky hlavní árie před soubojem. Ne však mezza voce, které umí pěvec dobře uplatnit. O jeho obsazení rozhodl patrně závažnější, plnější tón jeho projevu ve vyšších polohách. Ale tím inscenátoři zároveň opustili svoji platformu proklamované sympatické vize filmovosti postav, nebo ji v určité fázi vývoje zkoušek prostě jen odhodili coby spíše marketingové haraburdí. Operní publikum to ostatně ani nežádá, je zvyklé na řady nesrovnalostí, ve filmu nebo v činohře prakticky vyloučených.

Taťánu osvědčené plzeňské sopranistky Ivany Veberové rovněž snad nebylo třeba hledat lupou. Je interní členkou plzeňské opery. Má osobitý slovanský zevnějšek, ale především důležitý prostorově nosný tón, klenutou kantilénu hudebního frázování, dobrou ruštinu s koncovými souhláskami, vnitřně procítěný projev ve výstavbě postavy. Jen to závěrečné há by si zasloužilo trochu širší klenbu (Praščáj na věky!). Pro mne byla Taťána celkově vzato interpretačně nejpřesvědčivější postavou večera. Veberová nalezla v této roli jednu ze svých nejlepších kreací poslední doby. Olga Jany Piorecké je sice zjevem, pravda, atraktivní představitelkou, ale árie v Andante mosso trochu zaniká za clonou orchestru, jistě i díky své poloze.

P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin - Jana Piorecká (Olga) - DJKT Plzeň (foto Marek Olbrzymek)
P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin – Jana Piorecká (Olga) – DJKT Plzeň 2016 (foto Marek Olbrzymek)

Dlužno podotknout, že orchestr kryje jeviště na vícero místech, nejen zde. Gremina vytvořil na očekávané dobré úrovni Jevhen Šokalo, roli zpívá již mnoho let, má ji zažitou. Jeho znělý, zrnitý, stále voluminózní bas disponuje znělými hloubkami až po spodní Ges v jedné z nejslavnějších basových árií světového repertoáru. Jeho pěkná dikce nese pečeť skutečně libozvučné ruštiny. Na Gremina a Taťánu začnou dopadat při árii vločky sněhu jako dokreslení lásky bez jakýchkoliv hranic, nejen věkových. Hezký moment režie, byť inspirace krásnou inscenací v Metropolitní opeře hrála patrně rovněž svoji roli, což ostatně ničemu nevadí. Z menších rolí se velmi vydařila pěvecky disponovaná Larina Ivety Žižlavské, která dokázala i jevištně překvapivě zaujmout přirozeností svého projevu. Vysoce vděčnou roli Triqueta si na premiéře s chutí zazpíval Zbyněk Brabec, hlasově stále svěžím fondem, jen trochu pozor na intonaci v první části kupletu.

Hudební nastudování vedl šéfdirigent Norbert Baxa. Je zřejmě pódiovým typem dirigenta, neboť pokrok ve hře orchestru byl na premiéře od generálek tak markantní, jak se jen zřídkakdy zažije, a rovněž souhra mezi jevištěm a orchestrem se dařila v plné koncentraci večera. Jen doprovod ženského sboru zvýšená míra večerního nervového napětí ne zcela vyřešila, rovněž i dohru v intonaci. Instrumentace Čajkovského je poměrně hutná, v rytmizaci dechových nástrojů mnohde ošidná, neboť při obtížnosti souhry je harmonicky zároveň romanticky průhledná. Je to trochu prubířský kámen pro operní orchestry celého světa, byť poslechově, bez znalosti partitury, se to leckomu vůbec nezdá. Dynamicky je orchestr příliš symfonický v roli doprovazeče pěvců, zvolený typ hlasů občas kryje, některé z menších rolí se zvukově přes orchestr zcela neprosadí. V této složce zůstává per futurum jistý dluh. V sólových vstupech ouvertury, introdukcí, meziher a tanečních čísel naopak totéž vystupovalo jako pozitivum zvukové plnosti a homogenity, dirigentem Norbertem Baxou smysluplně interpretované. Sbor opery DJKT se sbormistrem Zdeňkem Vimrem, posílený o externí členy, podal velmi pěkný výkon, typický homogenitou zvuku a pružným frázováním, především v plesové scéně, kde zvukově dominoval. Ale rovněž vstupní sbor v Moderatu assai se podařilo v nasazeném tempu dobře zvládnout a vyrovnat se s obtížnou dikcí ruštiny. Ostatně na zmíněném výborném CD Oněgina pod taktovkou Františka Dyka, které jsem nedávno recenzoval, je tempo voleno obdobně, ba ještě živěji. Ale v češtině, jak bylo tehdy obecným trendem, což je jistě pro sborové pěvce snazší.

P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin - balet DJKT - DJKT Plzeň (foto Marek Olbrzymek)
P. I. Čajkovskij: Evžen Oněgin – DJKT Plzeň 2016 (foto Marek Olbrzymek)

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Evžen Oněgin (DJKT Plzeň)

[yasr_visitor_votes postid="228939" size="small"]

Mohlo by vás zajímat