Cappella Mariana vzdala hold Josquinovi Desprez
Zahajovací koncert cyklu Barokní podvečery patřil jednomu z největších skladatelů předešlé epochy a jeho hudebnímu odkazu. Josquin Desprez byl vysoce oceňován již za svého života i dlouho po své smrti a je patrně jedním z prvních skladatelů, u kterých se rozvinul určitý kult autorství, související mimo jiné s dobovým vynálezem nototisku (jeho skladby, v některých případech zřejmě spíše skladby zaštítěné jeho jménem, vycházely v Benátkách u Petrucciho).
Josquin Desprez (cca 1450/55-1521) se narodil v severofrancouzském Saint Quentin. Jeho prvním doloženým působištěm je k roku 1477 dvůr vévody Reného z Anjou, kde setrval několik let. Působil též na dvoře francouzského krále Ludvíka XI., odkud přešel do Milána ke kardinálu Ascaniu Sforzovi. Někteří hudební historici se domnívají, že před svým působením v papežské kapele (1489-1495) zavítal i do střední Evropy, konkrétně na dvůr uherského krále Matyáše Korvína (a jeho choti Beatrix Aragonské). Hudbu Josquina Desprez ostatně nacházíme v řadě středoevropských hudebních pramenů, včetně českého Kodexu speciálníku, jemuž před několika lety Cappella Mariana věnovala CD. Z Říma se Josquin Desprez přesunul zpět do Francie (vstoupil znovu do královských služeb). Poslední hudební působiště pak našel mezi lety 1503 a 1504 opět v Itálii, ve Ferraře ve službách vévody Ercoly D’Este. Zde ho podle dobového svědectví předcházela pověst poněkud svéhlavého a náladového skladatele, který komponuje, jen když sám chce, ne když se to po něm žádá. Vévoda přesto dal přednost jemu před poslušnějším a méně finančně náročným Heinrichem Isaacem. Dožil ve francouzském Condé-sur-l’Escaut, zajištěn kanovnickým postem.
První půli programu tvořily melancholicky laděné Josquinovy chansony a moteta. Vrcholem zde patrně byl pětihlasý žalozpěv Nymphes des bois k úmrtí Johannese Ockeghema. Námětem i provedením se poněkud vymykal chanson Faulte d’argent („Když není peněz…“), zpracovaný na způsob kánonu, jehož melodii přednesl nejprve sólově Vojtěch Semerád. Druhou půli, jejíž náladu podpořilo i intimnější svícení, vyplnilo šestihlasé Requiem Jeana Richaforta, zkomponované právě na počest Josquina Desprez.
I Richafort platil ve své době za ceněného skladatele, byť věhlasu svého předchůdce a možná též učitele nedosáhl. Působil převážně na území dnešní Belgie (Mechelen, Bruggy), ale jako zpěvák ve službách francouzského krále (Ludvíka XII., Františka I.) navštívil též Itálii. Jeho Requiem je působivou skladbou vyznačující se velkým vnitřním napětím. Kontrast v některých plochách byl interpretačně posílen tím, že sopranistka Hana Blažíková se zapojovala jen v některých místech a zdvojovala jeden cantus firmus ze dvou; ty citovaly chorální responsorium Circumdederunt me a úryvek ze jmenovaného Faulte d’argent. Citace z jiné Josquinovy skladby Nymphes, nappés, jež rovněž zazněla, pak byly použity ve všech hlasech.
Cappella Mariana vystoupila v silné, kompaktní, zvukově vyrovnané sestavě. Všichni interpreti jsou ansámblovými pěvci se zkušenostmi z řady domácích, popřípadě i zahraničních souborů; společná je jim mimo jiné též bohatá praxe v gregoriánském chorálu. Podali soustředěný výkon, prostý rutinérství. V předivu hlasů se neztrácel výraz a emocionalita, jak se někdy v tomto repertoáru stává, obzvláště u méně specializovaných ansámblů.
Je dobře, že josquinovské výročí v Praze připomenul koncert špičkového souboru před živým publikem (což nebylo dopřáno souboru Huelgas Ensemble s podobně zaměřeným programem na letošním Pražském jaru). Navíc právě tento druh hudby, se svým klidným tepem a ústrojným prolínáním hlasů vytvářejícím povznášející celek, ve zjitřené době překřikování a vrcholícího boje o volební hlasy působil až terapeuticky.
Hodnocení autora recenze: 90%
Barokní podvečery – „Lux Aeterna“
Klášter sv. Anežky České, kostel sv. Salvátora
7. října 2021
Cappella Mariana
Hana Blažíková, Barbora Kabátková – soprán
Daniela Čermáková – alt
Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí
Tomáš Lajtkep, Ondřej Holub – tenor
Marek Šulc – baryton
Jaromír Nosek – bas
Josquin Desprez: Proch dolor
Josquin Desprez: Nymphes de bois
Josquin Desprez: Domine, non secundum peccata nostra
Josquin Desprez: Faulte d’argent
Josquin Desprez: Nymphes nappés
Jean Richafort: Requiem (in memoriam Josquin Desprez)
